Od devadesátých let vzrostla celosvětová produkce masa, mléka a vajec o zhruba 500 milionů tun, tedy přibližně o 65 procent. V současnosti je podle Světového ekonomického fóra zabito 130 milionů slepic a 4 miliony prasat denně. Poptávka po mase navíc neustále roste společně s přibýváním populace.
Hospodářská zvířata podle výzkumů vyprodukují až 14,5 procenta veškerých emisí. Jednou třetinou se také podílí na spotřebě vody. Navíc jsou často držena v nevhodných podmínkách a jejich maso může být nekvalitní či zatížené antibiotiky.
Jedním z největších problémů současnosti je rostoucí tlak na na snižování nákladů a zvyšování efektivity chovů za účelem co nejlepší ceny. Tím však trpí kvalita masa i životní podmínky pro zvířata.
Řešením, které by mohlo nakrmit lidi a ulevit planetě i zvířatům ve velkochovech, pravděpodobně bude kultivované maso. To vzniká kontrolovaným množením nediferenciovaných živočišných buněk za použití technik tkáňového inženýrství, které jsou již používány v regenerativní medicíně.
Jeho výroba je stále nákladná a čelí mnohým překážkám, avšak podle zprávy americké konzultantské firma AT Kearney je možné, že do roku 2040 bude většina masa pocházet právě z kultivace. „Je pouze otázkou času, než bude mít na trhu podstatný podíl,“ uvádí zpráva.
Zvířata jsou jen stroje na maso
„Zvířata v konvenčních chovech jsou jen stroje na maso, do kterých lze nacpat skoro cokoliv. Stroj většinou přežije, zpracuje to, co mu dají, včetně zbytků jiných zvířat. Sledují se jen náklady a výnosy,“ okomentoval současnou situaci v konvenčních chovech Roman Kříž, vedoucí českého startupu Bene Meat Technologies (BMT). Ten v současnosti pracuje na vývoji kultivovaného masa.
„Je velký rozdíl mezi masem ze zvířete z volného chovu a z chovu konvenčního. Jenže spotřebitel jde hlavně po ceně, na chuti rozdíl pozná málokdo,“ uvedl Kříž. „Je prakticky jisté, že kultivované maso, tedy maso skutečně pocházející ze živočišných buněk, bude hodně podobné masu zvířat z bio chovů,“ míní.
Jak podotýká, zatímco zvířata jsou nastavena na adaptaci a na přežití, takže snesou jakékoli krmivo, s buňkami si to nelze dovolit, protože jsou velmi citlivé na cokoliv nepřirozeného. Pokud dostanou signál, že je něco špatně, přestanou se množit.
První burger z masa vypěstovaného z buněk bude stát asi 50 dolarů |
V Česku zatím umělé maso v pravém slova smyslu okusit nelze. „Můžete ochutnat samotné namnožené buňky bez struktury – to je jen jakási ‚hmota’ – nebo namnožené buňky smíchané s nějakým rostlinným proteinem, ale to zase není kultivované maso,“ dodává Kříž. Na ochutnání opravdového kultivovaného masa si musíme ještě rok až dva počkat.
A zdá se, že veřejnost je na výsledek zvědavá. „Jakmile se bude vyrábět a zpracovávat ve velkém měřítku a lidé uvidí, že to není nic nebezpečného či zdravotně závadného, vyzkouší to pravděpodobně všichni,“ podotýká.
Kultivace není samospasitelná
Kritici často upozorňují na používání živočišných buněk získaných na jatkách. K urychlení růstu se zpravidla používalo fetální hovězí sérum odebrané z kravských embryí. Tento postup zahrnuje buď odebrání plodu císařským řezem, odebrání krve přímo v děloze, nebo z usmrcené březí krávy. Problém může nastat také s hormony, stimulátory růstu či antibiotiky, která mají zabránit množení bakterií během kultivace.
Hospodářská zvířata zabírají až 80 procent veškeré zemědělské půdy. Ze 14,5 procent se pak podílí na tvorbě emisí.
Pokud se tyto složky podaří nahradit, například rostlinnými proteiny či odběrem ze zvířat neurčených k porážce, nebude kultivovanému masu z hlediska etiky nic stát v cestě. O vývoj kultivovaného masa bez krutosti usiluje právě také český startup BMT.
Kultivované maso v supermarketech?
V roce 2013 se nizozemská společnost Mosa Meats v čele s profesorem a vědcem Markem Postem stala první na světě, která vyrobila hovězí hamburger s umělým masem.
Ochutnali jsme hamburger z umělého masa. Ani masožrout se neušklíbne |
Laboratorní technici za tři měsíce vypěstovali 20 tisíc vláken burgeru, tedy zhruba 450 gramů hovězího masa. Cena dosáhla 330 tisíc dolarů, tedy asi sedm milionů korun.
Hamburger připravil v srpnu roku 2013 na londýnské vědecké konferenci šéfkuchař Richard McGeown. Expertka v oblasti testování jídla Hanni Ruetzleová po ochutnávce uvedla, že sice chutná jako maso, ale chybí jí tuk a šťáva.
Uměle vypěstované hovězí maso nizozemské společnosti Mosa Meat.
V březnu 2017 sdělila společnost Memphis Meats, že se cena laboratorně vypěstovaného kuřecího masa dostala na devět tisíc dolarů za 450 gramů. O rok později oznámil generální ředitel, že cena klesla pod tisíc dolarů. A klesala i nadále. V současnosti lze takový burger pořídit za 50 dolarů.
Kdy bude kultivované maso srovnatelné s tím opravdovým, co se týče dostupnosti i ceny, zatím není jasné. Prozatím není nejlevnější, ani nejekologičtější volbou. Náklady na produkci jednoho umělého bifteku jsou stále vysoké. Měly by však klesnout, až se začne kultivované maso vyrábět ve velkém.
Kultivaci masa podporuje například Bill Gates. „Myslím si, že přechod na umělé maso či jeho rostlinnou alternativu je, alespoň co se hovězího týče, nevyhnutelný,“ uvedl ve své knize, která se věnuje problematice změn klimatu.
Už nyní je jisté, že vzniká zcela nové průmyslové odvětví. „Tomu bude muset odpovídat dodavatelská infrastruktura, která dnes neexistuje,“ uvádí BMT s tím, že média a proteiny používané ke kultivaci buněk se stále vyrábějí jen v minimálním množství pro laboratoře. Odhadem podle něj kultivované maso začne být dostupnější v horizontu tří až deseti let.
