tak z tohodle workoholismu už jsem vyléčen

Italové dycky věděli jak žít :) Udřít se k smrti není známka pokroku civilizace.

Pokud někdo musí pracovat na úkor svého osobního života, pak jen neumí zorganizovat svou práci. Osobní život je nedílnou součástí existence a byť mám svou práci rád, baví mne a jsem ochoten pro firmu po domluvě ledacos udělat navíc, nejvyšší prioritu má čas, který strávím doma s rodinou a to mi nevyváží žádné prachy. Mám nastavené určité meze, za které nejsem ochoten jít i za tu cenu, že bych si musel hledat práci novou.

To pak ty vydělané peníze ani nemá čas utratit.

Vsak jen proto si o nem lide mysli, ze je bohaty. Prosste mu penize pribyvaji rychleji, nez je staci utratit.

Ten, kdo je denně pilný jako včelka, plný energie jako býk, pracuje jako kůň a večer je unavený jako pes, měl by navštívit veterináře, protože je nejspíš vůl...

Zajímavé komentáře a každý má část pravdy. Měl jsem tu kliku, že v největším zápřahu jsem byl, když už mě rodina tolik nepotřebovala. Jsem rád, že jsem si to prožil a jsem rád, že už se mi to nikdy nestane.

Clanek to jsou jenom keci. Nekdo v US pracuje pilne a odpovedne a ma se nic moc. Zalezi na tom co si vysedi a jakouÿ typ prace se mu podari ulovit.

Vždycky jsem si vážila svého volného času, věnovala ho rodině a samostudiu jazyků, i na SJZ v Praze, kam jsem 8let jezdila na Arabštinu. Krásný koníček. NIKDY! bych nepracovala o víkendech ani na směny. Žila jsem celkem chudě a skromně, ale šťastně. Názory druhých mě nezajímají, každý to má jinak. Pokud bylo třeba, měla jsem vedlejšáky, abych poplatila nutné. Ale od rána do noci celý týden?! NE !!!

Americani vic a intenzivneji pracuji, to ano. Italove-to je kapitola sama pro sebe.Siesticky, streda a sobota fotbalky,nkavicky, chaos, plytvani casem.