Chuť piva, které pro pokus připravil belgický výrobce Brusels Beer Project, přitom lákala už svým popisem. Nápoj nesl hrdou vizitku svrchně kvašeného piva středního těla, s lehkou infuzí bergamotové silice. Ta zastupovala v chuti citrusové tóny, které kontrastovaly s čokoládovou chutí sladu.
Jen u chuti samotné však experiment, při němž se sešli vědci z Belgie, Nizozemska a Velké Británie, zůstat nechtěl. Výzkumníky totiž zajímalo, zda se do jejího vnímání podepisují i jiné faktory. Měli se přitom oč opřít, jejich pokusu totiž předcházely studie, které napověděly, že vnímání chuťových buněk je možné ovlivnit i prostřednictvím jiných smyslů.
Pijeme i očima
Vedoucí výzkumu Felipe Reinoso Cavalho tak například věděl, že od obalů zakulaceného a buclatého tvaru si slibujeme sladkou chuť. Jen si vzpomeňte, jak vypadají skleničky s medem, džemem nebo marmeládou. A pokud se výrobce neuchýlí ke kulatému tvaru u nádoby, vtiskne kruhový, nebo eliptický profil alespoň etiketě. Naproti tomu u nápojů, v nichž by měl konzument podlehnout kyselé chuti, zase vedou úhlové vzory a výraznější hrany. Naše podvědomí v takových intencích pracuje. V případě jídla může i volba správného talíře učinit servírovaný pokrm zdánlivě sladší, než je ve skutečnosti.
Nejde však jen o to, co vidíme. Nizozemská studie přišla loni se zajímavou studií o tom, jak může hlukové pozadí negativně, či pozitivně ovlivnit chuťový vjem z čokolády. O dva roky dříve byla publikována práce zaměřená na ochotu zákazníků platit za servírované víno vyšší částky, pokud nabídku doprovází vhodná hudba.
Cavalhův tým se v experimentu pokusil o syntézu všech vjemů: chuti a barvy produktu, tvaru lahve a doprovodné hudby. Kromě belgického pivovaru na pokusu spolupracovala britská kapela The Editors.
Zatímco pivovarníci měli vytvořit limitovanou pivní edici nevšední chuti a potrápit se nad designově přitažlivým obalem, muzikanti měli „trefit“ optimální hudební doprovod. Sáhli po tři minuty a pětadvacet sekund dlouhé skladbě žánrově spadající mezi indie-rock. Obsahovala mimo jiné ženský hlas, rytmické tleskání lidských rukou, kytarová sóla, klavíry v pozadí, basovou linku a elektronické perkuse.
Pokusu se účastnilo 231 dobrovolníků, 163 mužů a 68 žen, jejichž průměrný věk byl necelých 36 let. Byli rozděleni do tří skupin, přičemž nejméně zábavy si užívala ta první, kontrolní. Té bylo nabídnuto jen pivo ve sklenici. Druhá skupina už měla zážitek pestřejší. Kromě sklenice totiž před sebou měli i lahev s potiskem, aby se ukázalo, jak silný vliv může mít na chuťový vjem etiketa a tvar produktu. Třetí parta si kromě sklenice užívala i hudebního doprovodu v pozadí.
Všichni respondenti měli nejprve odhadnout, jak asi bude předložený produkt chutnat, a popsat, co od něj očekávají. Po konzumaci měli zhodnotit, nakolik byla jejich představa o chuťovém prožitku naplněna. Výsledky jsou přitom cenným příspěvkem pro „sensploration“, tedy průzkum smysly a záměrnou smyslovou manipulaci. Jednoznačně ukázaly, že čím více stimulů bylo ve hře, tím více narůstala i chvála předloženého piva.
Vykřesávání surových dat ze získaných dotazníků bylo samozřejmě namáhavou prací. Výzkumníci museli odstínit celou řadu zkreslujících faktorů. Jsou si však jistí, že se dobrali jasného zjištění. „Můžeme říci, že jsme byli svědky toho, jak se konzumenti cítili mnohem spokojenější, když si vychutnávali nápoj spolu se zvuky, které bezprostředně odrážely jeho identitu,“ říká Cavalho. „Bylo to, jako by se prožitek z hudby transformoval do navýšení chuti piva.“
Felipe Reinoso Cavalho považuje svůj úspěšný pivní průzkum za začátek nové éry. A již dnes plánuje další studie. Chce pokračovat v průzkumu senzorické manipulace a zjišťovat, jak různě modulované zvuky ovlivňují hořkost, kyselost, sladkost a slanost nápojů a pokrmů.
Myslíte, že by i vaše vnímání chuti podlehlo smyslové manipulaci skrze zvuk či obraz?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 2. září 2016. Anketa je uzavřena.
