Na začátku výzkumu byl přitom jeden dlouho zanedbaný kanál v Glasgow. Když ho po dlouhých dekádách město oživilo, napadlo vědce prozkoumat, co jeho revitalizace udělala s psychickým zdravím přilehlých čtvrtí.
Od nenávisti k lásce
Město kanál vybudovalo v roce 1768, nejprve po něm tahali koně lodě s uhlím, později přiskočilo další zboží. Nábytek, stavební materiál. Díky Forth & Clyde Canal se skotská metropole stala jednou z kolébek průmyslové revoluce.
Prohlédněte si Forth & Clyde Canal |
Jeho sláva však trvala jen pár desetiletí, ve čtyřicátých letech devatenáctého století se přeprava začala přesouvat na železnici. V roce 1963 byl uložen k ledu. Jako historickou památku ho nešlo zbořit, ale všechny instituce od něj dávaly ruce pryč. Plnil se pneumatikami, harampádím, blízká továrna do něj vypouštěla rtuť a jiný toxický odpad, žily v něm krysy, přitahoval komáry. Místní ho nesnášeli, byl ostudou, hrozbou, nepřítelem.
Jenže pak se, kolem roku 1980, našla malá parta lidí, která začala zdola za kanál bojovat. Nadšenci, vlastníci loděk, milovníci poetiky, stoupenci přírody ve městě. Kolem přelomu tisíciletí začala snaha přinášet výsledky, protože skotská vláda hledala projekt, kterým by zemi zviditelnila. Tehdy zastánci obnovy kanálu uspěli. Oním projektem se měla stát obnova kanálu a jeho propojení s kanálem Union.
Obnášelo to spoustu práce, vzpomínal pro magazín The Smithsonian inženýr George McBurnie, který rekonstrukci řídil. Z vody se vynášely vraky aut, šrotu, pneumatik, vybagrovávaly se toxické haldy, čistila se voda. Poté se v něm dalo znovu jezdit na loďkách, kajacích, pak i koupat. Největší senzací je unikátní, světově ojedinělý rotační lodní výtah Falkirk Wheel.
Práce na očistě celých tras kanálů není u konce, ale už dnes se systém „chytrých kanálů“ stal klimatickou oporou metropole. A vztah přilehlých komunit k někdejším nepřátelským vodním plochám se změnil. Hledají u nich oddech, sport, rekreaci, klid, zábavu. Co obnova udělala s psychickým zdravím místních, se rozhodli prozkoumat vědci z Glasgow Caledonian University.
Opomíjené modré plochy
Konkrétně se zaměřili na severní větev Forth & Clyde Canal a přilehlé čtvrti, přičemž se jedná o chudá sousedství se socio-ekonomickými problémy. Do své retrospektivní studie zahrnuli autoři práce celkem 132 788 lidí, jejichž zdravotní data zkoumali díky státním statistickým výzkumům.
Důvody, proč se o dopad „blue space“, „modré plochy“ na duševní zdraví obyvatel zajímat, pro ně byly jasné. Koncentrace lidí ve městech s sebou nese znečištěné prostředí, hluk, přelidněnost, anonymitu, též násilí. To znamená nápor na duševní zdraví. Řada studií přitom ukázala, že když jsou lidé blíže přírodě, snižuje se stres, zlepšuje se psychická kondice. Víc a víc výzkumů se přitom zajímá o to, jak ve městě využít přírodní prvky k terapeutickým účelům, nejen pro problém klimatu. Jenže studie se začasté omezují především na městskou zeleň, vodní plochy opomíjejí. A když už, všímají se hlavně pobřeží, pláží, ne městských vod. Proto se to vedoucí studie Michail Georgiou rozhodl napravit, systematickým rozborem a metaanalýzou.
Zjištění jeho týmu je zřetelné a jednoduché. „Výzkum ukázal, že modré plochy mohou mít stejné, ne-li větší obecné přínosy pro duševní zdraví jako zeleň,“ shrnul pro server Inverse. Život poblíž vodních ploch může významně zvýšit míru fyzické aktivity, snížit stres a úzkost, povzbudit náladu a psychologickou spokojenost, cituje Georgiou server World Economic Forum.
V článku pro server The Conversation zdůrazňuje, že právě skotský projekt je dobrým příkladem. Benefit, které revitalizovaný kanál přinesl obyvatelům okolních čtvrtí, které se staly adresáty jeho výzkumu, jsou tím zajímavější, že to jsou sociálně a ekonomicky deprivované oblasti. „Naše studie volá po regeneraci zanedbaných čtvrtí. Investované peníze se mohou vrátit v úsporách zdravotní péče,“ říká.
Vysvětlení je podle něj prosté. Když nejste zrovna zámožní, život je těžší. Máte větší riziko, že se rozvinou problémy s duševním zdravím. Mít vedle sebe kus vodní plochy vás může povznést na duši. „S ohledem na to, že růst měst bude pokračovat, je při jejich rozvoji důležité činit informovaná rozhodnutí a dělat města tak udržitelná a zdravá, jak jen je to možné,“ dodává.
