„Slyšel jsem, že mě hledáte,“ hlesl onoho srpnového dne roku 1955 tmavovlasý muž do otevřeného okénka auta zaparkovaného na neapolské tržnici. Slova odsekával výhružně, spatra, a aby dominantní dojem umocnil, štípl hezoučkou slečnu ve voze do tváře. „Tak tady jsem. A teď vylezte ven,“ poručil.
Jenže dívenka měla překvapení. Jak otevírala dveře, šlo jí to ztěžka, byla v šestém měsíci těhotenství, zašátrala rukou v kabelce. Když ji vytáhla, držela v ní působivý Smith&Wesson.38. Pro jistotu revolver uchopila i druhou rukou a vystřelila. A poté ještě. A ještě. A ještě…
