Proč se při rozhodování říká, že ráno moudřejší večera?
Rozhodování je ohromně unavující činnost a lidé mají přece jenom omezenou kognitivní (poznávací, pozn. red.) kapacitu. Je to podobné jako se svaly – když se budu celý den namáhat a večer bych měl dělat něco fyzicky náročného, nepůjde mi to tak dobře, jako když tutéž věc budu provádět ráno. Stejné to je s rozhodováním. Když jsem večer unavený a chci zaměstnat mozek, už se mu moc nechce. Proto je obecně lepší dělat důležitá rozhodnutí v momentě, kdy je člověk odpočatý. Jinak můžeme mít tendenci se nějak rozhodnout jen proto, abychom se tím už nemuseli zabývat. To, že ráno je moudřejší večera, věděly už naše prababičky. Ostatně v češtině máme ještě několik dalších přísloví, která se vztahují právě k rozhodování (například „hněv je špatný rádce“, „zvyk je železná košile“ nebo „lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše“, pozn.red.).
Pokud lékař nechce, aby pacient na zákrok šel, zdůrazní mu riziko smrti. Pokud naopak chce, aby na operaci šel, hovoří o přežití.
