náhledy
Cestovali jsme 56 tisíc kilometrů, z toho přes tři tisíce na koňských hřbetech, většinu nocí jsme trávili ve spacích pytlech, kolem se potloukali vlci, stříleli po nás banditi. Tak popisovala svoje líbánky Yvette Borup Andrewsová. Dáma z vyšší společnosti je v letech 1916 a 1917 trávila na expedici ve Střední Asii. Byla i svědkem mongolských zápasů.
Autor: Yvette Borup Andrewsová/Across Mongolian plains, Creative Commons
Zoologickou výpravu, byl v ní i její manžel přírodovědec Roy Chapman Andrews, doprovázela jako fotografka. Zachytila i lovce etnické skupiny Mosuo žijící u čínsko-tibetských hranic, jmenoval se Hotenfa. Na snímku odnáší jako svůj úlovek kamzíka.
Až do výpravy přitom žila madam Yvette docela jiným životem. Dcera amerického vojenského atašé ve Francii a Německu se stýkala se společenskou smetánkou, například s princeznou Viktorií Luisou Pruskou, jejím životem byly večírky, bály, koncerty. Nakonec doputovala i sem, na mongolské pláně, kde vyfotila též stavbu jurty.
Zlom přišel v roce 1914, kdy se vdala za amerického přírodovědce Andrewse. Amerika jejich vztah hltala a díky médiím sledovala i plány páru na výzkumnou vědeckou expedici do Střední Asie. Dámu z bující kapitalistické společnosti tam čekal podivuhodný svět. Rovněž tyto mongolské ženy.
Yvette Borup Andrewsová mapovala nejen přírodu, ale též společnost. A její napětí. Na snímku jsou dva zabití účastníci místní rebelie v Číně.
Autor: Camps and Trails in China, Creative Commons
Celá dva roky strávila v prostředí, které evropské salony nepřipomínalo ani v nejmenším.
Společnost Mosuo se vyznačovala volnými sexuálními vztahy založenými na souhlasu.
Intervence západní kultury. Příslušníci etnické menšiny Lolo se poprvé v životě dívají na fotografie. Sebe samých
Autor: Yvette Borup Andrewsová/Camps and Trails in China, Creative Commons
Tibetští pastevci. V Tibetu se podle Yvette Borup Andrewsové fotilo nejhůře, obyvatelé před fotoaparátem na stativu obvykle prchali.
Autor: Yvette Borup Andrewsová/Camps and Trails in China, Creative Commons
Borup Andrewsová přitom Střední Asii navštívila dvakrát. Po první výpravě do Číny, Tibetu a Barmy se v roce 1918 vydala do Mongolska a severní Číny.
Tady Borup Andrewsová zachytila asijskou justici v akci: bedna s převáženým zločincem.
A toto byla mongolská věznice oné doby.
Autor: Yvette Borup Andrewsová/Camps and Trails in China, Creative Commons
Střední Asie stále vězela v rolnické, feudální společnosti.
Yvette Borup Andrewsová její tvář pozorně a všímavě zaznamenávala, byla profesionální fotografkou expedice, ale též amatérskou etnografkou. Její snímky vyšly po jejím návratu v Americe ve velmi úspěšné knize Camps and Trails in China.
Nejspíš v ní nescházela ani fotka těchto čínských žen, které byly obětí praktikování svazování chodidel, aby se zabránilo jejich růstu. Jistojistě byla mezi těmi, které čtenáře fascinovaly exotikou.
Je to zvrhlý obyčej, mučící, odsuzovala svazování nohou Borup Andrewsová.
Americké publikum jistě oslovila fotografie jeskynních obydlí v severočínské provincii Šan-si.
Za postřehy, záznamy, poznámky své ženě vděčil i Roy Chapman Andrews, vystavěl na nich svou knihu Across Mongolian Plains. Samozřejmě si do ní našly cestu i její fotografie. Na této je jedna z pagod v čínském Ta-Li Fu.
A toto je samotné město Ta-Li Fu.
Autor: Camps and Trails in China, Creative Commons
Dnes je přínos fotografky a etnografky pro obě expedice pozapomenutý. V roce 1931 se s Royem Chapmanem Andrewsem rozvedla, krátce poté se její bývalý manžel dopustil poznámky o tom, že ženy se při expedicích mužům vyrovnají intelektem i fyzičkou, ovšem ne schopností nerozptylovat se malichernostmi. Yvette Borup Andrewsová zemřela v roce 1959.
Autor: Public Domain Review