Škola oznámila incident na školním dvoře policii, u níž má teď klučík záznam kvůli údajnému "sexuálnímu obtěžování".
Randy Castro přitom není nejmladší obětí neobyčejně rigidní sexuální morálky v USA. V důsledku politiky "nulové tolerance" se podle informace listu The Washington Post pátrá po sexuálních úchylkách už i v mateřských školkách.
Tak byl například čtyřletý chlapeček v Texasu dočasně vyloučen ze školky, protože chytil ošetřovatelku kolem krku a při tom jí hlavičku přitiskl na prsa. Vychovatelka se tím ovšem cítila být "sexuálně obtěžována".
V Ohiu se zase dostal do novinových titulků šestiletý chlapec. "Provinilec" seděl ve vaně, když najednou slyšel přijíždět školní autobus. A tak - ještě nahý - vyběhl ven, aby řidiče poprosil, ať na něj počká.
Bezelstný chlapec byl na určitou dobu "vyobcován" ze školy, protože v USA se dokonce ani malé děti nesmějí ukázat na veřejnosti bez oděvu.
Také Randy Castro si musel pár dnů posedět doma. Jeho matka, sama učitelka, vylíčila washingtonskému listu, jak byla šokována, když jí kvůli té události zavolali ze školy.
V té době prý už byla do případu angažována policie. Reakci učitelů přitom označili za příliš tvrdou i rodiče "obtěžovaného" děvčátka.
Tomu, že byl její syn už v šesti letech označen nálepkou sexuálního pachatele, která mu ve spisech zůstane po celý život, Randyho matka nemůže uvěřit. Bojuje nyní za to, aby tento záznam byl ze synova spisu vymazán.
"Mám dojem, že se v poslední době objevuje mnoho takových případů," řekl ředitel kalifornského Národního střediska pro bezpečnost na školách Ronald Stephens.
A čísla mu dávají za pravdu: jen školní úřady ve státě Virginie zaznamenaly v loňském roce 255 případů sexuálního obtěžování na základních školách. V sousedním státě Maryland bylo registrováno 166 dětí - 16 z nich chodilo ještě do školky, 22 do první třídy.
"Zákony nutí učitele k jednání," ospravedlňuje Stephens přísnost vychovatelů. "Když v případě sexuálního obtěžování nezasáhnou, pak se sami vystavují trestní odpovědnosti."
Hranice mezi kázní a kriminalizací je údajně ovšem velmi tenká. Pro učitele je prý samozřejmě těžké posoudit, co je rozpustilé dětské chování a co cílevědomé sexuální obtěžování.
"Máme příliš malý manévrovací prostor," stěžuje si předsedkyně Národního sdružení ředitelů základních škol Mary Kay Sommersová. "Musíme se řídit zákony – a to se občas děje na úkor rozumu."
Odvolává se především na verdikt nejvyššího soudu z května 1999. Na jeho základě může být škola finančně odpovědná, jestliže nezasáhne, jakmile vyjde najevo, že některý z jejích žáků sexuálně obtěžuje spolužáka.
Rozsudek byl vydán po žalobě jisté matky, jejíž dceru několik měsíců slovně i tělesně obtěžoval spolužák v 5. třídě. Dívka několikrát prosila o pomoc učitele, žádný z nich ale nezasáhl.
"Zákony, které jsou zaměřeny na dospělé a mládež, se najednou přenášejí na pětileté děti - bez ohledu na to, co se napáchá přivoláním policie a tím, že se dítěti signalizuje: ty jsi zločinec," soudí matka žáka základní školy z Washingtonu.
Podle amerického sociologa Morrise Bermana jsou podobné "absurdní výstřelky politické korektnosti" příznakem hluboce znejistělé společnosti.
"Politický systém už nefunguje," říká Berman. "Lidé pociťují hospodářskou recesi a ztrátu jistot. Hledají si náhradu."
A výsledkem je právě společnost, v níž "jsou čtyřletí označováni za vilné zločince".
