Většina studií si všímá pouze vztahů, které rovnou začaly jako milostné svazky mezi dvěma neznámými lidmi pohledem do očí, vzplanutím a pádem do zamilovanosti. Jen minimum výzkumů si všímá těch, do nichž postupně vykvetlo přátelství. Jenže takových vztahů je podle studie Danu Anthony Stinsonové většina.
To, že se o ně výzkumy a studie nezajímají a že je odsunují bokem, je podle Stinsonové chybou. „Vztahy jsou pro životy lidí velmi důležité. Chtějí si vybrat dobré partnery. Chtějí dělat volby, které podpoří jejich spokojenost, jejich cíle,“ vysvětluje Stinsonová na serveru Health Day. „Sociální psychologové jim v tom chtějí pomoci. Chceme porozumět, jak toho dosáhnout. Proto podle mého soudu potřebujeme studovat začátky vztahů, které jsme po velmi dlouhou dobu přehlíželi.“
Nejprve přátelství, poté vztah
Vztahy, na jejich začátku bylo přátelství, přitom tvoří téměř sedmdesát procent ze všech, jak vyplynulo z výzkumu, uvádí server EurekAlert. A platilo to bez ohledu na věk, gender, sexuální orientaci, dosažené vzdělání. Byl to dominantní rys vztahů napříč oněmi kategoriemi.
V případě některých, konkrétně mladých ve věku od dvaceti do třiceti let a skupiny LGBTQ+, startovalo přátelstvím dokonce ještě víc vztahů, tvořily 85 procent všech.
A přátelství přitom nebylo maskovaným flirtováním, neskrývala se za ním touha dojít ke vztahu. Respondenti výzkumu, bylo jich 1 900 a rekrutovali se z univerzitních studentů a dospělých, vypověděli, že přátelství nebylo takovou intencí neseno. Podle výzkumníků tomu nasvědčuje i délka přátelské fáze, která obvykle trvala rok až dva.
Poznat se a zamilovat
Takový sled považovala polovina zpovídaných za ideální. Podle jejich soudu je mnohem lepší než alternativy, ať jimi jsou seznamky, party nebo náhody, popisuje studie vydaná v magazínu Social Psychological and Personality Science.
Jenže jak se pozná, že přátelství přerostlo ve vztah? Jaké chování je ještě projevem přátelství a jaké je již známkou lásky a partnerství? Na to výzkum, jak přiznává Stinsonová, odpovědět neumí. I proto, že zřetelnou odpověď nedávali ani zpovídaní a zpovídané.
Popravdě, odpovědí nabízeli celou řadu. Jako projevy přátelství popisovali společné výlety, návštěvy kina, nákupy, vaření. Též držení se za ruku, sdílení intimních pocitů, ale i tisknutí se k sobě. Dokonce sex. Proč ne. Jenže jiní respondenti a respondentky uváděli totéž chování jako projevy zamilovaného vztahu.
Podle Stinsonové to zpochybňuje zavedený náhled, podle něhož je přátelství a láska docela odlišným typem vztahu, které uspokojují úplně odlišné potřeby a mají odlišné formy.
„Mezi přátelstvím a láskou je rozostřená, prostupná, nezřetelná hranice. Je to silným dokladem toho, že někomu jinému nemůžete určit, co je to přátelství versus co je to láska. Každý si to definuje sám,“ uvedla autorka studie listu The Guardian.
