„Finanční správa eviduje snahu různých osob a lze říci i organizovaných skupin, které se snažily a stále snaží využít tíživého stavu podnikatelů, kterým jsou bonusy vypláceny,“ sdělila Klára Křehlová z tiskového oddělení Finanční správy. Na řešení těchto případů spolupracuje úřad s Daňovou Kobrou.
Pokud má úřad v konkrétních případech pochybnosti o vzniku nároku na kompenzační bonus, snaží se úředníci nejdříve s žadatelem danou věc probrat.
„Finanční správa se snaží s žadateli jednat zejména neformálně a v případě zjištění, že došlo k vyplacení bonusu na základě neoprávněného uplatnění nároku, přistoupí Finanční správa k doměření daně ve výši odpovídající částce kompenzačního bonusu, o kterou žádal v rozporu se zákonem,“ dodává Křehlová. Žádné plošné kontroly vyplácení kompenzačních bonusů Finanční správa ale nedělá.
Firmy musejí vracet peníze z Antiviru. Kontrolou neprošlo přes 40 procent |
Vyplacené finance na covidovou pomoc narůstají postupně s tím, jak dlouho je ekonomika zavřená. V rámci jarní vlny pandemie vyplatila Finanční správa přes milion žádostí o kompenzační bonus v celkové výši zhruba 22 miliardy korun.
V létě se ukázalo, že část lidí musela bonus vracet, a to nejčastěji proto, že nesplnili zákonem stanovené podmínky. Lidé takto vraceli dohromady 120 milionů korun. Úřad už v létě evidoval rovněž 49 trestních oznámení.
V podzimní vlně pandemie schválili úředníci 832 tisíc žádostí v hodnotě 7,6 miliardy korun. V novém kompenzačním bonusu, který platí od února, bylo vyplaceno celkem 328 tisíc žádostí o nový kompenzační bonus v hodnotě 8 miliard.
2. července 2020 |
Chyby jsou i v Antiviru
Obecně pochybení, ať už úmyslná nebo neúmyslná, v čerpání covidových programů nejsou až tak velkou výjimkou. Několik trestních oznámení padlo i v souvislosti s Antivirem, jak sdělilo redakci ministerstvo práce a sociálních věcí.
U Antiviru, který patří k nejvyužívanějším programům, úřady práce provedly 1 064 kontrol u příjemců. U 40 procent kontrolovaných nalezly chyby, přičemž 68 případů, tedy 6 procent, muselo příspěvek vrátit úplně, zbytek jen částečně. Vracet se má dohromady 74,9 milionu korun, tedy zhruba 7 procent z kontrolované částky.
„V této souvislosti je potřeba poukázat na to, že kontroly jsou prováděny zejména namátkově, ale také v případech, kdy ÚP ČR má podezření na neoprávněné poskytnutí příspěvku na základě obdrženého podnětu,“ uvádí tiskové oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Firmy se stále nevyznají v covidových programech. Některé peníze vracejí |
Nejčastěji zaměstnavatelé pochybili při výpočtu průměrného výdělku, z něhož se vypočítává náhrada mzdy zaměstnanci, k tomuto pochybení došlo u 105 zaměstnavatelů, druhou nejčastější chybou je pozdě uhrazené pojistné, v tomto případě chybovalo 100 zaměstnavatelů. Třetím nejčastějším pochybením je nárokování příspěvku za období, kdy není Antivirus uznatelný, tedy před 12. březnem.
Mezi další méně časté chyby patřily případy, kdy si zaměstnavatel nárokoval příspěvek na jednatele, kteří uzavřeli pracovní smlouvu sami se sebou, což není přípustné, a u 26 zaměstnavatelů došlo k chybnému určení režimu, v němž o příspěvek mohou žádat, zaměnili například Antivirus A za B.
„Vrácení celého vyplaceného příspěvku na zaměstnance bylo požadováno například v případech, kdy zaměstnanci vykonávali práci, přestože je zaměstnavatel vykazoval jako zaměstnance na překážkách,“ sdělilo ministerstvo. Antivirus je hojně využívaný. Od 6. dubna 2020 podalo žádost o uzavření dohody o poskytnutí příspěvku Antivirus celkem 72 845 zaměstnavatelů za 40 miliard korun.
