Bible
Je bezpochyby nejčtenější knihou na světě, ale podle mnohých lidí také nejkontroverznější. Jsou jí vytýkány logické i historické nepřesnosti, ale haněna je též za pasáže plné brutality, sexismu, násilí a genocidy. Například list The Telegraph citoval v roce 2009 výsledek průzkumu, který určil deset nejhorších a nejspornějších pasáží z Bible.
Horní příčku obsadil První list sv. Pavla Timotejovi, který diktuje: "Učit ženě nedovoluji. Žena nemá mít moc nad mužem, nýbrž má se nechat vést. Vždyť první byl stvořen Adam a pak Eva." Jako jeden z mnohých projevů genocidy byl citován Samuel 15:3: "Nyní jdi a pobij Amáleka; jako klaté zničíte vše, co mu patří. Nebudeš ho šetřit, ale usmrtíš muže i ženu, pachole i kojence, býka i ovci, velblouda i osla!" Četné vášně vzbouzí například i První list Petrův, v němž nařizuje: "Otroci, podřizujte se ve vší bázni pánům, nejen dobrým a mírným, nýbrž i tvrdým." Velmi diskutabilních výroků a pasáží se v Bibli nachází celá řada a záleží jen na osobních hranicích čtenáře, kterým z nich by přidělil přední místa ve svém soukromém žebříčku.
Mark Twain: Dobrodružství Huckleberryho Finna
Nečekejte, že kontroverzní knihou může být jen perverzně erotické nebo brutální dílo. Ve Spojených státech patřila mezi vysoce třaskavé texty i kniha Marka Twaina Dobrodružství Huckleberryho Finna. Američané ji vyřadili ze seznamu povinné četby kvůli údajně rasistickému obsahu. V knize se totiž mimo jiné dvěstědevatenáctkrát objevuje slovo "negr".
Kvůli rasistickému obsahu dokonce natočila v roce 1955 stanice CBS verzi románu pouze s bělochy a v roce 2011 vyšlo nové vydání knihy, kde bylo slovo "negr" nahrazeno výrazem "otrok", které by nemělo probouzet tak silné emoce. Nicméně okamžitě po vydání nové verze knihy se zvedla vlna protestů odborníků na literaturu i historii, kteří tvrdí, že jde o nepřiměřenou cenzuru, která upravuje původní znění knihy.
Vladimir Nabokov: Lolita
"Včera vrazila do těžké skříně v předsíni a - 'Koukej, koukej!' s námahou jsem ze sebe vyrazil, 'Koukej, co sis udělala, no tak se podívej!' - protože vám měla, přísahám, duhovou podlitinu na líbezném nymfíčkovském stehně, které moje velká chlupatá ruka masírovala a pozvolna rozevírala - a jelikož měla lehounké spodní kalhotky, zdálo se, že nic nemůže stát v cestě mému silnému palci, aby dosáhl horké úžlabinky v jejích slabinách."
Když vyšel v roce 1955 Nabokovův román Lolita poprvé, nastalo obrovské pozdvižení. Líčení sexuálních scén by bylo odvážné samo o sobě, nicméně sex a zhoubná přitažlivost, jak ji popisuje profesor Humbert Humbert, se netýkají dospělé ženy, ale dvanáctileté dívky.
V roce 1997 zachytil vztah mezi profesorem Humbertem a dvanáctiletou Lolitou režisér Adrian Lyne.
Explicitní líčení pedofilních sklonů i jejich naplnění zařadilo Lolitu rázem mezi nejkontroverznější knihy historie a pojmenování lolita (zdrobnělina od jména Dolores) se vžilo i jako obecné označení přitažlivých mladičkých dívek. Na společnost působilo dráždivě i vylíčení Lolity, která rozhodně není v roli typické oběti, protože poprvé Humberta svede sama a později si od ní sex kupuje za nejrůznější dárky.
Jerome David Salinger: Kdo chytá v žitě
Jak se mohl stát nejcenzurovanější knihou světa Salingerův román Kdo chytá v žitě, vám v dnešní době, kdy si můžete stáhnout během několika málo minut nejtvrdší porno, bude možná připadat nepochopitelné. Nicméně toto dílo bylo pro společnost velmi dlouho nestravitelným soustem.
Výpověď sedmnáctiletého Holdena, jehož vyloučí z elitní školy, je totiž plná nejen typického pubertálního vzdoru, ale také vulgarismů a líčení nevázaného sexu. Snaživí cenzoři v knize napočítají víc než tři stovky sprostých slov a ještě v sedmdesátých letech je propuštěno ze škol několik učitelů, kteří knihu přidají na seznam doporučené četby.
Pověsti románu neprospěje, ani když vyjde najevo, že vyšinutý Mark Chapman, který v roce 1980 zastřelil Johna Lennona, měl u sebe kromě pistole i paperbackový výtisk Salingerova románu. Jedna z verzí tvrdila, že k činu ho inspirovala právě tato kniha.
Salman Rushdie: Satanské verše
Pokud vám coby ukazatel kontroverznosti stačí, že je autor za své dílo odsouzen k trestu smrti, potom do našeho výčtu rozhodně patří i Satanské verše Salmana Rushdieho. Tato kniha je muslimům provždy zapovězena, někteří překladatelé a nakladatelé díla byli zavražděni a sám autor se musí skrývat, protože byl za hanobení islámu odsouzen k trestu smrti.
Ostatně, přihlédnete-li k obsahu díla, není divu, že se o četné muslimy po jeho vydání pokoušel infarkt: Mohamedovy manželky jsou zde umístěny do nevěstince, jedna z nich je chlípnou epileptičkou a zesměšnění Koránu je nepřehlédnutelné. V roce 1988 vydal Ajatolláh Chomejní následující prohlášení: "... autor knihy s názvem Satanské verše, která byla napsána, vytištěna a publikována jako útok na islám, Proroka a Korán, jakož i všichni, kdo se podíleli na jejím vydání a jsou zodpovědní za její obsah, jsou odsouzeni k smrti." To odstartovalo sérii krvavých střetů a útoků.
Není divu, že svá jména tají i překladatel a nakladatel českého překladu Satanských veršů, které u nás vyšly v roce 1995.
