Afrodiziaka podrobili testu autoři studie publikované v magazínu International Society For Sexual Medicine a jejich výzkum byl více než rozsáhlý. Do meta-analýzy zařadili nejrozličnější produkty, které jsou spojovány s afrodiziakálními účinky. Server Bustle přitom upozorňuje, že podle americké agentury Food and Drug Administration, která reguluje prodej potravin a léků, je afrodiziakem „jakýkoli výrobek, která nese název tvrdící, že způsobuje vzrušení nebo zvyšuje sexuální touhu či zlepší sexuální výkonnost“. „Jinými slovy, podle agentury je afrodiziakem cokoli, co o sobě tvrdí, že vás vzruší,“ konstatuje server.
A i proto se výzkumníci rozhodli produkty spojované se sexuálními účinky prověřit. Pečlivě prověřit. Seskládali totiž dohromady všechny dostupné studie, které se jim věnovaly, a ohodnotili, jak z nich produkty vyšly, jak co se týče svých účinků na vzrušení, tak jde-li o jejich bezpečnost.
Výsledky nepřekvapily, vybízejí k ostražitosti a střízlivosti. Začněme těmi „afrodiziaky“, která selhala.
Ústřice, med a čokoláda testem neprošly
Mezi poraženými ční ústřice, o jejich účincích se pějí přímo erotické epopeje. Sexuální moc se jim přisuzuje především kvůli obsahu zinku, který je potřeba k produkci testosteronu, a aminokyselin a serotoninu, látek, které hrají roli při reakci na rozkoš. Autoři studie však zůstávají na zemi: zdůrazňují, že afrodiziakální účinky ústřic nepotvrdila žádná studie.
Podobně neúspěšně odešla z jejich prověrky například čokoláda. Vědci sice připouštějí, že i ona obsahuje látky, které jsou spojovány s vyšší hladinou serotoninu. Namítají však, že když předchozí studie porovnávaly sexuální funkce konzumentů čokolády s těmi, kdo ji nejedli, neshledali žádný rozdíl. Afrodiziakální účinky čokolády jsou mýtem, vynášejí autoři studie verdikt. Čokoládu však proto neházejte do koše, magazín Times připomíná, že je bohatá na antioxidanty, které slouží vašemu srdci.
V týmu, který testem neprošel, najdeme i med. Ano, i med se totiž honosí údajnými afrodiziakálními benefity! Výzkumníci jeho sexuální dimenzi dokonce přiznávají dlouhou historickou tradici. Připomínají, že podle dokladů pochází anglické slovo pro líbánky, tedy „honeymoon“, čili „medový měsíc“, z praxe, kdy novomanželé pili nápoj z vody a fermentovaného medu kvůli podpoře sexuální touhy a plodnosti.
To však vědce neobměkčilo. Neexistuje žádná seriózní studie o afrodiziakálních účincích medu, hlásí. A nejen to, přímo varují před „šíleným medem“, z Turecka, který se prodává jako sexuální stimulant. Produkuje se ze speciálního nektaru a své renomé podle vědců nezískal náhodou. Obsahuje totiž toxin zvaný grayanotoxin, který může zvýšit vaginální stimulaci. Jenže kromě toho se „chlubí“ veledlouhým seznamem nežádoucích účinků, mezi něž patří i problémy se srdce, Vyhněte se mu, varují proto výzkumníci. A jako neúspěšného adepta na afrodiziakální účinky vyloučili také rostlinu drmek obecný.
Maca, ginkgo biloba, ginseng dávají šanci
Pro čtenáře však mají autoři studie i pozitivnější zprávy, příroda nám opravdu poskytuje i své produkty, které sexu mohou prospívat. Především je to maca, zelenina z peruánských And. Domorodci ji dlouhá léta používají na podporu plodnosti a sexuálního vzrušení. A nejspíš právem, vědci nasbírali řadu studií, které potvrzují, že maca zlepšuje sexuální funkce u žen a pomáhá mužům trpícím erektilní dysfunkcí. Výzkumníci sice podotýkají, že je třeba dalších studií, ale zároveň ubezpečují, že maca má velmi málo vedlejších účinků.
Zelenou vědci vystavili i ženšenu. Opírají se o sedm studií, které porovnávaly účinky rostliny s kontrolní skupinou, která dostala placebo – a výsledky byly více než uspokojivé. Speciální druh zvaný korejský červený ženšen navíc podporuje vzrušení u žen v menopauze, dodávají výzkumníci.
Na seznam slibných rostlin zapsali vědci i ginkgo bilobu. Ta se v tradiční čínské medicíně již dlouho používá pro léčbu depresí a na sexuální dysfunkci. A autoři opravdu nalezli malou studii, která oba tyto účinky potvrzuje. Poctivě však dodávají, že pozdější kontrolní zkoušky, do nichž byla zařazena i kontrolní skupina s placebem, nezjistila výraznější rozdíly mezi účastníky pokusu, kteří dostali ginkgo bilobu, a těmi, kteří se museli spokojit s placebem. Přesto však uvádějí, že se ginkgo vyplatí zkoumat.
Mýtus o ústřicích
Zájem hledačů afrodiziakálních látek o ústřice vzrostl po roce 2005, kdy profesor George Fisher na jednání American Chemical Society seznámil kolegy s objevem, že mušle obsahují aminokyselinu, která zvyšuje hladinu sexuálních hormonů u laboratorních myší. Ačkoli se tedy jeho práce netýkala ústřic, mnohé zprávy účinek rozšířily i na ně, upozorňuje magazín Smithsonian.org. A dodává, že účinky uvedené aminokyseliny na lidský organismus se stále teprve studují.
Lékař Michel Krychman v článku pro magazín Sexual Medicine Reviews píše, že měkkýši opravdu obsahují zinek, který je nezbytný pro produkci testosteronu a tvorbu spermií, stejně jako specifické aminokyseliny a serotonin, tedy látky tvořící reakci na rozkoš. Dodává však, že nic z toho z měkkýšů ještě nedělá afrodiziaka.
Výzkumy ústřic jsou podle jeho slov navíc komplikované proto, že účastníci pokusů mají tendenci podlehnout placebo efektu. V praxi však dává přednost nadhledu. Když se jej pacienti na ústřice ptají, nezatají jim, že jejich afrodiziakální účinky dokazují jen velmi limitovaná data. „Ale pokud je mají rádi a cítí se po nich dobře, proč by je neměli jíst?“ říká.
Psycholog Barry R. Komisaruk z Rutgers University a autor knihy The Science of Orgasm je k ústřicím nemilosrdný. Tvrdí, že nezná jedinou studii, která by jejich afrodiziakální účinky potvrzovala. A co víc, podle jeho slov nikdo neobjevil vůbec žádnou látku, která by touhu podporovala.
