I když nám umělá inteligence neuzme množství pracovních míst a neuvalí na nás masová propouštění, i kdyby její svévole nezačala ohrožovat samo lidstvo, bude její nástup citelný. A bolestivý. Podepíše se totiž na naší duševní nestabilitě, tvrdí práce vydaná v magazínu Journal of Applied Psychology.
Potvrzuje přirozenou, vrozenou potřebu sociální interakce, shrnuje závěry studie portál Daily Beast. A poukazuje na rizika, která si kvůli omezení pracovních kontaktů na komunikaci s umělou inteligencí, budou odnášet pracující domů, do svých osobních životů.
Robot přináší samotu
Tým Poka Man Tanga, odborníka na management University of Georgia, si vzal v celkem čtyřech experimentech k ruce pracovní kolektivy ve firmách v Spojených státech, Malajsii, Tchaj-wanu a Indonésii. Jedné části týmů naordinovali intenzivní spolupráci s umělou inteligencí, druhá se jí měla vyhýbat. Poté vědci prověřili jejich duševní kondici, spokojenost, vyrovnanost, uvolněnost.
Mohu vidět tvůj seznam součástek? Umělá inteligence se učila flirtovat |
Verdikt byl očividný. Pracovníci, kteří byli vystaveni intenzivní spolupráci s roboty, trpěli nespavostí a pocity osamělosti. Ti tchajwanští ještě navíc nadměrnou konzumací alkoholu po práci, doplňuje portálu Gizmodo.
Analýza výsledků sice přinesla i jedno pozitivní zjištění, i to má však osten namířený proti umělé inteligenci. Zaměstnanci, kteří byli s roboty v kontaktu více, vykazovali větší ochotu pomáhat svým kolegům, větší zájem o jejich práci. Jenže právě to může být podle autorů studie pouhý následek jejich odloučenosti a výraz deficitu sociální interakce. Tak moc jim kvůli umělé inteligenci scházeli kolegové, kolegyně, že se o ně víc starali.
Pomůže simulace člověka? A mindfulness?
„Rychlý pokrok umělé inteligence spouští novou průmyslovou revoluci, a ta přetváří pracoviště. Nese s sebou mnoho benefitů, ale též jistá nezmapovaná nebezpečí, včetně potenciálně škodlivých mentálních i fyzických dopadů na zaměstnance,“ uvedl Tang.
„Lidé jsou společenská zvířata a izolovaná práce se systémy umělé inteligence může mít škodlivé přesahy do osobních životů pracujících,“ zdůraznil. Zjištění práce jeho kolektivu jsou důležitá a nabádají ke střízlivějšímu zacházení s umělou inteligencí.
Co čekáte od nástupu umělí inteligence?
Jaká jsou jeho doporučení? Navrhuje paradoxně co největší polidštění umělé inteligence. Méně „umělou“ umělou inteligenci. Co nejlidštější hlas, co nejlidštější rysy by podle něj mohly zdatněji simulovat mezilidskou interakci, a to by mohlo prospět. Též by podle jeho mínění bylo na místě limitovat dobu strávenou spoluprací s umělou inteligencí a personálu programově nabízet příležitosti socializovat se.
Umělé inteligenci by se měly přidělovat repetitivní, fádní úkony, naopak například úkoly, při nichž se činí rozhodnutí, by měly být svěřovány lidem. Potenciálně negativní následky zapojení umělé inteligence do pracovního procesu by mohly snižovat meditace typu mindfulness.
AI poškodí, AI diagnostikuje?
Zatímco výzkum z Journal of Applied Psychology varuje před duševními potížemi, které může umělá inteligence produkovat, vývoj amerických inženýrek Rimy Seiilova-Olsonové a Grace Changové poté vlastně kruh uzavírá. Jejich umělá inteligence dokáže psychické problémy detekovat a pojmenovat.
S pomocí vokálních markerů, které poukazují na klinickou depresi nebo úzkost, dokáže jejich aplikace Kintsugi odhalit ony duševní poruchy pouhých dvaceti sekundách slovního projevu, uvedl server Euronews. Aplikace má v Evropě již 12 tisíc uživatelů. Pro rok 2023 podnikatelky plánují aplikaci naučit též nabídnout léčebný plán. „Dokážeme potenciálně transformovat oblast duševního zdraví tím, že ji dodáme jistou objektivitu a měřitelnost,“ cituje server Grace Changovou.
