Pilot bezmotorových letadel potřebuje silnou psychiku, ale i fyzičku,...

Pilot bezmotorových letadel potřebuje silnou psychiku, ale i fyzičku, prozrazuje český reprezentant Martin Meloun. | foto: archiv Martina MelounaProfimedia.cz

Kvůli přetížení musíte mít svaly, říká reprezentant bezmotorové akrobacie

  • 7
Znalosti z psychofyziologie, koncentrace, stoprocentní nacvičení sestav, aby se dostaly do krve. Od pilota bezmotorových akrobatických letadel se vyžaduje mnohé. „Musíme samozřejmě též posilovat, tak velkému přetížení, jemuž čelíme, se snadněji čelí se svaly,“ vysvětluje reprezentant Martin Meloun.

Základního výcviku v letu s větroněm se vám dostalo v patnácti. Tím to celé začalo?
Start byl už o dva roky předtím, teoreticky jsem se začal připravovat ve třinácti. V patnácti jsem pak prošel základním výcvikem. Kromě trénování a nácviku to však vyžadovalo i osvojení řady teoretických znalostí, od základů aerodynamiky a meteorologie až po letecký zákon. Tím vším musí projít každý pilot.

V čem se teoretická příprava akrobatických pilotů liší?
Je trochu náročnější v tom, že si musíte upevnit informace z aerodynamiky letu v nestandardních režimech a z psychofyziologie. To proto, že na vás působí poměrně velké síly a je dobré aspoň přibližně tušit, čemu své tělo vystavujete a co se vám při tom může stát. Například už to, že budete vědět, jak na vaše tělo budou působit faktory jako únava, stres nebo vyšší okolní teplota, vám může hodně pomoct. V létě a zvlášť při závodech okusíte ve značné míře všechny z nich.

Před startem musí být vše připravené do posledního detailu. Jak stroj, tak pilot.

Dýmovnice dodají letu další rozměr.

Vy jste začínal na letišti v Letňanech. Jaké šance mají mimopražští začátečníci?
S větroněm se můžete učit létat ledaskde v České republice, škola bezmotorového létání existuje prakticky u každého malého letiště. I když se to nezdá, je jich u nás hromada. Ale připravit nového bezmotorového akrobata na vyšší úrovni, to pravděpodobně zvládnou jen trenéři reprezentace v Benešově nebo v Moravské Třebové. Tuhle cestu ostatně absolvovala většina z nás, jsme vlastně sesbíraní z letišť celé republiky.

Kolik je u nás bezmotorových akrobatů?
Několik málo desítek. Nemám přesná čísla, ale v porovnání s tím, že pilotů obecně tu jsou tisíce, je to dost málo. Na druhé straně se všichni, co děláme bezmotorovou akrobacii, aspoň většinou osobně známe.

Proč to je dobré?
Soutěže pak vlastně nejsou moc založené na řevnivosti a soupeření. Atmosféra je skoro vždycky kamarádská, snažíte se bojovat jen sám se sebou, posouvat hranice možného hlavně u sebe.

Několik úrovní bezmotorové akrobacie

Basic. „To jsou víceméně úplně základní figury,“ vysvětluje Martin Meloun, „musíte například předvést jednoduchý přemet, stoupavé nebo klesavé linky, let na zádech.“

Sportsman obnáší podobné figury, ale již v sestavě. „Vyžaduje to jistou orientaci v prostoru,“ upozorňuje Martin.

Intermediate je příprava na úroveň Advanced, v níž jde hlavně o preciznost provedení. Ta se poté piluje až do úrovně Unlimited, která je nejvyšší. „V Česku ji létá pět šest lidí,“ shrnuje Martin Meloun.

Letos jste v reprezentaci poprvé. Jak jste se kvalifikoval?
Většinou je to tak, že když už létáte slušně na národních soutěžích, dříve nebo později si vás někdo z reprezentace všimne. Takhle jsme se vlastně do týmu dostali všichni. Osloví vás, pak už se musíte rozhodnout jen vy.

Co rozhodování znamenalo pro vás osobně?
Byla to pro mě ohromná čest, ale nejdřív jsem musel vzít v úvahu výrazně vyšší časovou náročnost, pravidelné tréninky. Velmi podstatné je i finanční hledisko, byť nám z části pomáhají výborní sponzoři. Velkou výhodu máme také v tom, že nám trenér věnuje svůj čas zdarma, což zdaleka nemusí být pravidlem.

Takhle vypadá bezmotorová akrobacie:

3. prosince 2015

Na kolik přijde jeden start? A kolik jich za den absolvujete?
Vyplatí se dělat kolem čtyř, protože při vyšším počtu už člověk přestává trochu vnímat a trénink ztrácí smysl. Před závody se počet mírně snižuje, aby člověk nebyl přetrénovaný a nezaskočila ho poměrně malá frekvence letů, se kterou je nutné počítat na závodech. Start přijde zhruba na 1 600 korun. Když se člověk chce pohybovat na světové úrovni, je zapotřebí nalétat v sezóně startů tak padesát až sto.

Takhle vypadá pilotova kuchařka, nákres sestavy se všemi figurami.

Jak se na váš postup mezi profíky dívali doma?
Poměrně střízlivě. Jen máma reagovala úsměvně. Řekla mi, že jestli se zabiju, nemám chodit domů.

Přesnost i harmonie

Jak přesně vypadají závody?
Většinou se létá přímo nad letištěm, v takzvaném boxu. Představit si to můžete jako pomyslnou krabici, která je 200 metrů nad zemí, o hraně tisíc metrů. To je prostor, do kterého se musíte vejít.

Co vše rozhodčí sledují?
Přesnost, preciznost, harmonii. Jde hlavně o úhly rotací, někdy třeba i o časy, po které musejí jednotlivé pohyby probíhat. Pokud máte letět linku pod úhlem 45 stupňů, musíte prostě letět 45 stupňů. Kulaté musí být kulaté, žádný šišoid. Je taky důležité trefit, jak má být linka dlouhá před a po provedení prvku. Určitou roli hraje rozmístění sestavy v rámci boxu, tak abyste nelítal jenom na jednu stranu. Jde o souměrnost a harmonii sestavy.

Jak se vaše výkony hodnotí?
Na stupnici od nuly do deseti. Desítka je nejvíc, nula znamená, že daný prvek byl zaletěn tak špatně, že se vůbec nehodnotí.

Jak důležitá je pro akrobatického pilota vyrovnaná psychika?
Je zásadní. Nepozornost a nesoustředění, když se špatně vyspíte, nenajíte nebo máte osobní či jiné problémy, se na vašem výkonu odrazí. Je to prosté, když jste špatně naložení, nikdy nebudete létat tak kvalitně, jako když jste v pořádku. Nedocenitelnou roli přitom hraje tým, který vás může podpořit a podržet. Když jste z nějakého důvodu vykolejení, kolegové to poznají a postaví vás zase zpátky na koleje.

Svaly pomohou zvládnout přetížení

Co dělá pilot akrobatického bezmotorového létání přes zimu?
Ten čas je dobré využít na vytvoření minimální fyzické kondice a připravit tak tělo na zátěž při létání. Pokud létáte často, je zatížení páteře, která se musí srovnávat s násobky přetížení, hodně velké. Trénovaná svalová hmota pomůže.

Martin Meloun

Narodil se v roce 1992 v Praze. Létání jej přitahovalo už od útlého dětství, možná i proto, že jeho děda byl pilotem. Ve třinácti absolvoval teoretický kurz pilota kluzáků v Aeroklubu Praha Letňany, kde rok poté zahájil výcvik. Nedlouho po získání licence se začal věnovat bezmotorové akrobacii. Během studia na gymnáziu se stal pilotem motorových letadel, následně získal kvalifikaci vlekaře. V současné době studuje České vysoké učení technické v Praze a věnuje se obchodu v oblasti letectví. Od roku 2015 je členem reprezentace České republiky v bezmotorové akrobacii.

Já si s vámi ve vzduchu připadal jako velmi netrénovaná hmota. Hlavou se mi honilo, jak se s tím dokážete vyrovnat?
Je to jenom zvyk. Speciálně na to trénují armádní piloti, ale ti zažívají přetížení mnohem vyšší. U nás by se takový trenažér nezaplatil. Navíc u nich je přetížení většinou kladné, zatímco u nás je to dost často i záporné. Pohybujeme se průměrnou rychlostí okolo 200 kilometrů, ale reálně se rychlost mění od 0 do 280 kilometrů za hodinu, dokonce můžete i trochu couvat...

Couvat za letu?
Tomu se říká „pád“. Regulérně stoupáte vzhůru, pak letadlo chvilku zpomalí a couvá, než se otočí zase dolů. To je hodně nestandardní režim, ale může k němu dojít.

Na letadlu nezávisí jenom výsledek soutěže, ale i váš život. Jaký k němu máte vztah?
Dalo by se bez nadsázky říct, že MDM1 FOX, na němž létám, je kromě letounu S-1 Swift nejlepší dvoumístný akrobatický kluzák na světě. Opravdu. Je to jediný skutečný plnokrevník, kterého máme ve stáji. Je vyrobený přímo na akrobacii, není to nějaká předělávka plachetního větroně. Pilot s ním může zaletět prakticky všechny myslitelné prvky, které bezmotorová akrobacie nabízí. Má to ale i stinné stránky, není to letadlo, které by rádo odpouštělo. Víc než v jakémkoli jiném je důležitý respekt a pokora.

Co je víc? Stroj, nebo pilot?
V horším letadle máte rozhodně hendikep. Netočí se tak rychle, ve výsledku tedy máte méně času na jednotlivé prvky a sestava vypadá o trochu hůř. Na linkách, které klesají dolů nebo naopak stoupají vzhůru, nedokážete udělat dokonale prvky, které lepší letadlo zvládne hladce. Nicméně platí, že i když vám lepší letadlo pomůže, není všechno. Dobrý pilot zvládne na horším letadle „přelítat“ horši piloty, i když mají technicky vyspělejší stroje. Hodně však záleží, musím to říct ještě jednou, i na lidech z týmu.

Úspěšní Češi

V srpnu 2015 se na světový šampionát sjelo na letiště ve Zbraslavicích 47 pilotů kategorie Advanced a 26 úrovně Unlimited. V kategorii Advanced se stal mistrem světa Miroslav Černý, v týmech skončili Češi Miroslav Černý, David Beneš a Martin Meloun druzí.

V kategorii Unlimited se nejlepší Čech Přemysl Vávra umístil na šestém místě, ve skupinách loňský vítězný titul obhájil Přemysl Vávra, Miroslav Červenka a Lucie Pešková.

Čeští reprezentanti bodovali i v jednotlivých programech. V Advanced si odnesl zlato Miroslav Černý v kategorii tajných sestav, v Unlimited vybojoval zlato Přemysl Vávra za povinnou sestavu a Lucie Pešková byla druhá ve volné sestavě.

Letadlo však řídí jen pilot, jednotlivec.
Ale individuálně prostě létat nemůžete. Za tím, že se vznesete do oblak, stojí spousta lidí. Sice možná nejsou vidět, ale bez nich by to nešlo. Trenér i ostatní členové týmu jsou nadmíru důležití. Připravují stroj, radí, poskytují zásadní zpětnou vazbu, na které jsme my piloti závislí.

Své lety musíte mít do detailu připravené, nacvičené. Nastanou i tak chvíle, které vám vezmou dech?
Je pravda, že při letu se nesnažíte improvizovat více, než je nutné. Náhlý nápad za letu je většinou základní kámen vzniku nebezpečné situace. Mnohé zážitky jsou však neopakovatelné, například z létání s dýmovnicemi. Anebo let při západu slunce, ten vám dokáže vzít dech vždy. Stejně intenzivní je, když vidíte výraz člověka, který letí poprvé. Ta prvotní zmatenost, která se mění v euforii, ta je krásná pořád.