Když se otec Leticie Bufoniové dozvěděl, že se jeho dcera zamilovala do skateboardingu, rozřízl jí prkno na cirkulárce. „Táta neměl pro skateboarding ani trochu pochopení. Myslel si, že je to jenom pro kluky, a ne pro holky,“ svěřila se v rozhovoru pro web Olympics.com před svou loňskou jízdou na olympiádě v Tokiu. V současnosti patří k ikonám tohoto sportu a je patrně nejznámější skateboardistkou světa.
Její otec Jaime José da Silva, vášnivý fotbalový fanoušek ze São Paula, nebyl jediný, kdo mladým dívkám na prkýnkách s kolečky nepřál. „Když jsem asi před dvaceti lety začínala, lidé se na mě divně dívali a ptali se: skejtování? To přece není pro holky!“ vzpomíná dnes devětadvacetiletá Brazilka, která začala jezdit v devíti letech.
První prkno dostala od své babičky, když ji bylo jedenáct. „Vyrůstali jsme na ulici, bavily nás různé sporty. Neměli jsme žádné počítače ani chytré telefony,“ popisuje Leticie. Otec však nedokázal unést, že jeho dcera byla jedinou dívkou mezi deseti kluky. Poté, co jí zničil prkno, jí řekl, že už na skate nikdy nevleze.
Světové legendy skateboardingu na ŠtvaniciŽeny nebudou scházet ani na přehlídce světového skateboardingu, která se koná ve středu 28. září na pražské Štvanici. V rámci evropského Drop In Tour do metropole zavítá světová skateboardová špička včetně čtyřiadvacetileté Filipinky Margielyn Didalové nebo americké hvězdy Ryana Shecklera. |
Nakonec to dopadlo úplně jinak. Táta se nechal obměkčit a Leticia se svou neústupností probojovala mezi profesionály. Ve svých čtrnácti se odstěhovala do Los Angeles, aby se mohla sportu věnovat naplno.
V současnosti je držitelkou šesti zlatých medailí z X-Games, které se dají považovat za olympijské hry extrémních sportů. Dostala se i do Guinnessovy knihy rekordů jako vítězka největšího počtu závodů a časopis Forbes ji v roce 2018 jmenoval mezi nejvlivnějšími sportovkyněmi světa. Má svou postavu v digitální hře Tony Hawk’s Pro Skater 5 a vývojáři ji nakonec přidali i do původního prvního a druhého dílu. V roce 2015 získala zlato na mistrovství světa ve skateboardingu, a v dalších třech letech odešla vždy se stříbrem, a jen na Instagramu ji sleduje hodně přes čtyři miliony fanoušků. Leticie je bezpochyby živou ukázkou vývoje, který za posledních pár let prodělal ženský skateboarding.
Ženy si své místo nakonec vybojovaly
Skateboarding vznikl v Kalifornii zhruba v polovině minulého století. Od samého začátku byl považován za subkulturní záležitost na hraně zákona. Skejtři pronikali do prázdných betonových bazénů na opuštěných pozemcích a kvůli ježdění na veřejných prostranstvích se často střetávali s policisty, příslušníky ochranky i horlivými občany, kteří vnímali skateboarding jako ryzí vandalismus.
Skateboarding se stal klasických streetovým sportem ulice se vším dobrým i špatným, co americká ulice nabízela. Pro většinu skaterů to nebyl jen prostředek pro sportovní vyžití, ale taky způsob, jak otevřeně vzdorovat mainstreamové konzumní společnosti. Byla to divoká, nebezpečná a sebezraňující zábava, v níž původně nebylo místo pro ženy. Nakonec si ho však vydobyly.
Jako první žena se ve skateboardingu v roce 1964 prosadila Patti McGee, která se stala první profesionálkou a současně i první americkou mistryní. Postupně se přidávaly i další, Jaime Reyesová, Vanessa Torresová a Maria del Santosová.
V roce 1996 se Elissa Steamerová stala první ženou, která dostala vlastní roli ve skateovém videoklipu. Film Welcome to Hell produkovala slavná skateboardová společnost Toy Machine a režírovala skateová legenda Jamie Thomas. Elissa se ve filmu objevila vedle takových osobností jako Ed Templeton nebo Brian Anderson. Dnes to možná nevypadá jako kdo ví jaká událost, ale z pohledu tehdejší doby to byl průlom. V devadesátých letech minulého století se povědomí o skateboardingu šířilo prostřednictvím videokazet, které se prodávaly ve skateshopech a pirátsky kopírovaly. Internet prakticky neexistoval, a kdo ve skateboardingu něco znamenal, ten měl v některém z těchto filmů své místo. Elissa se v roce 1999 dostala i mezi jezdce, kteří byli poctěni svou rolí ve hře Tony Hawk Pro Skater.
Tony Hawk: roztěkaný spratek, jehož zachránil skateboard Tony Hawk Byl noční můrou rodičů, učitelů i spolužáků. Malý zloduch, bystrý, ale hyperaktivní fracek, který dělal svému okolí ze života peklo. Až jednoho dne dostal skateboard, který všechnu jeho energii pohltil. „To prkno ho zachránilo,“ říká jeho otec. A nejen to, udělalo z Tonyho Hawka bohatou popovou ikonu Ameriky. V sobotu přijede do Evropy, aby jako skateboardový důchodce pokořil Paříž. |
Pozdvižení vyvolaly skaterky v čele s Carou-Beth Burnsideovou a Mimi Knoopovou, když v roce 2005 bojkotovaly X-Games kvůli nerovnému odměňování, aby během následujících tří let svůj boj vyhrály a otevřely sport dalším dívkám. V posledních letech jsme svědky zrodu dalších hvězd, jako jsou Mariah Duranová, Alexis Sabloneové, Samarriah Brevardové nebo Lateciina krajanka Rayssa Lealové. Díky jejich zviditelnění se i skateparky stávají čím dál otevřenější pro další holky, které se poprvé sešlápnout minirampu před zraky kluků dosud styděly. K dalšímu posunu došlo po debutu skateboardingu na olympijských hrách v Tokiu v loňském roce, sport otevřel náruč pro další hrdinky a ambasadorky, které budou představovat kouzlo jízdy na prkně s kolečky veřejnosti.
Otevřené dveře
Stejně jako se změnil postoj veřejnosti k ženskému skateboardingu, obrousil se i vzdor Leticiina otce. Stal se jejím největším fanouškem. Svou dceři doprovázel na všechny závodech a hlasitě ji povzbuzoval na tribunách.
„Chvíli mi trvalo, než jsem ho přesvědčila,“ říká Leticia se smíchem. „Ale jakmile byl se mnou na prvním závodě, skateboarding si zamiloval a přivítal i to, že se dostal na olympiádu.“
Rok 2016, kdy se definitivně rozhodlo o tom, že se skateboarding stane novým olympijským sportem, byl přelomovým i pro další skaterky. Lizzie Armantoová, která v Tokiu reprezentovala Finsko, měla jako vůbec první žena historie fotku na titulní stránce časopisu Transworld Skateboarding.
„Nová generace skaterek začíná být hodně dobrá,“ říká Leticia Bufoni a dodává, že už se těší na to, jak bude vypadat ženský skateboarding vypadat třeba za pět let. „Myslím, že nás čekají skvělé věci,“ říká.
