Studie zkoumala postoje Američanů na dvacítku témat a její autoři shrnují, že výsledky se nijak extrémně neliší od loňských. V dlouhodobé perspektivě se však náhledy významně posunuly. A to k tolerantnějšímu přístupu, poznamenávají ve autoři práce.
Největší shoda v liberálním smyslu přitom panuje v morální akceptovatelnosti antikoncepce, spojuje celých devadesát procent respondentů a respondentek. Rozvod je přípustný pro 79 procent.
Výsledky přitom podtrhují, jak se postoje dokážou proměňovat. Před dvaceti lety považovalo sex mezi nesezdanými muži a ženami za přijatelný pouze 53 procent lidí, dnes je to o dvacet procent víc. Nemanželské dítě je přípustné pro 67 procent, před dvaceti lety to bylo jen 45 procent.
Morální akceptace vztahů mezi gayi nebo lesbami za dvě desítky let posílila na 69 procent, o celých 29 procent. Je to nejdramatičtější změna, kterou postoje Ameriky prošly, zdůrazňuje sociální psycholog z prestižního Kinseyho institutu Justin Lehmiller.
„Před dvaceti lety považovala většina Američanů a Američanek vztahy lidí téhož pohlaví za nemorální. To se zásadně změnilo významnými společenskými a politickými úspěchy LGBTQ+ komunity v posledních letech. A to včetně faktu, že jsou díky rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2015 napříč Spojenými státy manželství osob stejného pohlaví legální,“ komentuje výsledky průzkumu Gallupova institutu Lehmiller.
Přihlédnout je přitom na místě i k výzkumům, které řešily zastoupení lidí hlásících se ke komunitě LGBTQ+. Podle výzkumu z března letošního roku to bylo 5,6 procenta Američanů a Američanek, v roce 2012 to přitom bylo o 60 procent méně. Za nárůstem přitom stojí především generace Z, z níž se ke komunitě hlásí téměř 16 procent chlapců a dívek.
Nevěra a potraty: pilíře neměnnosti
V dalších otázkách však zůstává Amerika na místě. V případě nevěry je to konzervativní pozice, polygamní chování bez partnerského souhlasu je nepřípustné pro 89 procent zpovídaných, což je o pouhá čtyři procenta méně než před dvaceti lety.
Zhruba na polovinu pak rozdělují Ameriku potraty, přijatelné jsou pro 47 procent (za dvacet let je to nárůst o pět procent), nepřijatelné pro 46 procent zpovídaných; zbylých sedm procent nemá názor, nepovažuje to za téma morálky.
Potraty jsou přitom jedním z témat, do nichž se jasně vpisují politické postoje, akceptovatelné jsou pro 73 procent stoupenců politického liberalismu, ale pouze pro 19 procent konzervativců.
Otevřou se i další dveře?
Relativně novým, a proto štěpícím tématem je pro americkou společnost změna pohlaví. I ta veřejnost roztíná na poloviny, přijatelná je pro 46 procent populace, zavrženíhodná pro 51 procent. Ženy vykazují o něco otevřenější postoj, samozřejmě též mladší lidé, nejvíc rozhodujícím kritériem je však opět politická ideologie. Změna pohlaví je akceptovatelná pro 79 stoupenců liberalismu, ale jen pro 23 procent lidí stojících na pozicích konzervativní ideologie.
Lehmiller poznamenává, že otázka morální přijatelnosti změny pohlaví je na menu Gallupova ústavu úplně prémiově, proto se trend vývoje nedá poměřit. Tipuje však, že i ona zaznamenala posun směrem k otevřenosti.
Poukazuje však na rozdílný postoj, který americká populace má ke změně pohlaví a ke vztahům gayů a leseb, přičemž obě kategorie spadají pod komunitu LGBTQ+. „Naznačuje to významný nesoulad, pokud jde o optiku morálky, kterou Američané a Američanky aplikují na rozdílné segmenty komunity LGBTQ+,“ líčí.
Je pro vás přijatelná změna pohlaví?
A poukazuje na další fenomén, polygamní vztahy opřené o souhlas. Na mysli má polyamorii, tedy vícečetné vztahy založené na lásce, otevřené vztahy, kdy se do vztahu postaveného na citech připlétají další, čistě sexuální, nebo „swinging“, přizvání si někoho k milování nebo sexuální výměnu partnerů.
Ani přijatelnost takové formy vztahů výzkum nezkoumal, dokonce ani dnes. I v jejich případě však Lehmiller soudí, že se jejich přijatelnost zvyšuje. Leccos totiž naznačuje, že to platí pro polygamické vztahy, které výzkumníci sledují. Během dvaceti let jejich akceptovatelnost vystoupala ze sedmi procent na dvacet.
Proměňuje se i postoj Ameriky k pornografii. Před dvaceti lety se do výzkumu nedostala, před devíti lety prošla morálními kritérii pouhých třiceti procent, v letošním výzkumu si o deset procent polepšila. I tak je to velmi skromný výsledek, podtrhuje Lehmiller s ohledem na to, že porno konzumuje většina americké populace.
