Je vám kolem třiceti, máte dobře našlápnuto a jste na vrcholu sil. Řešíte kariéru, užíváte si materiálního zajištění i rodinného života a poslední, na co myslíte, jsou zdravotní problémy. Jenže pak se vaše tělo začne chovat poněkud podivně a záhadně. Začnete mít rozmazané vidění, občas ztrácíte rovnováhu, brní vás ruce a nohy, případně v nich ztrácíte cit nebo jsou slabé.
Zdá se vám, jako byste měli problémy s koordinací a čas od času se vám nedaří soustředit se nebo zformulovat myšlenku. Kdyby se všechny vaše problémy objevily najednou, nejspíš byste uvažovali o mrtvici, jenže průběh vašich symptomů je značně nevyzpytatelný. Jeden měsíc máte například pouze jediný z příznaků, pak se k němu přidají další, nebo všechny na čas zmizí, aby se po nějaké době vrátily. Varianta, že byste mohli trpět roztroušenou sklerózou, vás nejprve vůbec nenapadne.
Když se navíc rozhodnete konzultovat své obtíže s internetem a zadáte příznaky do vyhledávače, nemusí vám roztroušená skleróza vůbec "vypadnout". Její záludnost tkví totiž mimo jiné v obrovské rozmanitosti příznaků a průběhu, který je u každého nemocného individuální. Polovina nemocných mívá pocit brnění, pálení, svědění či nepříjemného píchání. Osm z deseti nemocných má obtěžující problémy s močovým měchýřem (časté močení, potíže s dokonalým vyprázdněním močového měchýře) nebo se zácpou. Časté jsou i problémy s udržením rovnováhy nebo chvíle svalové slabosti. Osmdesát procent lidí s roztroušenou sklerózou cítí obrovskou únavu nezávisle na množství fyzické námahy. Mezi časté rané příznaky roztroušené sklerózy patří svalové křeče, obvykle v nohou, které postihují šest z deseti lidí. U mužů se obvykle přidávají erektilní dysfunkce. Později se mohou objevit problémy s řečí nebo i s polykáním.
Záhadné příčiny
První příznaky roztroušené sklerózy se obvykle objeví mezi dvacátým a čtyřicátým rokem a její příčiny jsou pro lékaře zatím stále záhadou. Nejrozšířenější je hypotéza, podle které hrají v jejím rozvoji roli genetické dispozice, vlivy prostředí a pravděpodobný je i vliv virů.
Pro takzvané environmentální faktory (například se uvažuje o vlivu znečištěného životního prostředí) mluví skutečnost, že roztroušená skleróza není ve světě rozšířena rovnoměrně, její výskyt je nejvyšší v severní Evropě a Severní Americe (proto se jí někdy přezdívá "nemoc mírného klimatu"). Postiženi jsou mnohem více běloši než ostatní rasy.
Současně se však odborníci domnívají, že v rozvoji roztroušené sklerózy hraje roli i genetika, dispozice k nemoci jsou částečně zděděné. Pokud se roztroušená skleróza ve vaší rodině už vyskytla, je mnohem větší pravděpodobnost, že jí budete ohroženi i vy. Odborníci se domnívají, že za rozvoj nemoci zodpovídá celá skupina genů, které spouštějí neadekvátní reakci imunitního systému. Další teorie předpokládá, že k rozvinutí roztroušené sklerózy může vést řada virů, například původci mononukleózy, zarděnek či pásového oparu.
Nervový systém jako oběť
Ať je příčinou roztroušené sklerózy cokoli, jde o chronické onemocnění, které postihuje centrální nervový systém. Ten se skládá z nervových buněk, které si mezi sebou předávají nervové impulsy. Prodloužené výběžky nervových buněk (axony) obaluje tuková substance myelin. Ta působí jako izolace, která je chrání a zároveň vyživuje. Ne všechna nervová vlákna jsou obalena myelinem, ten je jen kolem těch, která musejí vést vzruchy rychle, například ke svalům.
Tak funguje centrální nervový systém, pokud je vše v pořádku. Ale jestliže vás postihne roztroušená skleróza, začnou se po celém systému tvořit různě velká zánětlivá ložiska. V místě zánětu začne váš organismus považovat myelinové pouzdro axonu za cizí látku a začne ho sám ničit. Myelin se rozpadá a na jeho místě dochází k zjizvení tkáně. Kromě toho se v těchto zánětlivých ložiscích trhají axony.
Přenos vzruchu je v takto deformovaných místech buďto zpomalen, nebo úplně přerušen, což se navenek projeví již popsanými potížemi a symptomy. Myelinovou vrstvu zvládne tělo do jisté míry obnovit (pokud jeho snahu nepřeruší další zánětlivé ložisko), ale zpřetrhání axonů už je bohužel definitivní. Velmi také záleží na tom, jaká oblast je právě postižena, protože i lidé, kteří mají množství zjizvených ložisek, nemusí trpět žádnými závažnými symptomy a naopak.
Na roztroušenou sklerózu zatím neexistuje žádný prostředek, který by ji dokázal zcela vyléčit, lékaři však dokážou zpomalit její postup a zmírnit obtěžující symptomy. Stejně tak bohužel neexistuje ani žádná prevence tohoto onemocnění.
