Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


„Být na X Games je čest," říká snowboard-crosový reprezentant Michal Novotný

  8:00aktualizováno  8:00
Závodník, který bez sebemenšího zaváhání atakuje první příčky, a zároveň kluk, který zakládá nadaci pro děti nebo se vydá na týdenní pobyt v chilské divočině. Michal Novotný se právě vrátil z prestižního závodu X Games, kde mu štěstí moc nepřálo, zimní sezona ale teprve začíná!

Pohled z nejvyššího stupně vítězů Michal Novotný ze závodů profesionálních snowboardistů dobře zná

Štěstí ve snowboard-crossu je velmi vrtkavé, což se ti potvrdilo i letos na X Games. Přitom sis ještě před kvalifikací docela věřil – co má na dobrý, nebo naopak špatný výsledek vliv?
Je to souhra mnoha faktorů. Musíš mít silný start, umět zatáčet, dobře skákat, dobře zvládat boule... Od chvíle, kdy si poprvé vyzkouším trať na tréninku, následují dlouhé hodiny přemýšlení s trenérem, který úsek jak jet, kde se třeba dá předjíždět, zrychlit.

Boarder-cross na první pohled vypadá jednoduše, jakože na trati jede parta, která nějak dojede do cíle, jenomže ono to tak úplně není. Lidi tomuto sportu ještě stále příliš nerozumí a třeba mi po závodě říkají: "Hele, tobě nejelo prkno, špatně jsi namazal.“

Už ale nevidí, že jsem ve dvou předešlých zatáčkách udělal malou chybičku, kterou soupeři neudělali, a proto mě na rovině předjeli.

X Games jsou vedle mnoha dalších aspektů speciální i v tom, že na trati nejedou čtyři, ale hned šest závodníků. Jak ti tenhle systém vyhovuje?
Je to něco úplně jiného, neřekl bych, že je to těžší ani lehčí, jen že si na tento systém musí člověk zvyknout. Což se mi zatím nepovedlo.

Myslel jsem si, že není rozdíl v tom, jestli jsou závodníci čtyři, nebo je jich šest… potom jsem ale jel závod a najednou byli přede mnou dva, vedle mě jeden a za mnou další dva. Znervóznilo mě to tak, že jsem zapomněl na všechny rady a dělal jednu chybu za druhou.

Před sezonou jsi řekl, že pokud se bude krýt termín X Games a Světového poháru, pojedeš radši na prvně zmíněný závod. Proč – o X Games se traduje, že jsou pro Čechy prokleté...
Moc smysl to asi nedává, protože jet závodit do Států stojí hodně peněz a my jsme tu fakt ještě žádný větší úspěch neměli. Závodit na X Games je ale velká čest, nemůžeš se tam nijak kvalifikovat, musíš patřit mezi třicítku vyvolených board-crossařů, které pozvou.

Což se nepovedlo mnoha Evropanům, natožpak těm z východní Evropy. Minulý rok jsem tam byl sám a letos pozvali ještě jednoho Poláka. Je to prostě čest – a protože jsou X Games v Americe velmi sledované, bylo by asi také po případném úspěchu tam všechno o trochu jednodušší.

Jak to pozvání vypadá? Jednoho dne otevřeš schránku a v ní je obálka, že ses stal tím vyvoleným, který se postaví na start X Games?
Takhle romantické to není, je to trochu pohodlnější. Zapneš počítač a jednoho dne ti přijde e-mail, že patříš mezi pozvané.

Může své pozvání závodník nějak ovlivnit?
Myslím, že moc ne. Na X Games jsem chtěl jet vždycky, a tak jsem zjišťoval přes různé páky, třeba Tomáše Krause, co bych pro to měl udělat, nic jsem ale nezjistil.

A pak najednou ta pozvánka přišla.

Nikdo ale pořádně neví, kdo za tím stojí. Někdo tvrdí, že se pozvánky posílají na základě rozhodnutí amerických jezdců, jiní si myslí, že to určují organizátoři. Ti, co e-mail s pozváním nikdy nedostali, jsou smutní, často ani nevědí, proč nebyli pozvaní, a hlavně není jasné, na koho by se měli obracet kvůli nápravě.

Ale tak to prostě je.

Zimní X Games se už tradičně jezdí v jednom z nejlepších středisek USA, coloradském Aspenu, kde normálně tráví dovolenou americká smetánka. Jak se v tomto resortu jezdilo?
My jsme se pořád smáli, že jsme v tom Aspenu, a hledali jsme celebrity, ale žádné jsme nenašli. Podle mě je Aspen víceméně stejný jako kterékoliv dobré francouzské nebo rakouské středisko, jen má tu výhodu, že je tu snad nejvíc slunečných dnů ze všech amerických lyžařských resortů.

Michal Novotný

Krom počasí je to ale opravdu téměř totožné, vlastně kromě cen. Ubytování tu začíná od zhruba osmi tisíc korun za noc, běžně ale pokoj stojí v přepočtu i 20 tisíc.

Už minulý rok sis chválil na X Games trať. Jak ti vyhovovala letos?
X Games jsou v Americe velmi prestižní a sledovanou záležitostí, a proto si organizátoři dávají hodně záležet. Mají také hodně peněz a trať připravují měsíc dopředu, takže je udělaná nejlíp, jak to jde.

Boarder-crossová trať byla letos hodně dlouhá, jela se skoro dvě minuty a možná to byla úplně nejdelší trať, na které jsem kdy závodil. Na konci byl skok s doletem zhruba 35 metrů, který u mě zvlášť při trénincích budil velký respekt.

Nakonec jsem se ale odhodlal. Najet na skok v rychlosti 85 kilometrů v hodině a pak letět víc než třicet metrů bylo fakt vzrůšo.

Jakou rychlostí průměrně jezdíte? V televizi to vypadá poměrně jednoduše...
Televize hodně zkresluje, i když závisí samozřejmě na trati. Někdy je postavená tak, že je třeba pořádně promyslet techniku a najít místa, kde se dá zrychlit nebo předjíždět, jindy je naopak tak rychlá, že musí závodníci brzdit, aby skoky nepřelétávali.

Na takových tratích dosahujeme i 90 kilometrů v hodině.

Už několikrát jsi zmínil taktiku a vymýšlení triků. Jak ti pomáhá trenér Marek Jelínek, který je svým povoláním zároveň kaskadér?
Marek má vždycky pocit, že je všechno jednoduché, i když já si to nemyslím. Jsem ale rád, že to tak je, protože kdyby i on říkal, že to není jednoduché, asi bychom nikam nedošli.

Ale je fakt, že je trochu blázen, ostatní kaskadéři třeba řeknou, že něco nejde, on to ale dokáže – i mezi nimi je o trochu dál. Důvodem je určitě jeho gymnastická průprava, býval nejlepším v celé republice, zatímco ostatním kaskadérům schází.

Michal Novotný

Někomu se může zdát, že letět vzduchem a pak spadnout na záda je nemyslitelné. Pro něj to ale znamená asi to samé jako pro nás chodit po dvou. Dělá salta stejně rutinně jako my kotrmelce.

Když děláš delší dobu nějaký sport, začneš si být v určitých pohybech naprosto jistá. Třeba já vím, že když pojedu rovně, nespadnu. Marek si je zase jistý, že se mu salto pokaždé povede.

Posouvá naše hranice dál a tím nám určitě hodně pomáhá.

Jak vypadá tvoje příprava?
Snažím se sportovat aspoň jednou denně, i když cítím, že ideálním stavem by bylo minimálně dvakrát. Byť snowboarding pořád není jako ostatní sporty a všechno tu není úplně pevně dané, v posledních letech se začíná dostávat na profesionální úroveň a ten, kdo netrénuje, už nemůže uspět.

Když jsem začínal, byly úplně jiné podmínky. Na závodech se sešla parta, která to jakž takž uměla, a tak závodila. Všichni potom sjeli kopec a nikdo v podstatě nevěděl, proč vyhrál zrovna ten konkrétní závodník.

V dnešní době zajímá boarder-cross mnohem víc lidí, na závodech jsou kamery a do hry přišli i trenéři. A samozřejmě daleko víc peněz. Začalo se jednat o normální sport.

Krom snowboardingu jezdíš třeba ještě na surfu, kajaku, skáčeš s padákem, chodíš do posilovny, hraješ squash... Sport tě asi baví, že ano? Ale co třeba takové běhání do schodů, které musíš absolvovat v rámci tréninku?
Kajak je samozřejmě mnohem zábavnější, ale i schody mě někdy baví. Je potřeba se občas trochu zničit.

Michal Novotný

A hlavně… abych mohl dělat ty zábavné sporty, jako je windsurf nebo kajak, potřebuji dělat i ty méně zábavné věci, jako je chození do posilovny nebo běhání do schodů. Důležité jsou také protahovací a posilovací cvičení jako pilates nebo jóga. Kdybych jen jezdil a nemyslel na strečink, skončilo by funkční období mého těla mnohem dřív, než by mohlo.

Jak to vypadá s boarder-crossovými tratěmi v Česku?
Před dvěma lety vyrostla trať v Rejdicích, minulý rok ani letos není kvůli špatným sněhovým podmínkám nic. Začali jsme ale jednat se skiareálem Pec pod Sněžkou, kde by v létě měl vyrůst základ tratě, na jejíž zprovoznění by pak stačilo už jenom málo sněhu.

Chceme mít v Česku místo, kde bychom mohli trénovat nejen my, ale i malí špunti, aby se tu cross trochu rozšířil.

Co říkáš na freestyle snowboarding?
Na závody nejezdím, ale baví mě to. Základní triky zvládám a hodně mám rád třeba rampu, i když v ní vlastně nic neumím.

Vedle sportu také velmi rád cestuješ, naposledy to byl výlet po Chile, který jsi po podzimních závodech absolvoval sám jen s průvodcem. To je docela odvaha, osobně bych do něčeho takového asi nešla…
Já si taky říkal, ze cestovat sám bude nuda, ale ve skutečnosti to tak nebylo. Když po závodech všichni odjížděli domů a já mířil na stanici místního autobusu, říkal jsem, si, co tady asi dělám, proč nejedu domů za svojí holkou a kamarády.

Ale pak zjistíš, že pokud jedeš sám, můžeš si rozhodovat o všem. Chceš si sednout tady? Sedneš si. Chceš se zastavit? Zastavíš se.  Je to úplně jiný způsob života.

Úplně sám jsem celou dobu nebyl, třeba na výletu na koních jsem měl průvodce. Problém ale byl trochu s komunikací, oni tam neumí anglicky a moje španělská slovní zásoba se ustálila na několika slovech. Nakonec jsme si ale s pomocí rukou vždycky řekli, co potřebujeme.

Michal Novotný

Kajak byl super. I když... sjížděl jsem dvě řeky, které jsem vůbec neznal, navíc na neznámém kajaku s neznámým průvodcem. Nakonec jsem to ale nějak zvládl. Čtyřdenní výlet na koních byl ale nejlepší. Byli jsme sami v přírodě, vařili jsme si na ohni, pili vodu z řeky... Ideální trávení volného času.

Před nějakou dobou jsi zažil vítězství na světovém poháru v Japonsku, kde jsi získal hlavní cenu. Jak jsi tuhle zemi vnímal?
V Japonsku je všechno jinak, ale lidi jsou tu velmi ochotní, snaží se splnit všechno, co si přeješ. Pokud ale uděláš něco, co se jim nelíbí, riskuješ vězení. Kámoš si třeba na hlavu vzal takovou vydlabanou masku a Japonec, který byl za ni zodpovědný, se začal rozčilovat a chtěl na nás zavolat polilcajty.

Pak jsme šli na recepci, kde se podávalo nejvybranější jídlo. Když jsem se díval na talíř, nevěděl jsem, co jíst a co je ozdoba. Mám rád sushi, ale zdá se mi, že Japonci jsou dneska ještě dál.

Jak se vlastně takový normální člověk, jako jsi ty, dostane k profesionální snowboardové kariéře?
Vlastně to byla náhoda. Nejdřív jsem v Peci jezdil slalomy, ale potom přišel jeden kámoš s tím, že jede na crossové závody do Špindlu. Řekl jsem si, že pojedu s ním, i když to není úplně blízko.

Tak jsem si ráno dal na nohy běžky, prkno na ramena a vyrazil. Byl to docela šílený nápad – prkno mě bouchalo do ramen i do lýtek, ale nakonec jsem skončil druhý a získal i prize money na účast na dalších závodech. Pak jsem se odebral na těch samých běžkách zpátky do Pece – tak nějak to začalo.

Před nějakou dobou jsi založil nadaci. Proč?
Asi před pěti lety mě napadlo, že když člověk vyhraje prize money, jsou to peníze, se kterými vlastně nepočítá. A tak by se mohly dát na dobrý účely.

Michal Novotný

Nakonec jsem založil nadaci, která spadá pod Terezu Maxovou a kterou podpořili třeba Martin Černík nebo Tomáš Kraus. Chtěli bychom pro nadané děti zprostředkovávat aktivity, které je baví a které si z nějakých důvodů nemůžou dovolit realizovat.

Celý projekt je teprve v začátcích, už brzy se do toho ale chystáme pořádně obout. Další podrobnosti jsou na mých internetových stránkách http://michalnovotny.cz.

A co bude dál? Jaké máš plány?
Budu se zlepšovat a zlepšovat. Až k další olympiádě. Samozřejmě pokud to půjde tak, jak si představuju.

Přivezeš zlato?
Buď ho přivezu, nebo ne. Ale chci na sobě pracovat a plánuju vyhrávat a vyhrávat.

Autoři:



Nejčtenější

Nebezpečná masturbace: v Německu stojí život sto lidí ročně

Cesta za orgasmem může být i velmi nebezpečná.

V lékařských záznamech za sebou nechávají zápis „úmrtí kvůli autoerotice“. Ano, i touha po co nejintenzivnějším...

VIDEO: Splašky v puse, červi a tuk. Omdléval jsem při čištění kanálů

Nejužší stoky mají 60 na 110 centimetrů, musíte se v nich plazit a přitom ještě...

Nejen splašky, ale i červi, kameny nebo hroudy tuku. To všechno plave v pražské kanalizaci. Každý den proto vstupuje do...



Rapeři v ringu. Marpo vyslyšel Rytmusovu výzvu a utká se s ním

Velký zápas. Duel mezi Marpem a Rytmusem znamená velké peníze a velkou...

„Takže Marpo, vyzývám tě na boxerský zápas,“ zaznělo z jednoho rohu pomyslného ringu. „Přijímám – a začni trénovat,...

Nejlepší pivní destinace zahrnují USA, Čínu i Brazílii. Česko schází

Tupláky, hluboké dekolty, Octoberfest? Zapomeňte, pivní kultura se změnila....

Virginie na prvním místě a kromě ní další americká města, mimo nich už jen čínský Peking, jihokorejský Soul a brazilské...

VIDEO: Park plný penisů. Korejská atrakce oslavuje sexualitu a plodnost

V parku Haesindang jsou penisy mnohých barev i velikostí. O samotě, nebo ve...

Padesát soch ve tvaru penisu je unikátem. Mají podobu totemů, laviček, lamp, zvonů, v některých jsou vyřezaná znamení...

Další z rubriky

VIDEO: Basejumpeři skočili ze skály a ve vzduchu vpluli do letadla

Podívejte se, jak wingsuitisty nad Alpami vcuclo letadlo

Onen manévr musel být naprosto přesný, jeden po druhém museli ve vzduchu připlachtit k letounu, přiblížit se k němu ze...

VIDEO: Špičková yoya stojí i tři tisíce korun, říká český mistr

Robert Kučera

Není to jen dětská hračka. Špičková yoya jsou sofistikovanými technologickými kusy a dělají se s nimi složité triky,...

VIDEO: CrossFit má pořád nádech punku, říká česká závodnice

Od CrossFitu se Lu Gregorová dostala až ke vzpírání.

Pamatuje začátky CrossFit v Česku a říká, že od té doby prošel prudkým vývojem výkonnosti i byznysu kolem. Přesto je...

Najdete na iDNES.cz