Tollundský muž: měla jeho oběť zaručit vlídné jaro?
Tollundský muž. Podle expertízy býval hladce oholen, před smrtí mu však vyrašilo kratičké strniště.
- kdy zemřel: 405 až 380 let před naším letopočtem
- místo nálezu: Jutský poloostrov v Dánsku
Jeho tvář vypadá pokojně, spí tak již tisíce let, oči i ústa má zavřené. Když zemřel, bylo mu kolem čtyřiceti roků, byl menší postavy, měřil kolem sto šedesáti centimetrů. Rašeliniště zachovalo jeho tělo výtečně, díky zachovalému trávicímu ústrojí víme, že před smrtí pojedl kaši ze zrn a semínek a trochou ryby, říká studie Cambridgeské univerzity. Poslední rok svého života neopustil území dnešního Dánska, během šesti měsíců před smrtí však nacestoval nejméně třicet kilometrů, zjistila jiná studie.
Víme též, jak odešel ze světa. Na nahém těle má jen pásek, čepku – a kolem krku koženou oprátku. Vědci se jistojistě shodli na tom, že nebyl uškrcený, ale oběšený. Ostatně, kožený provaz byl asi metr za oprátkou přeříznutý nožem.
Kdo a proč však nebožáka oběsil a pohřbil, v poloze s pokrčenými koleny, v bažině? Podle hypotézy se stal obětí rituálu. Zemřel na pomezí zimy a jara, mohl být tedy položen na oltář bohyně milostivého jara.
Mimochodem, rašelina uchovala jeho tělo v tak výtečném stavu, že mu dánská policie mohla sejmout otisk prstu na ruce a nohou. Je to nejstarší otisk prstu na světě.
