Tým australských výzkumníků aktuálně testuje využití nových rostlinných polymerů, které mohou učinit běžný latex odolnější a pružnější. Záměr vědců z Univerzity v Queenslandu má jasný cíl. Chtějí v průmyslovém měřítku syntetizovat materiál vhodný k výrobě nejtenčích a současně nejspolehlivějších kondomů na světě.
Ovčím střívkům a podobným středověkým tlustostěnným prezervativům odzvonilo už dávno. Průměrná tloušťka ochranné vrstvy běžného kondomu se dnes pohybuje v rozmezí od 0,049 po 0,121 milimetru. Jenže i tyto zlomky milimetru jsou při erotických hrátkách na překážku.
Jako Svatý grál
Na jedné straně sice kondomy dokážou utlumit přílišný plamen rozkoše a mužný výkon svého nositele prodloužit, jenže na druhé činí sex méně záživný. Snem všech výrobců kondomů je proto neubrat milování na efektu a přidat mu na bezpečnosti.
V byznysu značek Crown, Kimono, Trojan nebo Durex jde skutečně o každou setinu milimetru. Proto na ně dosavadní závěry queenslandských laboratoří Institutu pro bioinženýring a nanotechnologie působí jako rozbuška. Profesor Darren Martin totiž dokázal syntetizovat přírodní materiál doplňující latex, díky kterému by mohly být kondomy ve srovnání se současnými tenčí nejen o setiny milimetru, ale hned o celých 30 procent. Vyvíjený prezervativ by samozřejmě splňoval všechny hygienické a zdravotní standardy, a to i přes to, že by byl tenčí než lidský vlas.
Původ zázračné substance, kterou profesor Martin získal během pokusů s nano-celulózou, je přitom poněkud nečekaný. Pochází totiž z výhonků trávy rodu Triodia, která v hustých trsech pokrývá písčité pobřeží v oblasti Camooweal. Tu znají místní Aboridžinci, kteří využívali šťávy z vylisovaných výhonků jako přírodního lepidla na hroty šípů.
Starší muži vyráží do boje bezZávěry studie publikované v roce 2010 v magazínu The Journal of Sexual Medicine potvrzují, že s přibývajícími léty muži sahají po kondomu jako ochraně před nechtěným početím či pohlavně přenosnými chorobami se stále menší ochotou. Obecně se nejsilnější averzí vůči kondomům vyznačují muži po čtyřicítce. Že během svého posledního „náhodného pohlavního styku“ (tedy ne se svou partnerkou) nepoužilo kondom, přiznalo dokonce devadesát procent mužů po padesátce. Podobného skóre dosahují i stejně staré ženy. |
Laboratorně extrahovaná látka má přitom pro antikoncepční průmysl cenu zlata. Při testech v akreditačních laboratořích ve Spojených státech amerických podstoupily „kondomy z trávy“ zátěžovou zkoušku na únosné mechanické roztržení, tlakové zatížení a zvýšení objemu. Oproti kontrolnímu vzorku, jímž byl tradiční latexový kondom, si vedly o 20 procent lépe v tlaku a o 40 procent v objemu. „Pro globální průmysl zabývající se prací s přírodní gumou je tenhle objev něco jako Svatý grál,“ říká Martin.
Látka by přirozeně nenašla využití pouze při výrobě kondomů. „Bylo by též možné vyrábět rukavice například pro chirurgy, kterým by poskytly větší citlivost,“ líčí Martin. Budoucnost vidí slibně, protože by se na výrobu potřebovalo méně latexu, klesly by výrobní náklady, a tím by byla látka pro výrobce ještě atraktivnější.
Vadí vám sex s kondomem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 6. března 2016. Anketa je uzavřena.
