Na počátku však byla obdobná služba nabízená ženám. Před čtyřmi měsíci totiž podle marketingového manažera uvedla klinika Lelux Hospital mezi menu svých služeb bělení vaginy. „A pacienti se nás ptali na bělení penisu, takže jsme o měsíc později začali nabízet i tuto kúru,“ cituje ho agentura BBC.
Procedura, při níž se laserem odstraňuje z kůže melanin, se odehrává na pěti sezeních a stojí v přepočtu zhruba 14 tisíc korun. Server The Independent dává slovo jinému manažerovi ústavu, Bunthitovi Wattanasirimu, který tvrdí, že měsíčně se na proceduru dostavuje přes sto mužů ve věku od dvaadvaceti do pětapadesáti let.
List New York Post dodává, že propagační video z bělící kúry zhlédlo do čtvrtka 4. ledna přes 4,5 milionu lidí. Ovšemže nevyvolává jen nadšené reakce. „K čemu to je?“ ptá se podle BBC jeden z diváků, zatímco jiný má o praktickém využití vyběleného pyje jasno: „Může sloužit jako pochodeň. Ať svítí!“
Jiné hlasy však nejsou tak žertovné. Pro thajské ministerstvo zdravotnictví je zájem o terapii tak vážný, že se rozhodlo zaujmout veřejné stanovisko. A bylo více než varovné. Podle jeho představitele je procedura nejen zbytečná, ale navíc může přinést víc negativních než pozitivních následků, cituje jej list The Telegraph. A dodává, že procedura může vést k jizvám, k zánětům a po jejím konci se původní barva začne obnovovat, což může penis osázet „nepěknými tečkami“.
Newyorský plastický chirurg Darren Smith pro server allure.com varování ještě rozšířil. Kromě popálenin a vizuálních komplikací podle něj může kúra permanentně snížit nebo zcela eliminovat citlivost penisu.
Bílá barva vítězí
Kulturním kontextem bizarního trendu je preference bílé kůže jako dokladu nadřazené sociální příslušnosti. Má dosvědčovat, že člověk nepochází z dělnické nebo rolnické třídy, protože nepracuje venku. „Lidé v Asii investují do bělicích krémů v naději na lepší budoucnost,“ píše v listu The Guardian Tansy Hoskinsová.
Z trendu profitují a podporují ho mnohé velké kosmetické firmy. „V zemních, jako je Indie nebo Thajsko, je obtížné najít kosmetické produkty, které by neslibovaly vybělení,“ píše Hoskinsová.
Zájem o barvu kůže se přitom dostává až za hranu rasismu. Agentura BBC například upomíná na reklamu, kterou umisťuje nejmenovaný výrobce bělicího krému nad sedadla bangkokské veřejné dopravy a která říká: „Zde mohou sedět jen bílí.“
Thajská reklama firmy Seoul Secret poté jednoznačně tvrdí, že bílá kůže je předurčena vítězit. „Nestarala-li bych se o sebe, pak by všechno, co jsem vybudovala, bělost, do níž jsem investovala, zmizela,“ říká v ní tamní herečka Cris Horwangová. Nato její kůže ztmavne a před kamerou ji zastoupí žena s bělejší kůží. „Kdybych byla bílá, vyhrála bych já,“ komentuje svůj ústup do stínu herečka. V tomto případě firma po kritice uznala chybu a omluvila se s dosti nepřesvědčivým vysvětlením, že jen chtěla podpořit „osobnost, vzhled, dovednosti a profesionalitu“. Firemní web však svůj produkt dále propaguje pod sloganem „nadřazená bělost je věčná“, jak upozornil New York Post.
