„V USA se nepočítá talent, ale peníze,“ hřímá titulek názorového článku Jürgena Schmiedera, jehož text vydal i švýcarský list Tagesanzeiger.
Novinář a spisovatel reaguje na provalené případy, kdy bohatí rodiče pomocí úplatků zajišťovali svým potomkům studium na předních univerzitách. Jeden manželský pár podle obžaloby vydal na tuto korupci 6,5 milionu dolarů (přes 147 milionů Kč). To je více, než vydělá většina Američanů za celý svůj život.
Schmieder vidí za skandálem mnohem širší problém - „groteskní nerovnost v příležitostech na vzdělání“. Celý vzdělávací systém v USA označil za nespravedlivý, protože „upřednostňuje bohaté a někdy zcela vylučuje chudé“.
„Americký vzdělávací systém je jako pyramida, kde se děti chudších rodin lopotí na prvním stupni, zatímco movití rodiče staví svým dětem schody z peněz až na vrchol,“ poznamenal zpravodaj v kalifornském Los Angeles.
„Studium na americké elitní univerzitě není privilegiem pro nadané, ale často investicí úspěšných do úspěšné budoucnosti jejich dětí - a tedy jakýsi vzdělávací kastovní systém,“ dodal.
Nic se nezmění
Schmieder se podivuje nad tím, „jak tiché jsou protesty“ proti těmto nespravedlnostem. Domnívá se, že přetrvávání tohoto vzdělávacího systému usnadňuje, ba podporuje hluboce zakořeněný sobecký životní postoj Američanů. Ten by se podle něj dal shrnout do hesla: já první! Nebo jinými slovy: pro mě vždy to nejlepší.
Studenti Harvardu švindlovali, desítky jich musejí ze školy odejít |
Schmieder si myslí, že v žádné jiné zemi neoslavují tolik myšlenku, že každý je odpovědný (jen) sám za sebe a že vše vyřeší co nejsvobodnější trh.
„Každý ví, jak je tento (vzdělávací) systém nespravedlivý, ale nic se nezmění. Američané jsou – nejen ve vzdělávání – uvězněni ve svém egoismu,“ míní.
Náprava by podle Schmiedera vyžadovala větší účast státu ve vzdělávání a zastropování nebo zrušení školného. Jenže takovéto pro Evropany normální myšlenky vnímají mnozí Američané jako radikální pokusy o zavedení socialismu, posteskl si.
Prohnou se i rodiče, kteří neuplácejí
Nejslavnější a nejžádanější americké univerzity jsou soukromými institucemi,kde se na výuce tvrdě vydělává. Schmieder připomněl, že například na Harvardu stojí rok studia téměř 70 000 dolarů (téměř 1,6 milionu Kč). Soukromé univerzity také legálně přijímají finanční dary.
Osm nejprestižnějších univerzit světa: studovali tam prezidenti i Unabomber |
Zároveň podotkl, že prestižní vysoké školy nelákají pouze na kvalitní vzdělání, ale také na přístup k síti cenných kontaktů mezi současnými i bývalými studenty. Mnozí z nich na univerzitě získávají první významné konexe. Ne náhodou některé z nejúspěšnějších firem založili spolužáci. V případě Facebooku ti z Harvardu a u Googlu i Yahoo ze Stanfordu.
Také proto se daří soukromým učitelům, kteří za peníze připravují na standardizované vstupní testy na univerzity.
Schmieder nicméně upozorňuje, že komercionalizace vzdělání začíná už v mateřských školách, kde Američané někdy musí platit přes 45 000 dolarů (přes milion Kč). Takže i mnozí rodiče, kteří neuplácejí, vydají za vzdělání svých dětí sedmimístné částky, uzavřel.
Největší odhalený podvod
Provalený podvod s přijímáním na univerzity považuje americká prokuratura za svého druhu největší, jaký se dosud podařilo v USA odhalit. K machinacím na protlačení své dcery na školu se už přiznala například herečka Felicity Huffmanová. Hvězdě seriálu Zoufalé manželky hrozí nyní pobyt za mřížemi.
Harvardova univerzita tajně fotila studenty. Je to skandál, bouří se |
Spolu s ní ale ve skandálu figuruje nejméně 50 lidí. Provinilí rodiče podle prokuratury vydali dohromady na úplatcích přibližně 25 milionů dolarů (téměř 566 milionů Kč). Obžalobě čelí i herečka Lori Loughlinová ze sitcomu Plný dům. Ta prý za přijetí svých dvou dcer dala 500 000 dolarů (11,3 milionu Kč).
Kromě herců patří mezi obžalované i šéfové firem. Do skandálu jsou zapleteni i trenéři. Podvody organizovala soukromá společnost Edge College & Career Network, jejíž představitel William Singer obvinění přiznal. Machinace spočívaly ve falšování přijímacích testů a/nebo podkladů pro přidělování sportovních stipendií.
Cílem bylo protlačit děti prominentů na školy jako Stanford, Yale nebo Georgetownskou univerzitu. Školy se ale na protiprávním jednání nepodílely. Také studenti podle vyšetřovatelů většinou nevěděli, že se na školu dostali díky úplatkům.
