Není žádnou novinkou ani tajemstvím, že ideální komunikaci si ženy a muži představují úplně jinak.
"Já vím, že muži mají menší potřebu mluvení než ženy, ale myslím, že by se mému manželovi nic nestalo, kdyby se mě zeptal, když dorazí večer z práce domů, jak jsem se měla a jaký jsem měla den. On tvrdí, že je to přece jedno, protože mu to řeknu tak i tak, ale pro mě je ta primitivní otázka projevem zájmu. Mám potom pocit, že mu necpu věci, které ho vůbec nezajímají." (Šárka, 27 let)
"Jsem poměrně dost žárlivá a můj přítel mi to nijak neulehčuje. Neustále přede mnou komentuje kvality ostatních žen. Když se ohradím, přísahá, že by s nimi nechtěl nic mít, ale že prý je normální, že se muži rádi podívají a nic to neznamená. To mě ale nijak zvlášť neuklidňuje. Otázka, co bych chtěla od svého partnera slyšet, tedy není úplně přesná. Nechtěla bych slyšet pochvalné komentáře na adresu ostatních žen a naopak bych chtěla slyšet, že jsem hezčí a přitažlivější než ostatní." (Kateřina, 23 let)
"Jsem si vědoma toho, že nejsem žádná modelka a nevyžaduji, aby mi partner skládal komplimenty ohledně vzhledu, protože o jejich pravdivosti by se dalo s úspěchem pochybovat. Je pro mě ale hodně důležité, aby mě můj přítel považoval za inteligentního a zábavného člověka. To je přesně druh komplimentu, který si vychutnám kdykoli a považuji ho za skutečně důležitý." (Olga, 29 let)
"Jsem už osm let doma s našimi třemi dětmi. Role matky na plný úvazek mi nevadí a naopak ji mám v podstatě docela ráda. Na druhou stranu je mi jasné, že až se budu vracet do práce, budu začínat úplně od nuly, protože už prakticky neumím nic jiného, než uklízet hračky a pohotově zasahovat na pískovišti. Čas od času si kvůli tomu připadám dost frustrovaně a vedle všech svých kamarádek, které budují kariéru, jako méněcenná. Moc by mě potěšilo, kdyby mi někdy manžel řekl, že svou roli zvládám skvěle a že si mě za to váží. Byla bych docela ráda za ocenění mateřských schopností." (Jaroslava, 34 let)
"U mě je odpověď jasná. Od mužů, a tím myslím od všech, co jsem kdy poznala, postrádám otázku: Na co myslíš? Mě vždy zajímá, jak se ten druhý cítí, na co myslí, nebo jaký má názor na to, co jsem právě řekla. Nic ve zlém, ale připadá mi, že muži se vás na tyto věci nikdy nezeptají. Nevím, jestli jim to nedojde, nebo je jim to zkrátka jedno." (Jindřiška, 30 let)
"Neznám ženu, která by nechtěla stále znovu slyšet, že ji muž miluje. A také neznám ženu, která by byla s frekvencí této věty spokojená." (Veronika, 30 let)
"Miluju, když mi partner bezprostředně po sexu řekne, že se mu milování se mnou líbilo a že jsem ho vzrušovala. Je pro mě hodně důležité, aby zaznělo, že jsem ho v posteli uspokojila. Bohužel mám spíš zkušenosti, že se muži po sexu otočí na bok a usnou, případně vychválí svůj vlastní výkon." (Kateřina, 25 let)
"Bude to možná znít trochu ulítle a staromódně, ale spolehlivě mě potěší, když mi přítel pochválí jídlo, které jsem pro něj uvařila. Když už trávím hodiny u sporáku, chci aby to někdo ocenil." (Barbora, 27 let)
"Za největší poklonu nepovažuji ani tak prohlášení, že mě muž miluje, ale pokud mi partner řekne, že by se mnou chtěl mít děti, vím, že je to vážné. Myslím tím samozřejmě uvážené prohlášení po delším vztahu a nikoli emotivně nezralé muže, kteří vás pasují do role matky svých dětí, už po dvou týdnech." (Helena, 31 let)