Zná to zřejmě každý, kdo není zapřísáhlý abstinent a k tomu se potýká se začátky konverzace v cizím jazyce. Ano, alkohol pomáhá odbourat stud, bariéry, dokonce i překonat nervozitu. Ano, po dvou pivech se snáze rozproudí i konverzace v jazyce, k němuž máme přespřílišný respekt a s nímž si teprve začínáme tykat. A máme pocit, že nám to jde tak dobře, jak jsme nikdy nedoufali.
Jenže alkohol pochopitelně není zároveň přítelem paměti a koncentrace, snižuje pozornost, skrývá nám v zákoutích mozku naučené informace. Jaký je tedy jeho vztah k cizojazyčné konverzaci? Opravdu jí prospívá? Není to jen tak, že nám dává sebedůvěru a namlouvá nám, jak dobří zčistajasna v angličtině, němčině či italštině jsme?
Autoři studie, kterou zveřejnil magazín Journal of Psychopharmacology, se to rozhodli prověřit.
Skromní a lepší
Obrátili se na padesátku německých studentů Maastrichtské univerzity, kteří se učili mluvit, číst a psát nizozemsky. Jejich úkolem bylo strávit dvě minutky konverzací v nizozemštině, předtím je však pozvali na drink. Polovině přitom nabídli jen sklenici vody, zatímco té druhé dopřáli alkohol. Množství záleželo na hmotnosti dotyčného či dotyčné, pro ilustraci vědci uvádějí, že osmašedesátikilový muž dostal 460 mililitrů pětiprocentního piva, jak píše list Independent. Bylo to tedy velmi skromné alkoholové občerstvení.
Všechny konverzace si výzkumníci nahrávali a následně je dali k posouzení dvěma rodilým Nizozemcům, kteří samozřejmě nevěděli, který účastník pokusu pil vodu a který alkohol. Svůj názor na vlastní výkony však měli sdělit i sami konverzující.
Závěry překvapily. Přitom sami vědci ani nečekali, že by alkohol neměl vůbec žádný vliv na to, jak se hodnotili dobrovolníci. Jenže ti, kteří ho požili, opravdu nebyli o nic více spokojenější se svým výkonem než ti, co byli o vodě. Alkohol jim nenasadil růžové brýle.
A teď druhé překvapení - jejich skromnost nebyla na místě. Jejich konverzační zdatnost byla totiž opravdu lepší, než jakou se blýskli střízliví kolegové. Zatímco v gramatice, slovíčkách a argumentaci si vedli stejně, projev měli plynulejší a pyšnili se lepší výslovností.
„Naše studie odhaluje, že konzumace alkoholu může mít u lidí prospěšné účinky na výslovnost cizí řeči, kterou se začali učit,“ shrnuje zjištění členka autorského týmu Inge Kersbergenová z liverpoolského Institutu psychologie, zdraví a společnosti.
Ovšem, má to velké „ale“. Záleží na množství. „Je důležité vypíchnout, že účastníci této studie konzumovali malé dávky alkoholu,“ přiznává spoluautor studie Fritz Renner z Maastrichtské univerzity a značně diplomaticky dodává: „Vyšší hladiny alkoholu nemusejí mít prospěšné účinky na výslovnost cizí řeči.“
Magazín Time navíc připomíná limit studie. Spočívá v tom, že účastníci experimentu věděli, že konzumují alkohol. Autoři s nimi ostatně souhlasí. „Další výzkumy této otázky by měly zahrnovat též placebo alkoholu, aby se odpojily farmakologické účinky od následků očekávání,“ píší.
Kromě toho však Time připomíná starou studii z magazínu Comprehensive Psychiatry roku 1972, která doložila, že američtí účastníci experimentu měli po malých dávkách alkoholu lepší výslovnost thajských slovíček.
Autoři aktuálního výzkumu naznačují, v čem může spočívat vysvětlení. A není nijak neočekávané. Nižší až střední dávky alkoholu totiž snižují úzkost z používání cizího jazyka, tudíž slouží jeho zdatnějšímu používání. „To cizím řečníkům umožňuje mluvit po vypití malého množství alkoholu plynuleji,“ uzavírají.
