„Výsledky našeho výzkumu říkají, že bdělý odpočinek je pro učení se nové dovednosti právě tak důležitý jako samo její praktikování. Zdá se, že je to doba, kdy naše mozky komprimují a konsolidují to, co jsme cvičili,“ shrnuje v tiskové zprávě na serveru EurekAlert vedoucí studie Leonardo G. Cohen.
Jako když se zrychleně přetáčí záznam
Při pokusu se jeho tým zaměřil na učení, jemuž se říká procedurální. To vyžaduje praxi, opakování, zkoušení. „Máte k dispozici instrukce, jak něco dělat. Nezlepšíte se však bez toho, že to zkoušíte v praxi, znovu a znovu,“ naznačil portálu Inverse další z autorů studie Ethan R. Buch. Může to být jízda na kole, hra na piano, učení se novému jazyku.
Vědci se spokojili s tím, že účastníkům svého pokusu zadali mnohem prostší úkol. Měli na klávesnici vyťukávat kód „41234“ určenými prsty po dobu deseti sekund tak rychle, jak to svedou. Poté si po stejnou dobu dopřáli odpočinek a následovalo další kolo. Cyklus aktivity a odpočinku měli zopakovat celkem pětatřicetkrát.
Odborníky zajímalo, co se odehrává v mozku jejich dobrovolníků, jak během činnosti, tak především při pauzách. Díky metodám magnetické rezonance, magnetoencefalografii a speciální technologii dokázali dešifrovat mozkové vlny, které se pojily s každou z vyťukávaných číslic. Tak si mohli v mozcích mužů a žen přečíst, že během pauz nezahálely. Naopak, aktivity, kterou mozky vykazovaly při cvakání číslic na klávesnici, si mozky o přestávkách znovu přehrávaly. Jenže zhuštěně a zrychleně.
Jako by si mozek při pauze záznam zažité činnosti přetáčel zrychleně, až dvacetkrát. A několikrát za sebou, až pětadvacetkrát. Pauzy pro něj neznamenaly nečinnost, byly naopak nanejvýš produktivní. A platilo, že majitelé mozků, které byly při přestávkách nejsnaživější, podávali následně nejlepší výkony.
Mozkové alfa vlny přejí kreativitě. Povzbudí je meditace i žehlení Vědci již vědí, jak to v mozku vypadá, když naše mysl bloumá. Aktivují se alfa vlny. A ty přejí kreativním úvahám, spontánním ideám. Být produktivní začíná i u nicnedělání. Může mít podobu meditace, ale taky procházky, sprchy, činností, které po nás nechtějí příliš soustředění, třeba jako je žehlení. |
„Zdálo se, že většina, pokud ne všechno učení se odehrávalo během oněch přestávkových fází. Během učebních intervalů jsme vlastně nedetekovali prakticky nic,“ shrnuje Cohen.
Pauzy byly ve stínu spánku
Výzkum tak vlastně rehabilituje přestávky a jejich význam. Doteď totiž vědci přisuzovali magickou moc konsolidace paměti spánku. „Biologický význam bdělé konsolidace byl jaksi podceňován,“ soudí Cohen.
Podle něj jsou však pauzy mnohem mocnějším a efektivnějším pomocníkem. Zatímco ve spaní se do druhého dne v paměti konsoliduje pouze deset procent toho, co jsme se učili, v bdělých pauzách je to podle jeho soudu zbylých devadesát.
Je to podstatné zjištění. Poznatky studie, kterou vydal magazín Cell Reports, jsou totiž samozřejmě velmi praktického významu. „Říkají nám, že musíme začít věnovat mnohem víc pozornosti struktuře učení nebo cvičení, s ohledem na mozkovou aktivitu, která se odehrává během odpočinku,“ zdůrazňuje Cohen. Úprava, načasování, rozvrhování si přestávek, a tedy i práce mozku během nich, totiž může být velkým pomocníkem.
Nemusí jít pouze o to, učit se efektivněji nové dovednosti, jak je nová řeč, hra na hudební nástroj. Lepší práce a využití pauz může například podpořit rehabilitaci po mrtvici, po úrazech mozku, může posloužit lidem s poruchami učení. Ostatně, výzkum se uskutečnil na půdě amerického Národního institutu neurologických poruch a mozkových příhod.
Přestávky a jejich využití však mohou též napomoci delšímu a spokojenějšímu životu, připomíná portál Inverse. Studie totiž prokázaly, že učení se novým, komplexním dovednostem dokáže zlepšovat paměť a zpomalovat proces stárnutí mozku.
