Njn, každý si "chlapa" představuje jinak. Já na tom, že se člověk věnuje turistice v rádoby středověkém oblečení nic "chlapského" teda nevidím.

Tak to evidentně o historickém vybavení moc nevíte. Boty jsou ručně šité, žádná adidas odpružená podrážka. Žádné spaní ve špičkovém spacáku... Prostě nevíte která bije...

Takhle spějí na cestě poutníci.??? Spějí??? Děláte si srandu?

speji speji a az dospeji budou dospeli.. preci rikal ze tou pouti chtel iniciovat sve muzstvi ci tak neco.. se spankem to kazdopadne nemuze mit nic spolecneho :D :D :D

Nesmyslný nadpis k jinak dobrému textu, úctyhodný výkon a asi splněný sen, což chválím, ale výkon, který by zvládl i každý dobře vycvičený a elitní voják. Každý voják podstupuje výcvik přežití v nehostiných podmínkách a v nehostinném počasí. A to nemluvím o elitních jednotkách nebo vědeckých polárnících, kteří pracují na Špicberkách nebo na Antarktidě. Měl by místo na pochody jít to zkusit do armády a tam by si to užil do sytosti. Tyto jednotky trénují v Norsku, Finsku a v zimě v Alpách v Itálii a Rakousku a musí být schopny operovat několik týdnů bez zásob a jen s nejnutnějším vybavením. Včetně toho, že musí být schopni uniknout ze zajetí a vrátit se několik tisíc kilometrů zpět bez jakékoliv podpory od kohokoliv. Horské vojenské jednotky takto běžně cvičí v té nejtužší zimě a musí být schopny přežít.

myslím, že jste to nepochopil. Smyslem pouti není být vojákem, nýbrž duševně a duchovně se otužit... Najít sám sebe, mít možnost naslouchat Bohu i svému vnitřnímu já... Ostatně, např. sv. Ignác, když šel svou pouť, pžemýšlel o svém poslání a místě na Zemi, modlil se a postil už vojákem hodně dlouho byl. A ne zrovna špatným (on dělal vždy vše naplno. Ať již v armádě, ve společenském životě, tak i později v tom řeholním a službě Bohu)...

Můj děda byl klempíř a často vzpomínal, kdy jako tovaryš šel na vandr do Vídně a teprve po návratu se stal mistrem a měl svou živnost. Byl jsem příliš malý, abych tuto

"pouť" a její smysl plně chápal, záviděl jsem i když jsem přesně nevěděl co. Po přečtení tohoto příspěvku se mi vzpomínky oživily.

Ať to někdo zkusí, bejt jednou přesně chlap, kterej všem se líbí.

Chlap co je i trochu záhadnej, drsnej chlap co vlastně zůstal klukem.

Jako nic proti jménu Marobud, ale to byl král Markomanů, co bojoval s Římany na přelomu let před a po Kristu. Takže k ranému středověku to bylo ještě nějakých 6 století a jméno Marobud si měla dát skupina, co dělá starověk. Jinak chlapík sympaťák.

Něco takového bych někdy rád podnikl, respektive ne jít "jako ve středověku", ale prostě na čundr po Evropě. Bohužel bych asi musel vyhrát ve sportce, jinak není moc šance, že bych se sbalil a na pár měsíců tady všeho nechal.

Mě to většinou přejde po první noci v lese. Ta první noc je fakt supr, oheň, nějaké to jídlo na ohni, pivko, stanování... ale ráno už chci zase domů na kafe

Chlap nemá čas chodit odnikud nikam pro nic za nic, ten je v práci.

Tak to je paráda!

Jak "hra" hezke. Nechci nijak jeho "hru" na poutnika shazovat. Ale delat z toho nejakou senzaci na to to take neni. I kdyz si takhle hezky hraje v dobovem kostymu tak s mobilem, gsp atd. v kapse se to neda absolutne srovnavat se stredovekym poutnikem. Je to prakticky jen takova hezka hra ktera nikomu neublizi. Ale se stredvekem kdy byla nemala sance ze vubec zdravi a zivi nedoputujete a v pripade problemu zadni zachranari na telefonu nebudou to nema nic spolecneho.

Jestli to ušel po svých až do Říma, tak to je střelec i s těmi mobily a facebooky... Já osobně bych to teda nedal... Kolik jste ušel nebo uběhl nejvíce Vy?