náhledy
I takto vznikal v Americe kapitalismus. Jižanská ekonomika žila z produkce plodin, bavlny a výroby oděvů. Zdola její kola poháněla otrocká práce mužů, žen i dětí.
Autor: CC-BY-ND, Profimedia.cz
Ručně psaný dokument soudu, u něhož se černošský otrokář Anthony Johnson přel o vlastnictví svého černošského otroka. Jemu naopak pomáhal bílý plantážník, který chtěl, aby pracoval u něj.
Autor: Wikimedia Commons, Creative Commons
Podpis hrdého vlastníka. Černoch Anthony Johnson vlastnil půdu i lidské bytosti, které byly podle práva věcmi.
Autor: Wikimedia Commons, Creative Commons
I obdobné masky přichystala bílá civilizace černošským otrokům.
Autor: Profimedia.cz
Dennodenní dřina na polích, to byla realita života otroků i otrokyň. I jejich dětí.
Autor: Profimedia.cz
Tato kresba vystihovala postoj rasistů - a jeho absurdnost. „Ubohé věci, nedokážou se postarat samy o sebe!“ ukazuje mladý bílý pán na otroky slečně. Na otroky, kteří pracují na zahradě, pracují se dřevem i železem a vaří. Za bílé.
Autor: Profimedia.cz
Nevzdávali se. Joseph Cinquez vedl v roce 1839 vzpouru na lodi Amistad proti svým únoscům. Byl obžalován z vraždy a zmocnění se plavidla, díky abolicionistům se však vrátil do Afriky.
Autor: CC-BY-ND, Profimedia.cz
Pozor, vyhýbejte se policistům, mají nařízeno fungovat jako únosci otroků, varoval uprchlé otroky plakát v Bostonu v roce 1851.
Autor: Profimedia.cz
Faktura za otroky. V roce 1835 ji podepsal jakýsi John W. Pittman.
Autor: Profimedia.cz
Takto bylo v Americe otrokářství rozloženo v roce 1820.
Autor: Creative Commons
„Nejsem snad člověk a bratr?“ ptala se propaganda abolicionistů.
Autor: Profimedia.cz
A takhle to viděli zastánci otroctví. Stejnou otázku klade černá opice.
Autor: Profimedia.cz
Odměnu 200 dolarů sliboval za pomoc při chytání „negra, jeho ženy a tří dětí“ plakát z roku 1817.
Autor: Profimedia.cz
Další z těch, kteří se nevzdali: Anthony Burns
Autor: Profimedia.cz
Dětský otrok ve Virginii, kolem roku 1863
Autor: CC-BY-ND, Profimedia.cz
Ekonomický a právní pořádek Spojených států se na těla otroků zapisoval hlubokými vrypy. Otrok po bičování, kolem roku 1863.
Autor: Wikimedia Commons, Creative Commons
U tohoto zbičovaného otroka známe i jméno: Gordon. Podařilo se mu uprchnout a nastoupit do vojenských oddílů Severu.
Autor: Profimedia.cz
Otroctví nakonec bylo zrušeno, segregace však utlačovala afroamerické obyvatele Ameriky následující dlouhá desetiletí. Na snímku jsou oddělená pítka pro bílé a barevné. A rasismus je problémem Spojených států dodnes.
Autor: Profimedia.cz
Rozdělená byla americká společnost ve všech sférách života. I v autobusech měli afroameričtí a bílí cestující oddělená místa.
Autor: Profimedia.cz
Historik John Hope Franklin. V roce 1947 vydal svou průkopnickou knihu Od otroctví ke svobodě.
Autor: Profimedia.cz