I letošní výtěžek opět poputuje na konto Masarykova onkologického ústavu v Brně, který ho použije na nákup speciálních křesel pro chemoterapii. Jedno stojí 170 tisíc korun. Dražební finále mělo přitom letos netradiční podobu, k co nejvyšší částce se totiž snažil finiš dovést P Zero Club, klub řidičů jezdících na pneumatikách firmy Pirelli. A nakonec to je právě tento klub, kdo částku 183 tisíc korun do brněnského ústavu pošle.
Křesla pro aplikaci chemoterapie
„Mám velkou radost, že jsme mohli podpořit onkologicky nemocné pacienty,“ komentoval aukci country manažer Pirelli CZ Jan Mulač. Poznamenal, že letošní rok je pro Pirelli významný hned v několika ohledech, kalendář Pirelli se Adamsovým dílem vrací po roční pauze způsobené pandemií, firma slaví 150 let od svého založení a její česká pobočka poté pětadvacet let působení na našem trhu. „Spojení naší dlouhé historie, špičkové lékařské péče a obrovské profesionality všech zaměstnanců Masarykova onkologického ústavu v Brně může napomoci k lepšímu životu těm, kteří musejí zdolávat velkou výzvu,“ dodal Jan Mulač.
Celková částka, která poputuje na účet Masarykovy onkologického ústavu v Brně, však bude vyšší. Sumu totiž doplní příspěvek Nadace AGROFERT, pod jejíž záštitou se dražba kalendáře konala. „Částku doplníme do 340 tisíc korun, aby finance stačily na nákup dvou aplikačních křesel. Jsme velmi rádi, že i letos aukce pomůže, zcela konkrétním způsobem, lepší péči o onkologické pacienty,“ řekla ředitelka Nadace AGROFERT Zuzana Tornikidis.
Na průběh dražby kalendáře Pirelli 2022 se podívejte zde |
Mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Anna Svobodová doplnila, že křesla budou využita v novém stacionáři, který bude zprovozněný v první polovině roku 2022. „Pacienti jsou pro nás na prvním místě, nicméně onkologická léčba, vybavení, přístroje jsou velmi finančně nákladné. Jsme proto velice rádi, že celková suma darovaná našemu ústavu pomůže zvýšit poskytovanou péči,“ dodala Anna Svobodová.
Okno do světa muzikantských turné
Adams si před svůj objektiv pozval desítku umělců a umělkyň. Svou soupisku čítající Cher, Iggyho Popa, Grimes, Jennifer Hudsonovou, Normani, Ritu Oru, Bohana Phoenixe, Saweetie, St. Vincent a Kali Uchise nakonec doplnil sám sebou.
Skrze hudebníky čtenáře na stránkách ikonického kalendáře provádí chronologicky muzikantským životem na šňůrách. Zpěváci a zpěvačky jsou zachyceni v odlišných denních momentech.
„Někteří se probouzejí, jiní se připravují na show, někteří jsou v zákulisí, další odpočívají po vystoupení. Je to vlastně klíčová dírka, kterou se dá nahlédnout do oné zkušenosti,“ přibližuje Adams. Poznamenává, že to je velmi plastická, mnohovrstevnatá zkušenost: „Je v ní hodně krásna, některé její části jsou sexy, ale jiné jsou rovněž docela temné a zvláštní.“
Nahlédněte do kalendáře Pirelli 2022 |
Turné jako kaleidoskop situací
Příběh Adamsova kalendáře je přitom křivolaký. Firma Pirelli jej k němu vyzvala již pro vydání na rok 2021, tehdy však zasáhl covid, kvůli němuž se linie kalendářů dočkala mezery – rok 2021 se musel obejít bez kalendáře. Letošní léto však již zpěváky a zpěvačky Bryan Adams před svůj objektiv pozvat mohl. A kalendář nafotil velmi hbitě, během tří dnů, ve slavné losangeleské hudební hale Palace Theatre a hollywoodském hotelu Chateau Marmont a poté v hotelu Scalinatella na Capri.
Adams přitom svým modelkám a modelům nechal velkou svobodu. Ačkoli měl svou představu, kdo z nich by měl doprovázet ten který okamžik života na turné, nechal poslední slovo na nich samotných. To proto, aby bylo jisté, že se se scénou sžijí, identifikují, vezmou ji za svou.
St. Vincent a Normani se tedy našli ve scénách zachycujících hotelová rána, Saweetie a Kali pózují v hotelové lobby. Kali Uchis odpočívá v bazénu, Grimes a Normani zastihl fotograf při příjezdu na vystoupení, Cher a Jeniffer Hudsonovou navštívil v zákulisí i na pódiu. Iggy Pop a Bohan se nechali přistihnout po show v šatně, Rita Ora nechala fotografa vklouznout do koupelny, kde po koncertu relaxuje ve vaně. St. Vincent a Saweetie poté svými fotkami připomínají, že turné znamená nekonečné cestování, ráno již čekají v hotelu na další přesun.
V kalendáři se nakonec objevil i sám Adams. Před objektivem pózoval i on. Byla v tom ryzí improvizace. „Prostě nám scházel jeden člověk,“ vysvětlil na tiskové konferenci z italského hotelu, kde byl v karanténě kvůli covidu.
Motiv kalendáře firma Pirelli nadšeně uvítala, jak podotkl její výkonný ředitel Marco Tronchetti Provera, protože téma cestování samozřejmě souzní s jejím byznysem. Má však podle něj též souvislost s tím, jak se společnost bude postupně vracet do normálního fungování a do pohybu po pandemii. Rok 2022 je přitom pro Pirelli výjimečným, firma totiž oslaví 150 let své existence.
Kalendář i píseň
Nakonec Bryan Adams při práci na kalendáři využil obě své profese, složil k němu totiž píseň, nese tentýž název On The Road. „Napsal jsem ji během jediného dne, těsně před focením v Los Angeles,“ řekl na virtuální tiskové konferenci, kde též zazněla.
A přidal historku z jedné ze svých koncertních šňůr. Měl vystupovat v Madison Square Garden, zdržel se však a jako natruc nemohl chytit žádný taxík, vydal se proto na místo metrem. Ve vagónu zjistil, že je plný jeho fanoušků, kteří jedou právě na jeho vystoupení a kteří po něm samozřejmě udiveně pokukují. Jeden z nich nakonec neodolal a zeptal se: „Hele, chlape, jsi to vážně ty?“
Adams prý přitakal a konverzace využil k tomu, aby se jej zeptal, jakým schodištěm se do haly vlastně dostane, a nechal se na místo svého koncertu svým fanouškem doprovodit.
Kalendář jako otisk ducha doby
První edice kalendáře vyšla v roce 1964. Fotografem byl Robert Freeman, který se proslavil portrétními snímky skupiny Beatles. Kompletních 46 vydání nese rukopis celkem 36 prestižních fotografů, devět z nich dostalo šanci vytvořit hned po dvou ročnících. Kalendář Pirelli je tradičně určen společenské elitě, významným zákazníkům, slavným osobnostem i hlavám států. Mezi jinými ho dostávají i královské rodiny Velké Británie a Španělska.
Kalendář na trh vstoupil jako klasický pin-up produkt, postupně však vyzrával – a především reflektoval ducha doby. Poslední roky byly ve znamení invence na rovině obsahu, formy a zejména poselství.
Jeho poslední edice, pro rok 2020, se inspirovala shakespearovským námětem Romea a Julie. Fotograf Paolo Roversi v ní sděluje, že hrdinka romantického dramatu se ukrývá v každé ženě, a zachycuje celou paletu jejích poloh – nejen křehkost, ale i tvrdost, nejen naivitu, ale i cílevědomost, ambice, odhodlání. V rozsáhlém díle o 132 stranách se představily britské herečky Emma Watsonová, Claire Foy a Mia Gothová, americké herečky Yara Shahidi, Kristen Stewartová a Indya Moore, čínská zpěvačka Chris Lee, španělská hudebnice Rosalía i fotografova dcera, francouzsko-italská umělkyně Stella Roversi.
Edice pro rok 2019 uvedla na kalendářové listy vyvedené v úchvatných barevných kompozicích snímky Alberta Watsona. Jeho kalendář s očividnými kinematografickými prvky byl věnován tématu ženských snů a do jejich příběhů uvedl například modelku Gigi Hadidovou nebo herečku Julii Garnerovou, ale též modelku Laetitii Castu nebo tanečníka Sergeje Polunina.
Výrazně ční v kalendářové historii dílo fotografa Tima Walkera pro rok 2018 – groteskní, výpravné, surrealistické zpracování Alenky v říši divů s Naomi Campbellovou, Duckie Thotovou, Whoopi Goldbergovou.
Kalendář provázející rokem 2017 nesl rukopis již zemřelého fotografa Petra Lindbergha, skládal hold přirozené ženské kráse a skvěly se v něm intimní, i když neodhalené snímky hereček, mezi nimiž nechyběla Uma Thurmanová, Helen Mirrenová, Nicole Kidmanová či Penélope Cruzová.
Rokem 2016 provázely revoluční fotografie Annie Leibovitzové, která vsadila na snímky silných žen, vzpírajících se patriarchální nadvládě. Kalendář pro rok 2015 fotografa Stevena Meisela zobrazoval ženu jako erotickou ikonu a nesl se ve znamení fetišismu. Vydání pro rok 2014 se vracelo k „trezorovým“ fotografiím Helmuta Newtona z roku 1985.
Předchozí vydání lákala do exotických, poutavých destinací. Edice pro rok 2013 vsadila na magické Rio de Janeiro, kam zavedla i českou modelku Petru Němcovou, kalendář pro rok 2012 oslavoval ženskou krásu na pozadí Korsiky. V kalendáři pro rok 2011 přenesl Karl Lagerfeld modelky do starého Řecka, aby je situoval do starých bájí.
V roce 2010 se Terry Richardson vrátil k 60. a 70. létům minulého století a jejich ikonickým snímkům modelek na panensky čistých plážích, v kalendáři rok předtím složil Peter Beard hold poušti Kalahari a deltě řeky Okawango v Africe. V roce 2008 našel fotograf Patrick Demarchelier inspiraci v uličkách plných nevěstinců a pomíjivé lásky v pověstné Francouzské čtvrti v Šanghaji.
