Vraždění dvou lvů zastavilo železniční práce
Jeden ze dvou lvů, kteří dokázali zastavit celou armádu pracujících při budování železnice v Keni. John Henry Patterson ho skolil 9. prosince 1898 jako prvního a pózoval s ním opravdu pyšně.
Duch a Temnota, Ghost a Darkness, byla zlověstná jména, která si během svého běsnění vysloužili lvi-lidožrouti útočící na stavitele železničního most přes řeku Tsavo v Keni. Psal se rok 1898 a nikdo z vedení britského Východoafrického protektorátu si tehdy nedokázal představit, že by dvě obyčejné kočkovité šelmy dokázaly zcela zablokovat postupující práci tisíců lidí. Ale stalo se.
Dva bezhříví lví samci zprvu obezřetně, posléze zcela otevřeně, atakovali izolované tábory dělníků. Nebáli se ohně, strážných, ruchu, nezastavili je ani ohrady z trnitých keřů, ani pasti a otrávené návnady. Jejich řádění trvalo devět měsíců, ve finále útočili každou noc. První lovec, vyslaný impériem k vyřešení problému, se jen těsně sám nestal obětí.
Druhého lva ulovil Patterson 29. prosince 1898.
Úvodní zprávy vyčíslující lidské ztráty však jsou silně nadnesené, zahrnují totiž součet všech, kteří se lvy přišli do osobního kontaktu. Tedy i raněné. Mrtvých podle všeho bylo „jen“ něco mezi třemi až čtyřmi desítkami. Pořád však dost na to, aby to vyvolalo pořádnou paniku.
Ukončila ji až odvážná akce podplukovníka Johna Henryho Pattersona, který měl původně stavební práce jen dozorovat. První lev byl po třech neúspěšných pokusech zastřelen 9. prosince 1898, druhý o dvacet dní později.
Jaké zdůvodnění těchto útoků na lidi se nabízí? Ostatky obou zvířat se do dnešních dní zachovaly jen ve fragmentech kožešin, ale mezi odborníky se spekuluje o nemoci dásní, která oba lvy připravila o část chrupu. Mohli tedy konzumovat jen měkké maso, a to právě stanovalo uprostřed jejich území. Druhou variantou je epidemie dobytčího moru, která zdevastovala pro lvy dostupné zdroje potravy v regionu. A proto vzali zavděk tím, co se u řeky samo nabízelo.
