„Agrese proti Gruzii, nezákonná anexe Krymu a akce na východní Ukrajině porušily základní zásady mezinárodního práva a podkopaly pilíře evropského bezpečnostního systému,“ píše se v klíčovém státním dokumentu, kterým se chce Varšava řídit v následujících letech.
Znění připravil zvláštní meziresortní tým a 12. dubna ho na doporučení vládního kabinetu podepsal prezident Andrzej Duda. Poslední polská národní bezpečnostní strategie platila od prosince 2014. „Jak odlišná byla tehdy realita naší bezpečnosti z vojenského, infrastrukturního a zdravotního hlediska,“ řekl k dokumentu Duda.
Nová strategie podle něj zohledňuje všechny aspekty, ke kterým od té doby došlo a zohledňuje i aktuální koronavirovou krizi.
Za nejzávažnější hrozbu pro polskou bezpečnost je v nové národní bezpečnostní strategii zmíněna hned v samotném úvodu neoimperiální politika Ruska. Varšava upozorňuje, že Moskva intenzivně rozvíjí své útočné vojenské schopnosti, rozšiřuje a zdokonaluje bojové systémy pro vytváření zón s takzvaným „odepřeným přístupem“, jakou je na Baltu například oblast ruské exklávy Kaliningradu.
Česko je 21 let v NATO. Slib spojencům neplní, i když na ně spoléhá |
„Provádí rozsáhlá vojenská cvičení na základě scénáře předpokládající konflikt s členskými státy NATO, procvičuje rychlé rozmístění velkých vojenských formací a dokonce i použití jaderných zbraní,“ uvádí se v dokumentu.
Za nebezpečné pak považuje ruské hybridní akce, které představují riziko pro vypuknutí konfliktu. „Podniká mnohostranné a komplexní akce za použití nevojenských prostředků včetně kybernetických útoků a dezinformací za účelem destabilizace struktur západních států a společností a rozdělení spojenců,“ konstatuje zpráva.
Podle ní je třeba předpokládat, že Rusko bude pokračovat ve své politice oslabování současného mezinárodního pořádku, založeného na mezinárodním právu. Cílem má být obnova své dřívější moci a sféry vlivu.
Na globální úrovni je pak podle Varšavy důležitým fenoménem rostoucí strategická rivalita mezi Spojenými státy, Čínou a Ruskem, která ovlivňuje celý mezinárodní systém.
Na obranu až 2,5 procenta HDP
V rámci mezinárodní bezpečnosti chce proto Polsko podle dokumentu usilovat o zrychlení rozhodovacích procesů v rámci NATO a posílit pravomoci vrchního velitele aliančních sil v Evropě pro případ nějaké krize či napadení členské země Aliance. Zároveň chce Varšava ještě zvýšit vojenskou přítomnost spojenců na svém území a to především ze strany USA. Se Spojenými státy plánuje Polsko rozvíjet strategickou spolupráci.
Na vlastní obranu chce do roku 2024 Polsko dávat ročně 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V současnosti je Polsko jednou z devítky zemí NATO, které „plní sliby“ a na obranu vynakládá přesně 2 procenta.
Polsko kupuje nejvýkonnější zbraňový systém v okolí, střely Patriot |
Armáda má s přílivem dalších investic získat nové operační schopnosti, které mají mít dostatečně odstrašující efekt pro případného útočníka. Má jít především o protiraketovou a protivzdušnou obranu a zvýšení mobility vojenských jednotek. Vojáci mají získat zbraňové systémy, které umožní provádět přesné údery na velké vzdálenosti, uvádí se v dokumentu.
Rozvíjet chce Varšava také speciální a kybernetické síly, které mají zvládnout boj proti teroristickým i hybridním hrozbám.
Nově chce Polsko získat i kapacity pro činnost ve vesmíru.
Součástí nové strategie je i vybudování národního integrovaného systému včasné výstrahy pro případ ohrožení. Ten se má opírat o nejrůznější průzkumné prostředky včetně satelitů a bezpilotních letounů.
Celá kapitola je věnována kyberbezpečnosti a odolnosti společnosti. Polsko se chce zaměřit na posílení ochrany informaci ve veřejném, vojenském i civilním sektoru a zároveň získat schopnosti provádět celé spektrum vojenských operací v kyberprostoru. Aktivně chce Varšava vystupovat také proti dezinformacím.
Energie a zdraví jsou zásadní
Polsko spouští projekt Harpyje. Chce nakoupit nejmodernější letouny F-35 |
Jako zásadní označuje nová strategie zajištění energetické bezpečnosti. Dokument konstatuje, že energetickému trhu v Polsku a v dalších zemí středoevropského a balkánského regionu stále dominují dodávky plynu a ropy z Ruska.
Nové projekty pro dodávky z Ruska jako plynovod Nord Stream 2 pak podle dokumentu ještě zvýší energetickou závislost zemí na ruském plynu a bude představovat riziko, že je Rusko může využít jako nástroj svého politického tlaku. Varšava chce na svém území vybudovat rozvodový uzel pro dodávky plynu a ropy a znásobit také skladovací kapacity.
A jako jeden z prvních států zařadilo Polsko mezi zásadní bezpečnostní otázky také zdravotnictví a zdraví obyvatelstva a to i s ohledem na aktuální pandemii, způsobenou novým koronavirem.
„Zdrojem hrozeb mohou být bakterie a viry rezistentní na léčiva, což může mít vážné negativní důsledky na zdraví, hospodářské a sociální důsledky, jak dokládá pandemie koronaviru SARS-CoV-2,“ píše se v dokumentu. Stát tak má v této oblasti zajistit účinnou ale přiměřenou reakci, připravit vhodné postupy a zabezpečit dostatečný počet zdravotnických pracovníků a ochranného vybavení.
Jako bezpečnostní hrozbu pak nová strategie označuje mimo jiné nedostatečnou ochranu životní prostředí a postupující změnu klimatu. Ta může podle dokumentu způsobit „nebezpečné a bezprecedentní anomálie počasí“, které ovlivní rozsáhlé oblasti země, podobně jako znečištění a emise škodlivých látek. Následkem pak bude zhoršení zdravotního stavu polského obyvatelstva a nepříznivý vliv na potravinovou bezpečnost země a dostupnost kvalitních vodních zdrojů.
„Úkolem je zachovat všechny funkce lesů jako jednoho z klíčových prvků ekologické bezpečnosti státu,“ uvádí dokument jedno z opatření.
