Díky epizodické paměti si do hlavy ukládáme, co se nám kdy přihodilo, kde a jak. Zodpovídá za kódování, uchovávání a vybavování si událostí a jevů, které jsme na určitém místě a v určitém čase zažili. Jaký vliv má na její kondici v pokročilém věku aerobní cvičení, zkoumaly již dříve stovky studií.
Tým Sarah Aghjayanové z Pittsburghské univerzity se rozhodl dobrat celistvějšího obrazu metastudií, prošetřil celkem 1 297 výzkumů, aby z nich nakonec pro rozbor vybral šestatřicet nejserióznějších a nejautoritativnějších. S pomocí speciálního softwaru je porovnal, vytěžil a zjistil, že jejich poselství je nadějné. Za jistých podmínek.
Cvičit třikrát týdně. A nečekejte na stáří
Předně se zjištění vědců, která vyšla v časopisu Communications Medicine, vztahují opravdu výlučně na epizodickou paměť. Nezkoumali žádnou jinou, šli za tou, která se jevila nejnadějnější. Jak totiž vysvětlují v tiskové zprávě, epizodickou paměť podporuje ta část mozku, o níž se ví, že jí prospívá cvičení.
Propojení mezi hipokampem, jak se dotyčná část mozku nazývá, cvičením a kondicí epizodické paměti se dalo tušit, a také se prokázalo. Aerobní cvičení zlepšuje epizodickou paměť, zní jasný verdikt studie.
Platí podle ní ovšem, že se s fyzickou aktivitou vyplatí začít brzy. Do jistého věku a ještě předtím, než se objeví sebemenší příznaky demence. „Aerobní cvičení pozitivně ovlivňuje epizodickou paměť u dospělých mladších pětapadesáti let bez demence,“ cituje závěry studie server Inverse.
Aghjayanová zdůrazňuje, že dřívější start přináší lepší výsledky vždy. „Větší zlepšení paměti jsme shledali u skupiny 55 až 68 let než u skupiny 69 až 85 let. Dřívější intervence je lepší,“ cituje ji server Psychology Today.
Přesně kalibrovat, jaké množství aerobní aktivity je žádoucí, nechává autorský tým pionýrské práce svým následovatelům. Soudí však, že do své paměti bychom měli investovat minimálně padesát minut třikrát týdně, výsledky jsou vidět po šestadvaceti týdnech. Server Barchester přitom podotýká, že nemusí jít o bůhvíjaké výkony. „Potřebujete jen pár dobrých bot, vyrazit ven a hýbat se,“ cituje Aghjayanovou.
Její kolektiv dokonce naznačuje, jak by aerobní aktivita mohla paměť podporovat. Zvyšuje totiž produkci nebo účinky některých chemických látek, které prospívají struktuře a funkci hipokampu. Aerobní cvičení rovněž reguluje protizánětlivé reakce lidského organismu. Zdraví mozku má prospěch i z nižší hmotnosti a lepší kardiovaskulární kondice, a to jsou opět plody aerobní aktivity. A konečně, fyzická činnost zlepšuje náladu, a to má na paměť pozitivní vliv.
