Když se v poledne 21. listopadu 1918 rozezněly sanfranciské kostelní zvony, značilo to, že město po rozvolnění opatření a otevření zábavních podniků též odložilo roušky. Spíš odhodilo. Lidé je doslova metali na chodníky, ke kanálům. List San Francisco Chronicle podle The New York Times popisoval, jak si jakýsi nedočkavec málem „natrhl ucho“, s jakou teatrální vášní ze sebe roušku servával. Roznášelo se pivo, rozdávala se zmrzlina.
Město si zoufale přálo návrat k normálu. Netrpělivě. Zbrkle. Bez rozvahy. Dětinsky. Předčasně. A dlouho si nechtělo přiznat, že udělalo chybu.