Jste zdraví, mladí, plní sil a bez jakéhokoli zjevného zdravotního problému. Pak jednoho dne zničehonic dostanete horečky a máte pocit, že vám v příštím okamžiku exploduje hlava. Nemáte sice ani kašel, ani rýmu, ale bolí vás svaly, v krku a jste velmi unavení. Uzavřete to s tím, že jste zřejmě někde chytili chřipku, vezmete si dva prášky a zalezete do postele.
Jenže oproti všem předpokladům se váš stav nelepší, naopak je vám každou minutou hůře. Netrvá dlouho a zjistíte, že nemůžete předklánět hlavu a máte pocit ztuhlého krku. Je vám na zvracení (nebo přímo zvracíte), nemůžete se podívat do světla, chce se vám zoufale spát, a když se vám na těle objeví modré skvrnky, už si zřejmě nezavoláte ani sanitku. Meningokoková infekce je zrádná v nenápadnosti, se kterou nastupuje, a v rychlosti, s níž vás může i zabít.
Záhadné onemocnění
Meningitida je obvykle způsobena viry nebo bakteriemi, jen za minimum případů zodpovídají paraziti. Existuje celá řada typů tohoto onemocnění, jejichž společným jmenovatelem je postižení mozkových blan. Mozek a mícha jsou obaleny třemi vrstvami, které od sebe odděluje mozkomíšní mok. Jejich úkolem je chránit mozek a míchu před otřesy. Při meningitidě je zasažen nejvnitřnější z obalů, který těsně naléhá na mozek.
I když jsou bakteriální původci meningitidy (v případě virové meningitidy je průběh mnohem mírnější a připomíná spíše chřipku) různí, průběh onemocnění je velmi podobný. K přenosu dochází obvykle kapénkovou infekcí nebo těsným kontaktem s nakaženou osobou (například líbáním). Například u bakterie Neisseria meningitidis, která je jedním z možných původců meningitidy, se ale vyskytuje v populaci přibližně deset procent nosičů, kteří tuto bakterie "hostí" ve svém nose a krku a přitom se u nich onemocnění nerozvine. Odborníci zatím netuší, jak je možné, že u některých nakažených tělo bakterii "zvládne" a ta zůstane neaktivní, zatímco u jiných se rozvine v život ohrožující onemocnění. Předpokládá se, že v tom hraje roli aktuální zdravotní stav, protože většina nemocných těsně před vypuknutím meningitidy prodělala onemocnění dýchacích cest, fyzicky se namáhala nebo se zúčastnila velké kolektivní akce (například diskotéky nebo zájezdu).
Záležitost několika hodin
Bakterie cestují krevním oběhem a tam s nimi bojují bílé krvinky, ale jakmile proniknou do mozkomíšního moku, mají cestu volnou, protože v něm se žádné bílé krvinky nevyskytují. Organismus proto už nemá na jejich množením žádnou kontrolu. Imunitní systém vysílá poplašné chemické signály, jejichž výsledkem je zánět. Problém je, že v důsledku zánětu dojde k otoku měkké pleny mozkové. Jenže uvnitř lebky rozhodně není místa nazbyt, takže oteklá měkká plena mozková tlačí na mozek a znemožňuje jeho normální fungování. Dochází k omezení jeho zásobování kyslíkem a živinami. A jako by to ještě nestačilo, bakterie se mohou rozšířit i do vnitřních orgánů, které taktéž napadají. Drobné červené tečky na kůži, které jsou pro onemocnění charakteristické, jsou vlastně podkožním krvácením; způsobují ho toxiny produkované bakteriemi, které poškozují krevní cévy.
Zrádnost celého onemocnění spočívá v tom, že jeho průběh je superrychlý a dokáže zabít i zcela zdravého, mladého člověka během několika málo hodin (v průměru čtyřiadvaceti). O záchraně života a zdraví rozhodují skutečně minuty, během kterých musí být podána antibiotika, léky proti otokům. Následkem prodělané meningitidy můžete ohluchnout, oslepnout, může se u vás rozvinout epilepsie, mohou vám amputovat končetiny nebo můžete zaplatit cenou nejvyšší. Na následky meningokové infekce umírá 2 až 25 procent postižených (podle typu onemocnění). Proti meningokokům typu A, C, a teď již i B, se lze očkovat.
