Když někdo o sobě řekne, že kyne, zpravidla to neznamená, že by kýval na pozdrav paží ohnutou do pravého úhlu a s dlaní otočenou k sobě. Kdo prohlásí „já kynu“, většinou se rozrůstá do stran, mění svoji siluetu a proporce, zkrátka potkala ho obezita. Obezita vás nejspíš potká, když si na ni počkáte. Kdo se hodně hýbe, obezitě většinou úspěšně uniká.
Zejména je dobré přidat do kroku, když míjíte provozovny s rychlým občerstvením. Bylo by ode mě pokrytecké, kdybych vám radil je ze svého stravování navždy vyloučit. Ale právě ty představují jednu z pastí, které vás můžou potkat třeba při cestě z kina, v němž jste si dali popcorn. Ten má vysoký glykemický index. Jde o číslo, které vyjadřuje, jak rychle se přijaté cukry dostanou do krve.
Najednou si uvědomuju, co mi kdysi při rozhovoru říkal obezitolog doktor Martin Matoulek. A sice že pro lidi s obezitou je nezbytné vydatně jíst, protože potřebují hodně energie, aby se vůbec se svými četnými kily navíc dali do pohybu.
