Výzkum zahrnoval přes 356 tisíc lidí, na něž autoři práce z Cambridgské univerzity a Bar-Ilan University dosáhli skrz internetová šetření, obsáhl šest kontinentů a 53 zemí. Hudební druhy rozdělil na melodickou hudbu jako poprock nebo rhytm & blues, nenáročnou muziku, což bylo například country, sofistikovanou jako jazz nebo klasická hudba, avantgardní, intenzivní, jejímž zástupcem může být například hard core, punk, metal, power pop, a současnou, tedy europop a elektroniku. Osobnostní typy byly postaveny na otevřenosti, svědomitosti, extroverzi, přívětivosti, neuroticismu.
Linky, které spojují konkrétní druh muziky se specifickým typem osobnosti, byly z výsledků rozsáhlého výzkumu, který zveřejnil časopis Journal of Personality and Social Psychology, zřejmé.
Co posloucháme, naznačuje, jací jsme
Sex podle hudebního vkusu. Nejspokojenější jsou fanoušci country Fanoušci country hudby v průzkumu překvapili. Mají raději anální sex než ostatní, stejně tak intimní hraní rolí, jsou největšími vyznavači nebo vyznavačkami milostné pozice vespod. A jsou vůbec nejspokojenější se svým sexuálním životem. Stoupenci country z průzkumu, který studoval intimní život podle hudebního klíče, vysoce čnějí. |
Extroverze si rozuměla se současnou muzikou, svědomitost s nenáročnou, přívětivost měla v páru nenáročnou i melodickou hudbu, otevřenost sahala po melodické, současné, ale i sofistikované a intenzivní hudbě. Jasně se narýsoval i zřetelně negativní vztah mezi svědomitostí a intenzivní muzikou, poznamenává server Phys.org. A platilo to, bez větších odchylek, napříč celou planetou.
Mnohá zjištění vědce nepřekvapila. Vlastně dokonce správně předpokládali, že extrovertní osobnosti, určené zájmem o dobrodružství, družností, pozitivními emocemi, budou vyhledávat současnou hudbu, která je spojena s tancem, s veselím. A rovněž očekávali, že svědomitost, která s sebou nese respekt k pořádku a poslušnost, nebude mít blízko k agresivitě a podvratným textům stylů, jako je punk, hard core, metal, rap.
Přesto analýza v některých ohledech zaskočila. Vědci se například domnívali, že neuroticismus se ve svých hudebních preferencích rozdělí do dvou cest – jedna povede ke smutné hudbě, která bude sedět k osamělosti, druhá k příjemnému hudebnímu stylu, což bude výrazem snahy zlepšit si náladu pozitivní melodií a texty. Jenže statistika řekla něco jiného. „V průměru preferovaly neurotické osobnosti intenzivní hudební styly. Možná to reflektuje úzkost a frustraci,“ uvádí na serveru Cambridgské univerzity vedoucí studie David M. Greenberg.
Melodickou hudbu obecně poslouchaly spíš ženy, a to platilo globálně. Intenzivní hudbu pak vyhledávali víc muži, ovšem pouze na západní polokouli – na východní ji, s výjimkou Austrálie, nesnášeli, líčí server Big Think. Intenzivní hudba se netěšila velkému zájmu ani mezi staršími muži a ženami, lidé vyššího věku dávali obecně přednost melodické, nenáročné nebo sofistikované hudbě – a v tom se jejich preference kryly s hudbou, kterou vyhledávali obyvatelé Asie bez ohledu na věk.
Jakkoli se spojení mezi typem osobnosti a hudebním žánrem obecně shodovala napříč světem, nejsilněji se kryla mezi zeměmi, které spolu sousedily. Obdobně výrazné shody však autoři výzkumu našli ve skupině zemí zahrnující Brazílii, Argentinu, Hongkong, Filipíny a Jižní Afriku. Proč? Autorský tým nabízí hypotézu, že jednotícím prvkem může být teplé podnebí. A obdobně vysvětluje, proč je linka mezi extroverzí a současnou hudbou výrazně silná v zemích kolem rovníku, především v oblasti Střední a Jižní Ameriky. Lidé v podmínkách teplého klimatu mají tendenci mít osobnostní rysy, které je vedou k preferenci rytmické, taneční hudby, soudí.
Hudba může spojovat
„Po tisíce let lidé přenášeli zvuky jiným lidským skupinám, aby zjistili, zda mají obdobné hodnoty, jestli mohou sdílet zdroje nebo chystají-li se utkat. Dnes lidé používají hudbu jako způsob, jak dát signál o své osobnosti. Existuje tedy potenciál, aby se s hudbou pracovalo na rozrušování společenských hranic,“ píše Cambridgská univerzita. Hudba se může stát skutečným mostem mezi různými kulturami.
Přesto sami autoři i komentátoři poukazují na limity studie. I když například výzkumy zahrnovaly chudé země, evidentně dosáhly zejména na bohatší obyvatele. Už jen proto, že se první ze dvou šetření odehrálo v letech 2003 až 2010, kdy nebyl internet v chudších zemích rozšířený napříč společností, upozorňuje server Big Think.
Sám Greenberg zdůrazňuje, že lidi nechce třídit do jednoduchých neměnných přihrádek. „Hudební preference se mění a vyvíjejí, nejsou vytesány do kamene. A my netvrdíme, že někdo je pouze otevřená nebo extrovertní,“ říká, „my všichni máme kombinace osobnostních znaků a kombinace hudebních preferencí o různé síle. Naši zjištění jsou založena na průměru. Někde jsme museli začít, abychom viděli propojení a rozuměli jim.“
V dalším zkoumání se chce zaměřit na subtilnější prvky a detaily. „Co se stane, když lidé, kteří mají vysoké skóre ohledně neuroticismu, dostanou intenzivnější hudbu, zatímco se již sami o sobě cítí ve stresu a frustrovaně? Pomůže jim to od úzkosti, nebo ji jen posílí, zachová? To jsou otázky, na které potřebujeme odpovědi,“ soudí.
