Když byla vytěžena hnědouhelná sloj severočeského dolu Nástup nedaleko Tušimic, geologové společnosti Severočeské doly a paleontologové Národního muzea našli na jednom místě zuby a kosti tvora jménem phyllotillon.
Prohlédněte si, jací tvorové u nás dřív žili |
„Byl to třetihorní lichokopytník, který zde žil před 20 miliony let,“ vysvětluje Boris Ekrt, kurátor sbírek fosilních obratlovců v paleontologickém oddělení Národního muzea. Někteří phyllotilloni dosahovali velikosti poníka, jiní přerůstali i koně a měli velmi zvláštní robustní postavu – připomínala nosorožce, ale na vysokých nohách s obrovskými zahnutými drápy. Hlava působila, jako by patřila velmi podivnému koni.
Tito tvorové jsou vymřelou skupinou lichokopytníků, která se vyvíjela vedle koňovitých a nosorožců, s nimiž mají společné předky. Phyllotillon byl největším tvorem v oblasti, býložravcem, který se živil listy stromů a keřů.
Krajinu severních Čech tehdy tvořily roviny se sklonem do vnitrozemí, Krušné hory zatím dlely v útrobách země. Všude se rozkládal subtropický prales podobný dnešním v jihovýchodní Asii. Bažiny, souš, vše protkané sítí potoků, lesům dominovaly obří sekvojovce, základ dnešního uhlí.
Gephyrostegus, dar české paleontologie světu
Prapředek všech plazů včetně dinosaurů byl objeven koncem 19. století v Nýřanech u Plzně. „Jmenuje se gephyrostegus a objev fosilie je světovým unikátem, který dala lidstvu česká paleontologie. Je to přitom jeden z nejstarších zástupců skupiny amniota, ze které se vyvinuli během milionů let všichni plazi, ptáci a savci,“ vysvětluje Ekrt.
Gephyrostegus žil před 310 miliony let a jeho pozůstatky se našly v usazeninách živičného uhlí, v nichž se zachovaly i zbytky těl ryb, žraloků a starobylých obojživelníků krytolebců, kteří byli vizuálně podobní mlokům. Naprostá většina těchto nálezů je uložena ve sbírkách Národního muzea, stejně jako gephyrostegus.
Laik by ho na první pohled považoval za „obyčejnou nezajímavou ještěrku“. „Unikátní je v tom, že fosilie nejranějších amniot, tedy plazů, se našly pouze na několika málo místech na Zemi,“ dodává paleontolog. Tvor měřil pouhých 22 centimetrů, postupem milionů let se z něho vyvinulo mnoho druhů, například druhohorní bizarní mořský obr plesiosaurus, který lovil pod vodou a jehož kosti se našly například v Úpohlavech u Litoměřic, Lahošti u Teplic, u Mladé Boleslavi, Třebovicích či v Praze.
Mosasaurus, postrach křídového moře
Dolní Újezd u Litomyšle je malebná víska s hezkým kostelíkem. Nikoho by nenapadlo, že se zde před 70 až 66 miliony let proháněl jeden z nejagresivnějších mořských tvorů, který kdy žil. I on, mosasaurus, se postupně vyvinul právě z oné „ještěrky z Nýřan“.
Ozubenou čelist objevil v šedesátých letech minulého století při přesazování třešně jistý student Hurych, miliony let ji uvnitř sebe skrýval náhodou rozbitý kámen. Byla to natolik unikátní fosilie, že se nakonec dostala do sbírek Národního muzea. Fragment horní čelisti se zachoval i se špičatými zuby.
První kostra mosasaura byla objevena v roce 1764 u nizozemského Maastrichtu.
„Tento tvor patřil k jedněm z prvních mosasauridů, kteří se tehdy na Zemi objevili. Měřil pouze několik metrů, rané formy byly totiž menší. Pozdější mosasauridi dorůstali obřích rozměrů,“ vysvětluje Boris Ekrt. Až osmnáctimetroví dravci stáli na špici potravního řetězce. Jeden z nich děsil i diváky čtvrtého pokračování amerického filmového trháku Jurský park.
Díky končetinám přeměněným v ploutve byli mosasauři smrtícími predátory moří. Rodili živá mláďata, která podle některých názorů bránili v hejnu. Taková skupina ztělesňovala neuvěřitelně bojovné a zuřivé společenství dávných tvorů.
Burianosaurus: první potvrzený „český“ dinosaurus
Když v březnu 2003 vyrazil lékař Michal Moučka s dětmi do opuštěného lomu nedaleko Kutné Hory u obce Mezholezy, snili o tom, že najdou kosti velkého ptakoještěra. Shodou okolností totiž před procházkou zhlédli přírodovědný film. Našli miliony let staré fosilie ústřic a vraceli se.
„Nad tím, co po cestě spatřili vyčnívat z lomové stěny, se jim zatajil dech. Byla to kost, kterou až do úplné tmy vydloubávali nalezenou rezavou trubkou,“ popisuje paleontolog Ekrt. Přivolaní odborníci žasli. „Čištění od písku a lepení fragmentů trvalo několik dnů, poté však před nimi na stole ležela prakticky kompletní levá stehenní kost býložravého dinosaura,“ vzpomíná.
Na českém území to byl první nezpochybnitelný nález dinosauří kosti. „Ojedinělé nálezy dinosaurů z počátku 20. století jsou tak úlomkovité, že se o nich dá říci jen málo,“ doplňuje vědec. Podobu dinosaura se podařilo podle příbuzných druhů později rekonstruovat a dostal jméno Burianosaurus augustai – první část názvu vzdává hold nejvýznamnějšímu malíři dinosaurů Zdeňku Burianovi, druhé odkazuje na slavného paleontologa Josefa Augustu.
Acrolepis: prapodivná ryba v obecním znaku
Obec Žilov na Plzeňsku má ve svém znaku prapodivnou rybu. Je to zřejmě jediný symbol obce v Česku, na němž je zobrazen živočich starý bezmála 300 milionů let. Jmenuje se Acrolepis gigas. Dravá pravěká ryba žila v mladších prvohorách a v paleontologii se řadí ke světovým unikátům.
„Řeky a jezera byly tehdy plné primitivních paprskoploutvých ryb, které většinou dorůstaly délky několika desítek centimetrů. Tato 125 centimetrů dlouhá dravá ryba byla šest až osmkrát větší než její běžní současníci, což je unikátní,“ vysvětluje Boris Ekrt. Našla se v kameni nedaleko obce už roku 1872, když voda vymlela po vydatných deštích hlubokou strž.
