Máte-li rádi sladké, jistě víte, že palačinky nebo lívance si s javorovým sirupem moc dobře rozumějí. Komplikace nastávají, když chcete onu pochoutku zachytit na fotce ve chvíli, který je z uživatelského hlediska nejvíc sexy. V okamžiku polévání moučníku sirupem a jeho pozvolném roztékání po povrchu dobroty.
Pokud použijete nerozehřátý sirup, teče příliš pomalu a nevypadá to vzhledně, nahřátý zase stéká a vpíjí se do těsta moc rychle. Sirup je navíc na fotkách poměrně dost světlý. Vypadá fádně, obyčejně.
Řešení je pro fotografa znalého věci nečekaně snadné. Místo láhve se sirupem sáhne po motorovém oleji. Má ideální barvu, viskozitu. Chová se přesně tak, jak je zapotřebí.
Párátka a kartonový papír
V pomyslné maskérně potřebují strávit nějaký čas i zákusky, dorty a plněné sušenky. I za jejich nadýchaným objemem, vzdušným korpusem vyplněným polevou, stojí nehezká manipulace. Jednotlivá patra dortů se pro potřeby focení prokládají vrstvami kartonového papíru. Ten zajišťuje, že se cukrářská dobrota nestlačí dohromady a na řezu bude vždy působit svěžím, vzdušným dojmem.
Tvrdý kartón je přitom univerzální pomůckou. Může vhodně vypodložit již zmíněné palačinky, dodat jim na plném objemu. Své uplatnění najde při srovnání vrstev v obřím hamburgeru. Proto nám každé jeho patro přijde tak krásně oddělené, neslepené, chutné. Ve skutečnosti se díváme na přílohy přišpendlené ke kouskům tvrdého papíru. Chce to jen celý záběr správně naaranžovat.
Zmrzlina s bramborovou příchutí
Podobně populární je pro aranžování fotografií hutná bramborová kaše. Slouží jako univerzální plnivo, zajišťující plnost a objem. Plněné placky, tortilly? Na povrchu vidíme jen maso a zeleninu, ale základem objemu je uvnitř tvárná a plastická kaše.
Může se dočkat také zásadní metamorfózy s pomocí potravinářských barviv. Pak už jen stačí tvarovací kleště nebo naběračka a můžete z ní vyrobit úhledné kopečky. To když chcete fotit zmrzlinu v kornoutu nebo poháru. Nabarvená bramborová kaše drží tvar a její textura je smetanové zmrzlině podobná.
Trochu se to lepí…
Cereálie a nejrůznější křupínky k chutné snídani nebo svačince patří. Jak to však dělají, že jim v reklamě nikdy nerozmokvají, když je namočí do mléka? I to je finta. Není to mléko, ale bílé lepidlo. Má správnou barvu, větší hustotu, křupínky se na něm jen vznášejí.
Příliš přeexponovaná realita. Příběhy, které tají slavné fotky Tají se vám nad ní dech. Obdivujete pevné nervy dělníků zocelených prací ve výškách, nechcete ani pomyslet, co by se stalo, kdyby ztratili rovnováhu. Jenže slavný snímek ze stavby mrakodrapu zatajil, že tři metry pod muži bylo postavené patro. Seznamte se s fotkami, které si ohnuly realitu. |
Pudinky v misce jsou podobně nahrazeny obarveným sádlem. A co drobné ovoce, například maliny a borůvky? Vždycky vypadají, jako by je někdo právě nasbíral v letní rose na louce. Drobné kapičky vody na jejich povrchu pocházejí ze sprejového nástřiku roztokem glukózového sirupu. Dává jim totiž ochrannou vrstvu, takže během focení ve studiu nepodléhají rozkladu, nehnědnou.
Bez glycerolu se zase neobejdete, kdykoli fotíte plody moře a rybí speciality. Konzervuje a dodává lesk. Omáčky a polévky se poté konzervují voskem.
Pivo, na které nezapomenete
Pravidelné malé bublinky ve sklenici piva, pěna hustá jako… pěna na holení? Máte pravdu. Pro potřeby pivního marketingu se snímky mnohdy vylepšují mýdlem a pěnou na holení. Optimální orosení sklenice zajistíte rozprašovačem, většinou s kapičkami technického oleje. Vydrží na svém místě déle, hezky se lesknou.
Při focení piv tmavé barvy se pak už nikdo dokonce vůbec nepokouší fotit pivo. Do půllitrů se plní sójová omáčka, která je kontrastně černá. Ledově chladný mat sklenice jde zase snadno vyrobit pomocí laku na vlasy ve spreji. Realita dobrého piva je pro marketing prostě příliš nudná.
S šéfem na grilu?
Jste někdy trochu zklamaní, že pochoutky z vašeho grilu nevypadají tak křupavě a lahodně jako ty v reklamních letácích? Dumáte nad tím, co děláte špatně? Chyba není na vaší straně. Hosty byste totiž asi příliš nepotěšili, kdybyste steaky a klobásky vylepšovali pomocí hnědého krému na boty. Bez něj totiž správnou barvu vyrobit skoro nelze.
Podobné je to i s elegantními vypálenými proužky na grilované zelenině, která si navzdory pobytu nad rozžhavenými uhlíky stále uchovává svěží barvu. Ony pruhy jsou do ní totiž jednotlivě vypalovány pomocí kovových tyček nebo horkovzdušné pistole. Grilování je prostě dřina.
Rozčarování byste nejspíš zažili i tehdy, kdybyste se s chutí zakousli do foceného pečeného kuřete. Dost možná bude úplně syrové, s dobarveným povrchem. Za křupavě hnědou kůrčičkou stojí umělý nátěr krémem, patřičně osvalené proporce bývají dosaženy díky pastě natlačené injekční stříkačkou pod povrch kůže. Místo nádivky je taková drůbež vycpaná novinami, aby působila masivnějším dojmem. A zapomenout nemůžeme na lesklý povrch, za nímž stojí olej ve spreji.
Zima, horko i aroma dobře upražené kávy
Dopomoci si lze i ke kouři. Obvykle k tomu postačí dámský hygienický tampon, namočený do vody. Na chvilku ho dáte ohřát do mikrovlnné trouby, pak ho skryjete do foceného pokrmu a máte zdroj horké páry.
Může se však stát, že řešíte přesně opačný problém. Nepotřebujete vytvořit dojem tepla a horké vůně, ale naopak chladu. Jenže kostky ledu při pokojové teplotě rychle podléhají zkáze. Stačí si však koupit jedno balení „ledových“ kostek z plastu. Je to běžná rekvizita, která ukázněně vydrží napořád. Potřebujete nápoj šumivý? Bublinky oxidu uhličitého nepříjemně rychle vyprchávají. Použijte proto šumivé antacidové tablety na zažívání. A fotíte-li míchané drinky, zkuste sklenice naplnit vazelínou. Margarita jako vyšitá.
