Gabriela Medinová Herrerová je mladá filmová producentka, která jednoduše miluje svou práci. "Je úžasné, že se tady odehrává něco tak krásného,“ říká. "Tady“ znamená Villa del Cine neboli filmové město, sídlo moderní produkce, která mění venezuelský film. Zaměstnává stovky lidí, píše server BBC News.
Prezident Hugo Chávez chce prolomit to, co nazývá "diktaturou Hollywoodu“, a využívá k tomu tuto novou továrnu na filmy. Ta má vyrábět snímky, které budou lépe odrážet hodnoty a názory, jež Chávez prosazuje při své politické revoluci.
Není překvapivé, že první film, který míří do kin, se zaměřuje na Chávezova oblíbeného revolucionáře. Mirandův návrat, který měl venezuelskou premiéru 11. října, vypráví příběh Franciska de Miranda, vojáka, který vedl tři revoluce a hrál klíčovou roli v událostech, jež vedly k vyhlášení nezávislosti Venezuely na Španělsku v roce 1811.
Hlavní aktéři venezuelské politické revoluce se snaží vytvořit větší povědomí o historii a kultuře země. Domnívají se, že kvůli dominanci Spojených států se o tyto oblasti nikdo nezajímal. Produkce filmového města má odrážet hodnoty změny, jež se odehrála za Chávezova prezidentství.
Jednou z hlavních deviz budoucích filmů mají být zvučná hollywoodská jména. Danny Glover, jehož proslavila role policisty v sérii Smrtonosná zbraň, už jasně vyjádřil svou podporu Chávezovi. Prezident na oplátku slíbil Gloverovi 18 milionů dolarů (335 milionů korun) na jeho plánovaný film o haitském revolučním vůdci Toussaintu Louverturovi.
Nejsou však všechny tyto snímky o historických revolucionářích pouze formou propagandy? Někteří nezávislí filmaři tvrdí, že ano. Mnoho známých postav venezuelského filmu už kritizovalo prezidentovo utrácení za projekty, které si to podle nich nezaslouží.
"Na jediný film jde víc peněz, než jsme měli na všechny své filmy za několik posledních let,“ říká režisér Alfredo Anzola. "Myslím, že nikdo není dost statečný na to, aby prezidentovi řekl, že jeho nápad je špatný.“
Zdá se, že filmaři váhají mezi prací pro stát, která nabízí obrovské zdroje a příležitosti, a vzpourou proti tomu, co vnímají jako zánik nezávislého umění. Vláda však nepřijímá kritiku příznivě a už zrušila řadu vazeb na některé umělecké organizace.
Ve filmovém městě však podobné obavy nikdo nesdílí. "Filmový průmysl tu nabízí příležitost pro tolik lidí jako nikdy dřív,“ říká Medinová Herrerová.
Její nadřízení odmítají, že by je nějaký politický tlak nutil točit určitý druh filmů. "Chceme dělat dobré filmy bez ohledu na scénář. Skutečně chceme, aby za námi přicházeli scenáristé a režiséři se svými nápady. Pokud budou dobré, podpoříme je,“ říká ředitel filmového města Marco Mondarain.
Ve filmovém městě se v současnosti natáčí několik snímků. Jedním je příběh mladé houslistky zmítané mezi rozvíjením vlastního talentu a opuštěním své chudé, avšak milující rodiny, dalším komedie o skupině lidí, kteří se snaží svrhnout vládu.
Natáčí se zde i politický thriller založený na životním příběhu bojovníka proti Castrovi Luise Possady Carrilese, který je obviňován ze zinscenování pumového útoku na kubánské letadlo v roce 1976, při němž zahynulo 73 lidí.
