Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Postavím Titanic. Bude to stát 18 miliard, plánuje český mladík

aktualizováno 
Chce postavit repliku nejslavnější lodi historie Titaniku. Ne model, ale funkční plavidlo v měřítku 1:1. Za 18 miliard korun. Že student Ondřej Vrkoč nevede plané řeči, svědčí fakt, že ke spolupráci přemluvil i architekta nejmodernější lodi světa Queen Mary 2.

O stavbě Titaniku sní Ondřej Vrkoč od dětských let. A nyní chce sen zrealizovat. | foto: archiv

Zatímco z vraku Titaniku ležícího čtyři kilometry pod hladinou Atlantského oceánu chtějí světoví odborníci vytvořit unikátní podvodní muzeum, evropskými loděnicemi se už několik let šíří zvěsti, že se bude stavět Titanic nový. Přesněji řečeno jeho věrná replika v měřítku jedna ku jedné. Za odvážnou myšlenkou přitom stojí „suchozemec“ jak poleno – český student Ondřej Vrkoč.

Fotogalerie

A jestli si myslíte, že se takový, přiznejme, na první dojem bláznivý nápad, zrodil po zhlédnutí velkofilmu Jamese Camerona Titanic, máte pravdu. „Víc než romantický příběh mě jako kluka fascinovala právě ta loď,“ přiznává dvaadvacetiletý student.

O tom, že svůj sen vidět nejslavnější loď historie znovu plout po oceánech myslí vážně, svědčí fakt, že o projektu jedná s obřími světovými loděnicemi. Ke spolupráci navíc přesvědčil i architekta nejmodernější zaoceánské lodi Queen Mary 2 a také několik bohatých byznysmenů. Bude je bezpochyby potřebovat, protože odhadované náklady se šplhají k závratným 18 miliardám korun. Mladík tvrdí, že mu už někteří investoři peníze slíbili, ovšem požadují detailní rozbor toho, jak bude loď příštích 40 let fungovat, po jakých trasách bude plout a podobně.

Cestovka nabídne ponory k vraku Titaniku

Zážitek přijde zájemce v přepočtu na více než 2,5 milionu korun

Titanic. Bezesporu nejznámější lodní katastrofa zaujímá co do počtu obětí...

Slavný Titanic, jenž se v roce 1912 potopil hned při své první plavbě, ohromil Ondřeje Vrkoče už v dětském věku. „Tehdy jsem kontaktoval amerického vědce Roberta Ballarda, který objevil vrak Titaniku, a také další odborníky na tuto loď. Brali mě za sobě rovného a sdíleli se mnou své nové poznatky a zážitky z ponorů k vraku. Samozřejmě netušili, že jim píše desetiletý kluk,“ vzpomíná.

Díky tomu měl tolik znalostí o nejslavnějším parníku, že už v 15 letech pořádal po školách přednášky. Když se ho jeden z členů učitelského sboru zeptal, jaký je jeho sen, odpověděl: Vidět Titanic plout v dálce na moři nebo kotvit v přístavu!

„Posléze cestou domů mi tahle myšlenka pořád vrtala v hlavě,“ popisuje moment, kdy ho napadlo pokusit se postavit repliku Titaniku. Jak ale může student pražské stavební průmyslovky tak gigantický projekt reálně rozjet? Příběh začalo psát jedno vyzvánění telefonu na stole velké české loděnice ve Chvaleticích. „Ondřej Vrkoč k nám zavolal s tím, že se zajímá o stavbu lodí a že by se rád přišel podívat. A skutečně několikrát dorazil. Mluvil o Titaniku a ukázalo se, že to myslí fakt vážně. Oslovil mě, zda se s ním na tom nechci podílet,“ líčí dnes už bývalý ředitel loděnice ve Chvaleticích Ivan Samák, který s Vrkočem na stavbě legendární lodi spolupracuje i nyní, byť původně byl v šoku.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

„Koukal na mě jako na blázna. A tak jsem mu předložil svůj byznys plán, který jsem připravoval půl roku,“ popisuje Ondřej Vrkoč první velký krok do světa lodního průmyslu.

Ředitel Samák se do plánu pozorně zahleděl, přečetl si pár řádků, zvážněl a studenta si odvedl do zasedací místnosti. „Po deseti minutách čtení si zavolal technického ředitele, inženýry a konstruktéry a že jim mám svůj plán zopakovat. Pochopili silné know-how projektu a domluvili jsme se na spolupráci,“ vysvětluje Vrkoč. „Sny jsou od toho, aby se plnily. Byl bych rád, kdybych se té stavby dožil,“ uvedl v roce 2010 tehdejší ředitel chvaletické loděnice Ivan Samák.

Lístek i za 3,5 milionu

Sen jménem Titanic

Znovu postavit Titanic neláká jen českého studenta. Již v roce 2012 ohlásil záměr postavit Titanic II australský milionář Clive Palmer. Podle původních plánů měla loď vyplout v roce 2016. V roce 2015 se začaly množit známky, že celý projekt šel k ledu. O rok později likvidátoři zbankrotované Palmerovy firmy Queensland Nickel ohlásili, že v předchozích dvou letech společnost nedala na projekt Titaniku žádné finance.

Vrkoč se Samákem se společně nejprve pustili do hledání vhodně velké přímořské loděnice, která by byla schopná Titanic II postavit. Zamířili na francouzské pobřeží. „Zástupci loděnice STX France nás přijali a navrhli, že vypracují základní projekt i s finančním rozpočtem,“ vzpomíná Samák.

Nadšenci z Česka začali na projekt shánět peníze a investory. Povedlo se přesvědčit například jednoho miliardáře, který podniká s ocelí, že dodá materiál na stavbu lodi. A Ondřeji Vrkočovi se vydařil ještě jeden skvělý kousek – oslovil hlavního architekta lodi Queen Mary 2 Stephena Paynea. „Když jsem mu napsal, odpověděl mi, že už o nás pár měsíců ví a rád se k nám připojí. To pro nás bylo velikou ctí,“ líčí.

Slavný záběr přídě Titanicu, kterou Ballardova výprava objevila na začátku září...

Slavný záběr přídě Titanicu, kterou Ballardova výprava objevila na začátku září 1985.

Přední část vraku leží asi 600 metrů od zádi. Klesala relativně pomalu, zatímco...

Přední část vraku leží asi 600 metrů od zádi. Klesala relativně pomalu, zatímco záď mířila ke dnu mnohem rychleji a zaryla se do něj hlouběji.

Tým složený z Čechů i zahraničních expertů a historiků se postupně doplňoval a pak se dal do práce. Z dobových fotografií odborníci zvládli vyprojektovat nejen vnější vzhled parníku, ale také jeho interiéry – kavárny, schodiště, kajuty či zábradlí. Podařilo se jim dokonce sehnat staré dokumenty elektroinstalace, takže vědí například i to, kde mají být světla.

Kus po kusu tak vzniká digitální podoba lodi. S její reálnou stavbou se mělo začít už letos, ale právě kvůli projektování se den D zatím odkládá, proto, aby byl Titanic II opravdu k nerozeznání od toho původního.

Ondřej Vrkoč se nyní usilovně snaží sehnat dostatek investorů. Dokonce už má spočítáno, kolik bude stát lodní lístek, až jednou Titanic II skutečně vypluje. Ty nejlevnější prý asi 25 tisíc korun, nejluxusnější až 3,5 milionu. Vrkoč by byl také rád, aby na stavbě i při samotném provozu lodi dostali co nejvíc práce Češi. „Chci o tom mluvit i s ministrem průmyslu a obchodu,“ plánuje.

Autor:




Nejčtenější

Nešťastník, který vyzradil „ucho“. Ronald Pelton nakonec neunesl dluhy a...
Operace Ivy Bells: USA nasadily na sovětský informační kabel „ucho“

Mohla to být nejúspěšnější akce Američanů v celé studené válce. Operace Ivy Bells dokázala něco nemyslitelného: napojit se na informační kanál a odposlouchávat...  celý článek

Nebezpečné Mexiko. V roce 2014 zmizelo 42 studentů ve městě Iguala. Jeli...
Mafiánská pohřebiště hledají v Mexiku i podle počítačové aplikace

V jejich neradostné a nebezpečné práci se snoubí zkušenosti z válečných zón celého světa a inovativní vědecké přístupy. Jsou mezi nimi geologové, geofyzikové,...  celý článek

Nemám ráda faleš, nespolehlivost a krutost k zvířatům, říká MOgirl Katka.
Pozitivní, ale i tvrdohlavá a autoritativní, popisuje se MOgirl Katka

Slovo psi zazní v rozhovoru s ní hned několikrát. Jsou jejími souputníky po celý život. Kromě jiného podporuje psí útulky a fotí opuštěné psy. „V devatenácti...  celý článek

Další z rubriky

Maso z laboratoře. Takhle vypadal výsledek práce Postova týmu.
Vědci už umí vyrobit maso v laboratořích. Chutná však jinak a je drahé

Není to fikce, vědci již dokážou vyrobit umělé maso. Jenže s bifteky vypěstovanými v inkubačních nádobách se zatím pojí řada potíží. Jejich výroba je nákladná...  celý článek

Mají rádi drbání za ušima, na zadku nebo na břiše, rádi si hrají s pískajícími...
OBRAZEM: Rozhodli se být psy. Ven chodí v kostýmu a po čtyřech na vodítku

Mají rádi drbání za ušima, na zadku nebo na břiše, rádi si hrají s pískajícími hračkami, jedí z misky. Život tráví v gumových psích kostýmech. Obvykle se...  celý článek

Ralph Erdmann dodával výsledky rychle a ochotně vycházel vstříc potřebám soudů....
Patolog Erdmann: falšoval tisíce důkazů a ztratil hlavu oběti

V devadesátých letech měla forenzní soudní věda punc neomylnosti. Americký patolog Ralph Erdmann však dokázal znemožnit pověst soudních znalců a i křehkou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.