Byla poslední listopadová sobota roku 1949, když se do domku svého otce v Zaječicích vrátil třiadvacetiletý Vilém Seidel, povoláním strojní zámečník dolů v blízkém Jirkově. Rychle se umyl, najedl, převlékl a otce Josefa zase opustil – vyrazil na kole do blízkých Pohlod. Tady se před osmi týdny seznámil s osmnáctiletou Marií Hrubešovou. Jezdíval takhle za ní co chvíli, těch pár kilometrů vždycky zvládl rychle a bez nejmenších problémů. Otec čekal, že se Vilém vrátí ještě večer. Ale nedočkal se.
V hloubce asi
pětadvaceti metrů uviděl tělo
svého syna, zaklesnuté do
příčné výztuže důlní jámy.
