Tady to zase muselo včera vypadat,“ pomyslel si montér, když kráčel k plechovým skříňkám, před kterými kdosi ležel. „Jirko, vstávej! zavolal, ale muž se ani nepohnul. Chtěl s ním zacloumat, pak hrůzou strnul. V mžiku se otočil a zaprášené schody bral po třech. Ve dveřích vrátnice udýchaně vyhrkl: „Zavolejte na VB, bláznivýho Jirku někdo zabil!“
Jenže Jiří „dobrej“ nebyl. Stále ležel takřka nehybně a na vnější podněty reagoval jen nesrozumitelným mumláním.