Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Britské puby: společenský fenomén, jemuž zvoní hrana

aktualizováno 
Bývaly sociálním pilířem britské společnosti, dnes však vymírají. Sympatickým rázovitým britským hospůdkám, pubům, které přetrvaly v zastrčených uličkách a na nárožích celá staletí, nepřeje doba. Země tak přichází o jeden ze svých nejcharakterističtějších znaků.

„Poslední a končíme.“ Tahle tklivá slova jsou pro štamgasty stále více britských pubů skutečně definitivní. Starobylé instituce nedokážou odolat hladu investorů po zisku. | foto: Profimedia.cz

„Pravý pub, to je esence společenského života Britů, je to středobod žití místních komunit po celá staletí,“ říká Emma Dwyerová, která se věnuje na Univerzitě v Leicesteru problematice rozvoje sídel a zachování kulturního dědictví. A pro jistotu ještě jednou zdůrazňuje: „Je to právě typická britská hospoda, která formuje anglickou národní identitu.“ To samé tvrdil před čtyřmi stoletími politik Samuel Pepys, který nazval puby „skutečným srdcem Anglie“.

Fotogalerie

Jenže ono srdce přestává tlouct. Potvrzují to právě leicesterští vědci. Jejich výzkum nazvaný „Pátrání po starých hospodách a pubech, včetně mapování jejich historického a současného osudu“ odhalil, že se významná etapa britské minulosti vytrácí. Jen v Leedsu, kde byla zahájena první fáze průzkumu, se z desítky tradičních podniků nedochoval jediný. V lepším případě je na původním místě nahradily módní a trendy kluby, častěji ale butiky a kanceláře. Výzkumníci z Leicesteru nebrali závěry své práce na lehkou váhu, a tak se brzo začala celé problematice věnovat i společnost pro Anglické dědictví (English Heritage).

Sousedská komunita versus zisk

Jak uvádí Asociace pubů a britského piva, v roce 1982 bychom ve Velké Británii napočítali 68 tisíc podniků, které podle volné definice odpovídají pojmu pub. V roce 2014 jich bylo jen necelých 50 tisíc. „Mezi rozhodně nejohroženější skupinu v celé zemi patří podniky z období 1918 až 1985,“ doplňuje statistiku Emily Cole z English Heritage. „Ty totiž nemají tak výrazný potenciál po stránce archeologické nebo historické, aby dosáhly na statut památkově chráněné budovy, jejich význam pro život místních komunit je ale nepředstavitelný.“

„Lidé si to možná v prvních okamžicích neuvědomují, ale zánikem každého pubu nepřijdou jen o prostor socializace, ale o pořádný kus historického dědictví,“ říká James Watson, jeden z organizátorů sdružení Save The Chesham, které bojuje za znovuotevření pubu The Chesham Arms. Tento podnik vévodil po 148 let okolí Hackney na předměstí Londýna, ale v roce 2012 ho skoupil regionální developer. „Za odkup nabídl majiteli 650 tisíc liber, tedy více než dvojnásobek ekvivalentní ceny,“ říká Watson. Plán přebudování hospody na apartmánové bydlení kvůli stávajícímu odporu místních usnul, ale podnik je od té doby uzavřený.

„Města i vesnice bez pubů jednoduše přijdou o své kouzlo, o svou osobitou příchuť,“ dodává Watson, který ve svém boji zdaleka není osamocen. Podobných lokálních sdružení fungují po Británii desítky, ale ty už jsou vlastně jen fragmenty původní přirozené sítě sociálních kontaktů, které v životech jejich zakladatelů formovala pravá britská hospoda.

Jde přitom o trh a byznys, realitní makléři a developeři se chovají velmi ekonomicky. Dejme slovo jednomu z nich, Rogeru Smithovi, řediteli developerské Parsons Green Land: „Staré puby jsou ideální, protože stojí na výrazných, nápadných a atraktivních místech.“ Jeho společnost jen v roce 2015 na území Londýna provedla dvanáct „re-developmentů“, tedy přestaveb pubů do podoby obytných bloků.

The Chesham Arms. O tenhle pub svádí jeho ctitelé bitvu.

The Chesham Arms. O tenhle pub svádí jeho ctitelé bitvu.

Poslední pintu piva natočili v pubu The Cross Keys v roce 2012. Tento podnik...

Poslední pintu piva natočili v pubu The Cross Keys v roce 2012. Tento podnik však měl štěstí, nezmizí, po rekonstrukci se znovu otevře.

Smith, který je podle vlastních slov Londýňan tělem i duší, se nakonec rozhodl původní kurz svého podnikání aspoň malinko pozměnit a vykoupit si čistější svědomí. Překvapilo ho totiž, že ve veřejné anketě organizované místními samosprávami lidé vytrvale uváděli mezi nejcennějšími historickými a pro komunitu nejhodnotnějšími budovami v okolí svého bydliště právě puby. Uvadající podnik The Cross Keys, který poprvé otevřel své dveře roku 1708 a mezi jehož klientelu patřila například Agatha Christie, se tedy rozhodl jen upravit. Zatímco v prvním patře připraví čtyři obytné jednotky, přízemí i nadále ponechá žíznivému lidu. „Rozběhnout znovu pub The Cross Keys nás bude stát mnohem víc, než kolik bychom za rok vydělali přestavbou celého domu na apartmánové bydlení,“ říká Smith. „Naštěstí ale vyděláváme dost peněz na jiných projektech.“

Změnit koncept, nebo ztratit hospodu?

Tavicí kotel společnosti

Pojmenování „pub“ je vlastně zkratkou původního pojmenování zařízení – „public house“, tedy „veřejný dům“. Je státem licencovanou provozovnou, která má právo veřejně prodávat alkohol. Původ tohoto zařízení bychom v historii ostrovů vystopovali až k římským tavernám a typickým anglosaským pivnicím.

Tohle není kavárna, bar, tančírna, čajovna ani pivnice, tohle je pub, říkají hrdě Britové. Kulturní specifičnost pubu, v němž najdete pivo, víno, lihoviny a něco k zakousnutí, spočívá v tom, že je na každý pub navázána komunita místních lidí. Osazenstvo pubu obvykle tvoří několik místních klubů, od kuželkářů až po zahrádkáře. Pub, to je kulturní epicentrum každé vesnice či městské čtvrti. Nebo tomu tak aspoň bylo dříve.

Že si na příhodně situované občerstvovací podniky dělají zálusk developeři, ale není jediným problémem, s nímž se puby potýkají. Po stránce ekonomického provozu je totiž válcují ceny velkých hospodských obchodních řetězců. Alkohol stál totiž před dvaceti lety zhruba stejně v místním obchodě jako v pubu. Dnes je však cena piva z obchodního řetězce méně než třetinová. A vidí to i zákazníci, kteří musí kvůli oblíbené kratochvíli sáhnout hlouběji do kapsy.

„Pokud mají puby skutečně přežít, ke změnám musí dojít,“ říká Clive Watson (s Jamesem Watsonem ze sdružení Save The Chesham není příbuzný), majitel společnosti City Pub Company. „Jde o to, nakolik jsou tyto změny pro někoho bolestné.“ Watson je podnikatel a ví, jak na trhu prorazit. Jím nabraný kurz ale někteří tradicionalisté považují za lehčí formu svatokrádeže. Watson totiž přiblížil svých osmnáct pubů ženám, ba i rodinám s dětmi.

Staré podniky, které byly spíše tradičním teritoriem mužů, obohatil o promyšlenější restaurační provoz. Už tedy nenabízejí jen lehké občerstvení, ale plnohodnotný oběd či večeře. S touto nabídkou zaujal i ženskou klientelu, která se nyní do jeho podniků často a ráda vydává.

„Funguje to velice dobře a myslím, že vlastně není důvod pro pokles počtu pubů,“ říká Watson. „Není žádného sporu o tom, že kvalitní nabídka jídla zvyšuje obrat moderního podniku o polovinu. A jídlo bylo dosud v pubech velmi opomíjeno.“

Britové se tak budou muset velmi rychle rozhodnout. Buď se jejich tradiční mužské hájemství změní na model celorodinné restaurace, nebo zanikne v ekonomicky výnosném koloběhu přestaveb a rekonstrukcí.

Autoři:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Uhlazení, usměvaví, plní slibů. Přesto se u velké části lidí lákání politiků k...
Sousedé se dozví, že nevolíte: triky, jak dostat lidi k volbám

Rekrutování po telefonu, slibování vysoké volební účasti, apelování na to, že volič je privilegovaná funkce i negativní kampaně proti politickým oponentům....  celý článek

Miluji válení se v posteli, říká MOgirl Neira. Ale jinak žije víc než aktivní...
Miluji válení se v posteli a hlazení, jsem jako kočka, říká MOgirl Neira

Neira krotí oheň. Už několik let se věnuje ohňové a světelné show, ale není jen v kolonce „hezká holky, která mává s ohněm“. „Hodně času mě stojí příprava...  celý článek

Další z rubriky

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Carlo Ponzi na policejních snímcích z dvacátých let. To byl již jeho finanční...
Průvodce světem podvodů: nesmrtelné Ponziho schéma

Dal světu „letadlo“, podvodný systém, který se dočkal mnoha repríz, po roce 1989 i v Česku. Charles Ponzi vydělal na obyčejné poštovní známce miliony a ukázal...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.