Ničitelé z NBA. Klokan s českým rodokmenem byl tím prvním

Chce to sílu, jakou vládne jen málokterý smrtelník. Když smečující basketbalista zarazí tak prudce, že se rozbije deska za košem, diváci si obvykle odnášejí vzpomínku pro zbytek života. Tyto adrenalinové momenty mají své vlastní dějiny. I s významnou českou a slovenskou stopou.
Darryl Dawkins (druhý zleva) z Philadelphie rozbil 13. listopadu 1979 svou...

Darryl Dawkins (druhý zleva) z Philadelphie rozbil 13. listopadu 1979 svou první desku. Střepům uhýbá Bill Robinzine (vlevo) z Kansas City, Padající sklo sleduje Dawkinsův hvězdný spoluhráč Julius Erving. | foto: AP

Jako velcí likvidátoři basketbalového vybavení prosluli Gus Johnson v letech šedesátých, Darryl Dawkins v sedmdesátých či Shaquille O’Neal v devadesátých. Přírodní živly, výjimeční atleti. Ale ještě před nimi tu byl jiný lamač obručí, lidumilný křesťan, syn českého otce a české matky. Don Kojis.

Do padesátých let byl basketbal celkem nuda. Pomalá hra vytáhlých chlapíků v upjatých kraťasech a tílkách. Věnovat se mu profesionálně, to chtělo od hráčů velkou lásku, nejedno civilní zaměstnání vynášelo víc než bitvy pod koši.

Ale začátek šedesátých let nasměroval dlouhány z palubovek mezi nejpopulárnější sportovce. I díky definitivnímu pádu rasové bariéry se hra posunula nad obroučku umístěnou ve výšce deseti stop, tedy 305 centimetrů.

Elgin Baylor zvedal diváky ze sedadel v Los Angeles. Wilt Chamberlain se stal králem Filadelfie. Bill Russell si podmanil Boston. Oscar Robertson dostal na sportovní mapu Cincinnati. Diváci se těšili hlavně na smeče. A při nich se tu a tam něco zničilo.

Klokan od jezera Michigan

Takový moment nastal při turné americké reprezentace po Středomoří v roce 1961. Na zastávce v Aténách šel jeden z hráčů do smeče a rozbil při tom desku, podle novináře Sama Smithe vůbec poprvé v historii. A právě Don Kojis si připsal tento historický zápis. 

„Muselo se tehdy počkat až do druhého dne, než přivezou nový koš. Až pak jsme mohli zápas dokončit,“ poznamenává Kojisův spoluhráč Charlie Bowerman.

Don Kojis smečuje během působení na univerzitě.

Syn českých emigrantů narozený u jezera Michigan ve městě Milwaukee dostal velký dar. Už na univerzitě Marquette si díky němu získal přezdívku Kangaroo Kid. Ani ne dvoumetrový Kojis dokázal zakončovat z výšky 361 centimetrů. Své pružiny vytěžil na doskoku nebo při parádách pro diváky. Jako vůbec první si nechával míč přihrávat do vzduchu a rovnou z výskoku smečoval. Když byl tento kousek jen jeho specialitou, nikdo jiný ho neovládl, říkávalo se mu „kangaroo kram“ (volně přeloženo „klokaní smeč“), dnes se nazývá „alley oop dunk“.

Jméno Kojis zapadlo, ve stínu velkého Johna Havlicka to ostatní basketbalové hvězdy českého původu nemají lehké. Ovšem v šedesátých a sedmdesátých letech si Kojise za výkony v NBA velmi považovali. Jeho atletické kvality ocenil Wilt Chamberlain slovně a Kareem Abdul-Jabbar ručně. 

„Jednou jsem přes něj zasmečoval a při cestě ke koši jsem ho asi trefil do obličeje. On se naštval a ohnal se tak, že mě ještě za letu poslal do první řady mezi diváky. Dlouzí nikdy nemají rádi, když přes ně někdo zasmečuje, zvlášť když je to chlapík jako já,“ pobavil se Kojis vlastní vzpomínkou na 220cm legendu v podcastu The Handle.

Na konci šedesátek se Kojis dvakrát představil v All-Star Game NBA a jednou se prosadil mezi deset nejlepších střelců celé ligy. Za působení v San Diego Rockets se stal hlavní hvězdou týmu a zářil ještě po pětatřicítce.

Cestu do NBA přitom neměl vydlážděnou. „Po promoci na univerzitě si mě v draftu vybrali Chicago Packers z dvanáctého místa. To zní dobře, jenže tehdy bylo v NBA jen devět týmů, takže jsem byl vybraný až ve druhém kole. Což znamenalo nižší plat a negarantovanou smlouvu,“ popisuje Kojis první kontakt se špičkovou soutěží.

Tehdy ještě nabídkám odolal, začal hrát amatérskou soutěž a vyhlížel olympijskou šanci. Stal se kapitánem amerického výběru pro Panamerické hry i mistrovství světa. Ale zlato z Tokia 1964 nakonec doma nemá. „Řekl jsem si od Baltimore Bullets o velké peníze a oni souhlasili. Sakra, možná jsem si měl říct o víc,“ komentuje svůj přestup mezi profesionály v létě 1963 v knize Hard Labor: The Battle That Birthed the Billion-Dollar NBA.

Don Kojis v dresu San Diega smečuje přes Luciouse „Luka“ Jacksona z Philadelphie, o deset centimetrů vyššího pivota. Kojis na tento moment vzpomíná jako na svou nejslavnější akci:

V nejlepší lize Kojis odehrál dvanáct sezon. Jeho střeleckým rekordem je 42 bodů, v zápase dokázal doskočit i 20 míčů. Ale nejvíc si považuje 32 bodů proti tehdy výjimečnému Bostonu. V „českém“ souboji ho bránil Havlicek. „Ani nevím, jak se mi to tehdy povedlo, John bych skvělý chlap, velice soutěživý,“ poznamenává Kojis k bitvě s nedávno zesnulou legendou.

Jako funkcionář asociace NBPA bojoval Kojis za hráčská práva, podílel se i na antimonopolní žalobě Oscara Robertsona vůči NBA a spolu stáli na počátku procesu, díky němuž se současné hvězdy řadí mezi nejlépe placené sportovce světa. Po kariéře podnikal, ale nejvíce hrdý je na svou charitativní činnost. Už čtyři dekády se stará o církevní kemp nedaleko San Diega, hostil stovky chudých kalifornských rodin.

Muž se zlatou hvězdou a nemožný nešika

Krátce po vstupu do NBA byl Kojis u dalšího historického momentu. Ale tentokrát se ocitl dole. V prosinci 1963 se jeho spoluhráč Gus Johnson po zisku rozběhl ke koši San Francisca a tvrdě zasmečoval. Diváky v Oakland Auditoriu zamrazilo.

NBA poprvé zažila rozbité sklo. 

A sklo padalo do blonďatých kadeří Dona Kojise. 

„Stál jsem kousek od Guse, celé to na mě spadlo. Byl jsem potom tak oblepený, že jsem měl obvaz málem i na zadku. Takže díky, Gusi. Ten byl na sebe hrdý,“ zavzpomínal si Kojis pro Baltimore Sun na temperamentního spoluhráče. 

V Oaklandu tehdy neměli náhradu za zničené zařízení, proto se zbytek zápasu odehrál i s rozbitou deskou. Obruč byla upevněna skrz otvor ve skle...

V roce 1965 poškodil Johnson svůj druhý koš, majitel St. Louis Hawks mu tehdy poblahopřál fakturou na 1 500 dolarů. A o dalších šest let později Johnson svou bilanci završil třetím „úspěchem“, tentokrát v Milwaukee. 

Johnson byl Kojisovým lidským opakem. Afroameričan, který rychle žil a brzy zemřel. Rakovině podlehl v 48 letech. Ale zanechal po sobě řadu historek a vzpomínky na divoké oblečky i zlatou hvězdu, kterou si nechal zasadit do zubu.

„Mému počínání navzdory jsem se v mládí k žádnému většímu průšvihu nepřimotal. Jen jsem se tak proplétal životem. Důležité pro mě byly pouze basketbal a Bible. Četl jsem ji pořád. Zvlášť příběh o Samsonovi. Hádám, že mě motivoval,“ rozhovořil se Johnson pro Sports Illustrated o inspiraci vlasatým silákem. 

Gus Johnson, ničitel košů. Na spoluhráče ve videu vzpomíná Wilt Chamberlain:

Byly to i Johnsonovy kousky, které přinutily vedení univerzitní soutěže NCAA, aby v roce 1967 hráčům zcela zapověděla smečování. V polovině sedmdesátých let do basketbalu vstoupil vynález odpružené obroučky, po kterém mohl být zákaz odvolán. 

Také profiliga ABA, jež se pokoušela NBA konkurovat v šedesátých a sedmdesátých letech, měla své smečařské krále Connieho Hawkinse a Juliuse Ervinga i vlastního barbara-ničitele. Charlie „Helikoptéra“ Hentz byl unikátně vybaveným skokanem, jenže pamětníci si jej vybavují hlavně jako nemožného nešiku. Hentz prý zcela postrádal odhad, a tak s ním ztratili trpělivost i zoufale zadlužení Pittsburgh Condors. 

Z jeho 57 zápasů se vzpomíná jen na jediný. Šestého listopadu 1970 ho prokleli diváci v Raleigh, kteří dorazili na duel Carolina Cougars s Pittsburghem. 

Byl u toho i legendární rozhodčí se slovenskými kořeny John Vanak. „Hentz se vznesl na smeč a prostě vytrhnul obroučku. Chvíli jsem se bál, že snad spadne celá hala. Když se mu to stalo poprvé - jo, říkám poprvé - bylo to ke konci úvodní půle a zápas se zdržel o hodinu, ale nakonec se podařilo někde sehnat novou obroučku a desku. Jenže ve druhém poločase se to stalo znovu. Když Hentz zase vyskočil na smeč, pomyslel jsem si: Jen to ne. V tu chvíli jsme věděli, že máme vážně problém. Už bylo jedenáct večer. Nakonec přivezli dřevnou desku z nedaleké střední školy a to utkání se dohrálo, byly asi tři ráno,“ vybavuje si. 

Obrazové vzpomínky na Charlieho Hentze. V galerii najdete i fotografii jedné rozbité desky ze zápasu Carolina - Pittsburgh:

Slovutný sudí s více než třemi tisíci odpískanými zápasy se však možná ve svém vyprávění pro knihu Loose Balls pletl. Podle dobového zpravodajství se finálních 67 sekund zápasu nikdy neodehrálo a hosté si do Pittsburghu odvezli porážku 107:122. Carolina Cougars po Hentzovi následně požadovali úhradu 750 dolarů, ten odmítl.

Když udeří Čokoládový hrom

Závěr sedmdesátých let patřil v NBA dalšímu silákovi Darrylu Dawkinsovi. Jeho kouzlo bylo tak mocné, že do hlediště vábilo i slepce. Slavný zpěvák Stevie Wonder kvůli němu chodil na zápasy Philadelphie a ještě mu vymyslel tu nejslavnější z mnoha přezdívek - Chocolade Thunder neboli Čokoládový hrom. 

Dawkins patřil k největším silákům mezi basketbalisty. Nejprve to při finálové sérii s Portlandem v roce 1977 pocítila šatna Sixers. Po rvačce s Mauricem Lucasem byl Dawkins vyloučený, to však byl jen začátek jeho řádění. V zázemí nejprve vytrhl ze zdi toaletu a pak se zabarikádoval pomocí šatních skříní.

Jiné vzpomínky na velkého bouřliváka jsou k jeho legendě přece jen shovívavější. Vrcholem se staly dvě rozbité desky v průběhu tří týdnů na konci roku 1979. 

V zápase Philadelphie s Kansas City Kings se to stalo poprvé. Dawkins se mocné rozpřáhl ke smeči a Bill Robinzine se nečekaně ocitl pod sprchou ze skleněných střepů. 

Autor tohoto momentu byl nadšený a svému výjimečnému počinu dal hned dvě jména. Nejprve to byla „Nezahrávající si, cestu proklesťující, desku prohýbající, zápas prodlužující smeč“ (“No-Playing, Get-Out-Of-The-Waying, Backboard-Swaying, Game-Delaying Dunk“), následně došlo k přejmenování na „Čokohromoletku, Robinzina rozbulečku, zubotřesku, sklorozbíječku, steakopečku, houskohřejku, bum bác, sklo rozbíjející jsem já smeč“ („The Chocolate-Thunder-Flying, Robinzine-Crying, Teeth-Shaking, Glass-Breaking, Rump-Roasting, Bun-Toasting, Wham-Bam, Glass-Breaker-I-Am-Jam“).

S jedním úspěchem se navíc Dawkins rozhodně nehodlal smířit a v následujících zápasech pásl po nové příležitosti. Ta se naskytla v domácím prostředí proti San Antonio Spurs.  V ten moment už zakročilo vedení NBA. 

„Zvednu telefon a tam se ozve: Haló, tady komisionář. To, co děláš, je nebezpečné. Přestaň s tím, nebo zaplatíš pět tisíc dolarů. Takže jsem přestal,“ popsal Dawkins důraznou domluvu od tehdejšího šéfa NBA Larryho O’Briena.  

Soutěž se navíc proti podobným incidentům pojistila, když nechala pozměnit konstrukci košů.

Devadesátá léta už patřila hrubé síle Shaquilla O’Neala, ten však neničil jen skleněné desky a obroučky, ale dokonce posílal k zemi sloupy, na kterých jsou koše zavěšené.

Darryl Hawkins rozbil v roce 1979 dvě desky a vynutil změnu technických norem v NBA. Zde jsou obě ničivé smeče:

Autor:
  • Nejčtenější

S vyléčeným sadistou chodil na ryby. Markovič nebyl jen postrachem vrahů

26. března 2024

Chytil spartakiádního vraha Jiřího Straku, díky minisérii Metoda Markovič: Hojer se nám do povědomí...

Uzlování je sice stará škola, objasňuje ale současné krimi případy

23. března 2024

Zločinci zastírají svou totožnost, pracují v kuklách a s rukavicemi. Dopadeni však bývají kvůli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Říkali, že je to stydlivý kluk. Dívkám přitom ubližoval chladně a bez lítosti

23. března 2024

Premium Půlnoc už odbila. S posledním úderem zvonu přikryl měsíc, který ještě před chvílí ozařoval pustou...

Přesvědčí vaše svaly, že cvičí. Pilulka má simulovat účinky tělesné aktivity

22. března 2024

Má umět namluvit vašim svalům, že cvičíte. I když přitom budete sedět v křesle, ležet na gauči,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

Umělá inteligence ladila piva. Podle degustátorů úspěšně

29. března 2024

Premium Vyškolili ji v ingrediencích, nechali ji studovat posudky z pivních testování profesionálů i...

Návykový obal. Dějiny bublinkové fólie začaly nepovedeným vynálezem

28. března 2024

Premium Její praskání nabízí neodolatelně svůdné uspokojení, především však způsobila obalovou revoluci....

Policie dopadla zloděje kočárku. Byl jsem opilý a nic si nepamatuji, tvrdí muž

18. března 2024  12:56,  aktualizováno  27.3 13:51

Pražští policisté ve středu 27. března zadrželi cizince, který v polovině ledna ukradl z chodby...

Legenda trapnosti. Mistr Ashida Kim prostě věří, že je nindžou

27. března 2024

Na instruktážních videích komicky nadskakuje, třepe rukama, kope nožkama, hopsá kolem svých...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...