Na hraní her je slyšet samé stesky. Je opravdu tak škodlivé, jak se tvrdí?
Tvrdí se toho dost. Lepší bude, když se podíváme na to, co o hraní říkají vědci. Hraní je fenomén dneška, a tak na toto téma vzniká spousta nových studií. Výsledky jsou pro nepřející část veřejnost šokující.
Proč šokující?
Zajímavá je třeba nedávná studie neurologů z Rochesterské univerzity v New Yorku. Ti vybrali skupinu mladých lidí a rozdělili je do dvou skupin. Polovina hrála střílečky jako Call Of Duty 2 nebo Unreal Tournament a druhá pomalou hru The Sims 2. Obě party se po padesáti hodinách hraní podrobily sérií testů a zjistilo se, že „střílečková“ skupina se v případě potřeby dokázala rozhodovat o 25 procent rychleji. Druhý výzkum se týkal lidí, kteří hrají dlouhodobě. Ukázalo se, že zkušení hráči dokážou věnovat pozornost více než šesti věcem najednou, aniž by byli zmatení, zatímco „nehráč“ pojme současně jen čtyři.
Ale jedna dvě studie přece nerozhodují.
Těch studií je čím dál víc. Vědci ze Severokarolínské univerzity zjistili, že lidé, kteří hrají pravidelně počítačové hry, se rychleji učí, mají lepší paměť i periferní vidění a k rozhodování jim stačí kratší reakční čas. Torontská univerzita zjistila, že hraní zavrhovaných stříleček zlepšuje schopnost najít ukrytý cíl. To se hodí například u zaměstnání, při nichž se kontrolují zavazadla, prohlížejí rentgenové snímky, interpretují snímky z družic a podobně.
Ale lidé si o hráčích stejně myslí svoje.
Někteří lidé si opravdu stále myslí, že hráč počítačových her je asociál, který žije ve sklepě oblečený do vytahané teplákové soupravy a sandálů. To je pitomost. Aby se člověk stal dobrým hráčem, musí to mí v hlavě srovnané. Musí mít cíle a být odhodlaný pro svůj sen něco obětovat. Netvrdím, že hráči jsou to samé co sportovci.
Ladislav Dyntar (27)Rodák z Prahy vystudoval Fakultu informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ke gamingu ho ve 14 letech přivedl kamarád. Snad nikdy v životě nehrál singleplayer. Je soutěživý, takže ho vždycky lákaly multiplayery, kde měl možnost porážet reálné lidi na druhé straně. V 16 letech stál u zrodu nejlepšího českého hráčského týmu eSuba, s nímž v roce 2006 vyhrál obdobu evropského šampionátu. Poté se stal manažerem a začal se starat o tým. Vlastní e-shop s herní tematikou a pořádá herní turnaje. |
Myslíte, že se stereotypní pohled na hráče může změnit?
Gaming má svým způsobem blízko k motorsportu. Ze začátku se taky spousta lidí dívala na řidiče rychlých aut skrz prsty. Co je to za sport? Vždyť jenom sedí a točí volantem. Dneska nikdo nepochybuje o sportovních kvalitách Vettela nebo Hamiltona. Když se chcete stát Usainem Boltem mezi počítačovými hráči, potřebujete to samé, co on: dar od přírody a tvrdý trénink. V tomhle ohledu není gaming o nic menším sportem než házená nebo kulečník, který třeba Eurosport přenáší živě.
Koho zajímají přenosy z hraní her?
To byste se divil. Na velké herní turnaje, jako byl Intel Extreme Masters v polských Katovicích, chodí kolem sta tisíc diváků. Finálová střetnutí profesionálních hráčů sledovalo on-line přes padesát milionů lidí a v jeden jediný okamžik jich bylo na síti přes jeden milion.
Jak si mám představit profesionálního hráče?
Lépe to vysvětlím, když si pomůžu přirovnáním z běžného sportu, jako je třeba fotbal. I ten hrají dvě kategorie lidí. Jedni si jdou kopnout v neděli s kamarády a druzí to dělají na profesionální úrovni. Trénují každý den, jezdí s týmem na soustředění a mají jedno utkání za druhým. Kdyby na týden nebo na dva vypadli z přípravy, trenér je ani nezařadí do sestavy, protože jim bude chybět kondice a technika. Podobně je to s hraním na profi úrovni.
Ultimátní hráčProjekt Red Bull Ultimátní Hráč si klade za cíl najít nejvšestrannějšího hráče počítačových her. Hráče, který dokáže ovládnout jakýkoli herní styl a pokořit v něm všechny soupeře. Osm nejlepších se utká ve velkém finále 10. října na veletrhu For Games 2015 v letňanském areálu PVA EXPO Praha. Dva nejlepší z tohoto veletrhu si to pak rozdají v superfinále ve druhé polovině října v Praze na tajném místě. Soutěží se v těchto disciplínách:
|
Hraní na počítačích se trénuje jak?
Profíci u toho sedí třeba i osm hodin denně. Každý se obvykle zaměřuje na svou hru. Někdo jede střílečky, jiný sportovní hry nebo závodění. Existují dokonce speciální tréninková místa nebo vily s kompletním vybavením včetně posilovny a sauny. U nás je jedna v Liberci. Málokdo třeba ví, že máme Erika “hakkiJuniora” Leštacha - mistra světa v automobilové závodní hře TrackMania z roku 2011. Je to neskutečně náročná hra. Dva týdny před akcí získáš nové mapy, respektive okruhy, které vůbec neznáš a musíš se je za tu krátkou chvíli naučit. Jsou tam skoky, ostré zatáčky, vůbec to není sranda. Mezi nejlepšími jsou rozdíly na úrovni setin vteřiny.
Ale spousta lidí, co jezdí závody ve skutečných autech, by se stejně asi pousmála.
Možná ano, možná ne. Je veřejným tajemstvím, že spousta lidí je v motorsportu jenom proto, že si to můžou finančně dovolit, zatímco mnoho jiných, lepších a talentovanějších nikdy závodit nebude, protože je to pro ně nedosažitelně drahé. Počítačové hry tenhle rozdíl smazávají. Už nějakou dobu funguje program GT Academy, který rozjela automobilka Nissan spolu se Sony PlayStation. Projekt umožňuje nejlepším hráčům počítačové hry Gran Turismo, aby se prostřednictvím hraní kvalifikovali na místo ve skutečném závodním autě.
Osvědčilo se to?
Lucas Ordoñez, evropský vítěz akademie z roku 2008, si o tři roky později dojel pro druhé místo v kategorii LMP2 na závodu 24 hodin v Le Mans. V roce 2013 byl třetí. Více či méně úspěšní byli i jiní členové akademie, kteří se zúčastnili všech možných závodních sérií po celém světě.
Vy sám pořádáte počítačové turnaje několik let. Právě máte za sebou ostravský LanCraft. Co vás čeká dál?
Často se uvnitř komunity ptáme, co by si lidi přáli. Odpovědí bude velký turnaj Red Bull Ultimátní Hráč, který proběhne v Praze v první půlce října.
O co půjde?
Zase bych si půjčil přirovnání ze sportu. Stejně jako se profesionální tenista nejspíš nepřihlásí na turnaj v ledním hokeji, neuvidíš většinou ani profíka z automobilových simulátorů například na turnaji střílečky. V tom je kámen úrazu. Profesionální hráči jsou dnes extrémně specializovaní. Když si pak přijde zahrát na turnaj normální člověk, nemá vůbec šanci. Každý ho hned rozstřílí. Ultimátní hráč by měl nabídnout příležitost k měření sil podstatně širší veřejnosti. Náš turnaj to umožní.
V čem bude Ultimátní hráč přístupnější?
Koncept turnaje vychází vstříc univerzálním hráčům, kteří zvládnou různé žánry, aniž by v některém z nich museli nutně patřit k absolutní špičce, proto bude otevřenější. Kdybych to měl přirovnat ke sportu, je to atletický desetiboj. S tím rozdílem, že se bude soutěžit v pěti disciplínách. Budeme tam mít závodní hru, strategickou, střílečku, MOBA, což je něco mezi strategií a hrou z třetího pohledu, a navrch Red Bull Air Race, což je letecký simulátor na mobil, který byl loni vyhlášen nejlepší hrou roku pro Android. Kvalifikace bude probíhat on-line na internetu. Do finále se dostane osm hráčů a dva z nich si to pak rozdají v přímém přenosu.
