Přírodní živly fascinují člověka od nepaměti. Jedním z těch nejsilnějších je bouře a není divu, že ta nejvyšší z prastarých božstev, ať to byl slovanský Perun, či řecký Zeus, byla nazývána právě vládci bouře, hromu či blesku.
Blesky zabijí každoročně 24 tisíc lidí, přesto se je stovky dobrodruhů po celém světě snaží zdokumentovat a vyfotografovat. Jedním z nich je Miroslav Provod, český lovec blesků.
„Výzkum bouří je mým zaměstnáním, lovím je po celém světě,“ říká třiatřicetiletý muž, který pro britskou univerzitu v Leedsu a vládní úřady USA sbírá uvnitř živlu data, která se pak využívají v systému varování obyvatelstva před bouřemi a tornády. Provod je jedním z našich elitních odborníků na tyto přírodní jevy.
A nechybí mu odvaha. „Běžní pozorovatelé bouřek fotí spíš z dálky, já se ale kvůli sběru dat vypravuji i do středu bouře, kde to bývá nebezpečné, zejména kvůli větru a velkým kroupám. Ty největší dokážou člověka i zabít, mají průměr asi 20 centimetrů,“ popisuje doktor přírodních věd z univerzity v Leedsu.
Teplota vyšší než na Slunci
Když Miroslav Provod vyjíždí do akce, nejbezpečněji se cítí ve svém autě, které má speciálně zpevněnou střechu a skla, aby odolala úderům obřích krup. „Viděl jsem mnoho případů, kdy do auta uhodil i blesk. Náboj se ale sveze po kovové kapotě a lidem uvnitř nic neudělá,“ vysvětluje.
Sám z auta několikrát pozoroval, jak výboj, který může mít teplotu 10 až 30 tisíc stupňů Celsia, což je více než teplota na povrchu Slunce, uhodil pár metrů od něj do stromu nebo sloupu. „Když zmizí oslepující záře, v okolí je vidět takové zajiskření a současně slyšíte zvláštní zapraskání a teprve následně se ozve ohlušující rána hromu,“ uvádí. „Viděl jsem i případ, kdy autu po zásahu silným bleskem praskly všechny čtyři gumy,“ dodává.
Blesk samozřejmě může zasáhnout i letadlo. „V Evropě schytá letadlo blesk v průměru jednou za dva roky, v tropických oblastech ale i čtyřikrát do roka. Jsou ovšem konstruovaná tak, že výboj strojem projde, sveze se po vodivém plášti a cestující to ani nepocítí,“ vysvětluje.
Záhada kulového blesku
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Bouřky mladého vědce fascinují od dětství, svou první velkou bouři natočil jako osmnáctiletý mladík v USA. Nejčastěji se setkává s takzvanými čárovými blesky, které míří z mraků směrem k zemi.
„Existují také exotické druhy blesků, například stratosférický. V jeho případě výboj míří místo k zemi nahoru do atmosféry,“ vysvětluje. Jednou se Miroslavu Provodovi podařilo vyfotografovat, byť z velké dálky, i kulový blesk – jev, u něhož se dodnes nepodařilo prokázat, jak vlastně vzniká.
„Zkoumal jsem různá svědectví, v nichž ho lidé popisují od velikosti pingpongového míčku až po fotbalový míč. Podle teploty může mít červenou či oranžovou barvu, ty opravdu horké jsou prý do modra,“ líčí a pokračuje: „Vznikne po úderu blesku, mnohá svědectví popisují, že se objeví vždy po velké ráně a může vniknout i do lidských obydlí. Často vletí nějakým otvorem do domu a jiným zase ven.“ Někteří lidé popisovali i to, jak se kulový blesk s ohlušující ranou rozprskne v záplavu jisker.
Ale i „obyčejný“ blesk je soustředěný proud mimořádně silné energie. Vědci proto přemítají, jak tuto sílu zkrotit a jeho energii využít. Skutečně účinné zařízení ovšem zatím neexistuje. „V jedné bouři mohou být stovky tisíc blesků a jistě by to byl velký zdroj energie pro lidstvo. Blesk by možná mohl zachytit obří kondenzátor o velikosti několika kubických kilometrů, nic takového ale neexistuje,“ vysvětluje Provod.
Experti už alespoň dokážou přírodní blesky „chytat“ a namířit jejich dráhu tam, kam potřebují. A následně měřit jejich teplotu či rychlost. „Sofistikované přístroje mají například na Floridě. Postaví rampu, ze které vystřelí asi kilometr do výšky raketu, na níž je připevněný kovový vodivý drát. Ten přitáhne blesk, který pak uhodí do rampy na zemi,“ vypráví.
Hole jako hromosvod
Výzkumy odborníků se také snaží jasně definovat nejrizikovější místa, kam určitě není bezpečné při bouřce chodit. Jedním z nejohroženějších míst je golfové hřiště. To se potvrdilo i v Česku, když v roce 2005 na Konopišti blesk zabil jednoho ze šéfů automobilky Volvo, který zde byl na dovolené. Muž prý chtěl i přes přicházející bouři hru dohrát, ale blesk ho zasáhl na greenu u poslední jamky. Byl na místě mrtev. „Golfisté nosí na zádech kovové hole a je velká pravděpodobnost, že ty přitáhnou blesk. Je to sport, při kterém hrozí velké nebezpečí zásahu bleskem,“ varuje český vědec.
Miroslav Provod zkoumá a fotografuje také tornáda, která jsou nebezpečná hlavně v Severní Americe. „Dovnitř tornád nejezdím, ale i takoví kolegové se najdou. Mají auto, kterému se říká želva. Takový vůz je obrněný, má schopnost ‚přivrtat‘ se k zemi, aby ho síla větru neodnesla, a jezdí blízko, někdy i dovnitř tornád. Ale spíš do těch slabších, do nitra silných tornád s průměrem kolem tří kilometrů nebo rekordních s pěti kilometry se člověk s žádnou technikou nedostane,“ uzavírá.
