Práce odborníků z Rosalind Franklin University je vůbec první svého druhu. Je totiž první metaanalýzou mnoha předchozích studií, z nichž staví komplexní, vyčerpávající závěry. Metaanalýza amerických vědců vycházela z 76 studií, které pokrývaly výzkum celkem šesti tisíc zdravých lidí.
Otázka, na kterou si vědci pod vedením Lise Eliotové chtěli odpovědět, se týkala velikosti, struktury a funkce hipokampu v ženském a mužském mozku. Hipokampus je uložen ve střední části spánkového laloku a každý člověk má dva, jeden v levé hemisféře, druhý v pravé. Hraje důležitou roli při ukládání informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé a při prostorové orientaci.
Překvapení s ultrazvukemLékaři prorazili pacientům do hlavy nečekanou „zbraní“: ultrazvukem  |
Tým Lisy Eliotové chtěl technikou metaanalýzy zjistit, zda je rozdíl mezi hipokampem v mužském a ženském mozku. Byla to zajímavá otázka, která vlastně překračuje prostor přírodních věd. To proto, že právě teorie o odlišnosti hipokampu u mužů a žen měla podporovat teze o tom, že odlišné schopnosti mužů a žen nejsou vytvářeny kulturně a sociálně, ale že jsou neměnné, protože vrozené a dané biologicky.
Ony teze mají spoustu podob, poznamenává server slate.com a uvádí příkladný výčet. Například psycholog Leonard Sax tvrdí, že mužský hipokampus reaguje lépe na stres a soutěživost, zatímco ženský na vlídnost a jemnost. Michael Gurian, samozvaný „lidový filozof, manželský, rodinný a obchodní poradce, spisovatel a propagátor začlenění neurobiologie a mozkového výzkumu do domovů, škol, korporací“, ovšem bez doložitelného vzdělání, zase přisuzuje mužům, že se rodí s vyvinutějším mozkem, jde-li o neverbální, prostorové a motorické schopnosti. Ženský mozek je poté prý lépe uzpůsoben na „používání slov“, odtud tedy zřejmě tradovaná upovídanost žen.
Takové teze zní přesvědčivě, přiznává sama Eliotová. Důvod oné přesvědčivosti je však zákeřný, zdají se být totiž platné proto, že zcela odpovídají stereotypnímu náhledu na muže a ženy. Ostatně, oba zmiňovaní autoři jsou zastánci vzdělávání chlapců a dívek v oddělených třídách, protože jsou přece tak jiní!
Na mozek má vliv stres, nikoliv pohlaví
Eliotová však svým výzkumem doložila, že ony teze mají ještě jiný problém: nejsou pravdivé. Její tým zkoumal snímky z magnetické rezonance šesti tisíc mužů a žen a závěr, který shrnuje studie publikovaná na serveru Science Direct, zní: „Mezi velikostí hipokampu mužů a žen neexistuje podstatný rozdíl.“
„Teze o rozdílech mezi mužským a ženským mozkem jsou neodolatelné pro ty, kdo se snaží vysvětlit stereotypem dané rozdíly mezi muži a ženami,“ uvádí Eliotová v tiskové zprávě ke studii, „často pak dělají mnoho povyku, i když jsou jejich tvrzení založena na velmi malých vzorcích a výzkumech. My jsme však zkoumali mnohočetné soubory dat a byli jsme schopni propojit velmi početné vzorky mužů i žen. A zjistili jsme, že ony rozdíly při rozsáhlejším pohledu mizí nebo se stávají bezvýznamné.“
Velká přeStudie z roku 2013 tvrdila, že mužský a ženský mozek vykazují zásadní odlišnosti. Už tehdy spustila vášnivou polemiku.  |
Server psychologytoday.com přikládá v článku o studii Lisy Eliotové ještě jiný pohled. Zdůrazňuje, že hipokampus není neměnný, ať by byla jeho vrozená velikost a funkční konektivita jakákoli. Díky neuroplasticitě, tedy celoživotní schopnosti nervových buněk v mozku stavět, přebudovávat, rušit a opravovat tkáň, a díky neurogenezi, tedy růstu nových nervových buněk, se může jak struktura, tak velikost hipokampu během života měnit. Jinými slovy, ať nám příroda nadělila hipokampus, jaký chtěla, nelze z toho vyvozovat rozdíly mezi muži a ženami. Ty jsou dány spíše životním stylem, tedy i sociálním prostředím a nároky, limity a motivacemi, které společnost vztahuje na to či ono pohlaví.
Například vykonávání činností, které obnášejí prostorovou orientaci, mění jak velikost, tak propojenost hipokampu s jinými mozkovými oblastmi. Pravidelná fyzická aktivita zase může optimalizovat množství šedé kůry mozkové. Dostatek spánku napomáhá hipokampu konsolidovat paměť, hraní počítačových her zlepšuje strukturu a funkci mozku, chronický stres poškozuje velikost mozku a jeho funkci jak u žen, tak u mužů, jak u dětí, tak u dospělých.
„Důkazy jsou zřejmé, faktor životního stylu a dlouhodobých dennodenních návyků ovlivňují velikost a funkční propojenost mozku více než to, jestli jste muž, nebo žena,“ uzavírá text.
