náhledy
Ony výjevy z londýnských ulic jsou 150 let staré, kolorování jako by jim však vdechlo život. Fotografie vznikly v sedmdesátých letech devatenáctého století, v téže dekádě, kdy zemřel Charles Dickens. Jeho Anglii zosobňuje i tento snímek italských pouličních hudebníků.
Autor: Profimedia.cz
Snímky pečlivě koloroval grafický umělec Grant Kemp. Nescházejí na nich ani tito pouliční prodavači.
Autor: Profimedia.cz
Tato fotografie dává nahlédnout do docela opačné části tehdejší třídní společnosti. Naparádění důstojníci ve Westminsteru vybírají rekruty.
Autor: Profimedia.cz
A teď opět skok do odlišné sociální reality. Londýnské ulice, to byla i dětská práce. Pokud nebyl malý dělník členem registrované, uznané party, měl to u policie těžké.
Autor: Profimedia.cz
Ryby byly dostupnou, levnou surovinou londýnských chudých tříd. Prodat je však bylo třeba včas, než se stal zápach nesnesitelný.
Autor: Profimedia.cz
V Londýně oné doby fungovalo na dva tisíce kominíků. Jméno toho na fotce známe, dokonce i jeho osud. John Day býval válečným veteránem, následně zločincem a opilcem. Poté se chopil kominického řemesla, napravil se a vzchopil.
Autor: Profimedia.cz
Zdravotní péči pro chudé nabízeli šarlatánští doktoři přímo na ulicích. Jejich medikamenty léčily samozřejmě jen málokdy.
Autor: Profimedia.cz
Opuštěné, odevzdané, hladové… Žebračky přežívaly o okoralém chlebu, čaji z vylouhovaných lístků, o tom, co jim kdo hodil.
Autor: Profimedia.cz
Tyto květiny se nabízely u Covent Garden.
Autor: Profimedia.cz
Chudák vpravo se jmenoval Ted Coally, vyrůstal prý v docela zaopatřené rodině, jeho neštěstí však začalo, když ve svých učňovských letech spadl z výšky. Poranění hlavy zanechalo následky, druhý úraz, který utrpěl jako nosič uhlí, jej prakticky vyřadil z pracovního procesu. Postával před hospodami a doufal v milodar.
Autor: Profimedia.cz
Nábytek z druhé ruky nabízel obchod na rohu ulice Church Lane dílem uvnitř, dílem rovnou na ulici.
Autor: Profimedia.cz