Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Crashed Ice je masakr na bruslích, ale stojí za to, říká hudebník Michal Dvořák

  13:00aktualizováno  13:00
Představte si, že stojíte na hřebenu strmé sedlové střechy. Díváte se dolů, pod vámi se leskne bílý led. Ten padák se vám nechce jet ani po zadku, natož na bruslích. Rovinku přetíná „malý“ skokánek, za ní hrozí ostrá zatáčka, do níž přisvištíte rychlostí až 70 km/h. Buší vám srdce, krevní oběh se v podstatě mění na adrenalinový, každou chvíli dostanete povel: Start!

Nejelo se sice naostro, zdolání trati připravené na Red Bull Crashed Ice 2009 však přesto vyžadovalo plné soustředění | foto: Michal Šula, MF DNES

Vedle vás hlasitě oddychují další tři závodníci, oblečení do kompletní hokejové výstroje. V korytě se pak do sebe opírají, předjíždějí se, skáčou, padají. Chtějí vyhrát.

PODÍVEJTE SE: VIDEO: Jak se na Vyšehradu staví ledová trať pro Crashed Ice

Tenhle závod, který se tento týden koná na pražském Vyšehradě, je vážně šílenství. Masakr. Poprava. Ostatně i Horymírovi prý chtěli kousek odtud setnout hlavu.

Ale Red Bull Crashed Ice je i perfektní odvaz. Zábava. Jak říká muzikant Michal Dvořák, člen bývalé kapely Lucie, taky „fofr“ a „dobrodrůžo“. A já to můžu podepsat.

„Sebedrsnější lyžařský terén je proti tomu korytu rajská zahrada s peřinou,“ tvrdí. „Led vám moc chyb neodpouští, postupem času v něm vznikají rýhy. Čím jsem starší, tím mám větší respekt. Kdyby to člověk bezhlavě pustil, tak se nejpozději ve třetí zatáčce rozseká o ty dřevěné manťáky. A to bolí.“ Auuuuuuuuuu!

Od Vyšehradu k Vltavě vedou dost příkré cestičky. Pořadatelé tohoto bláznivého podniku přírodní podmínky ještě vylepšili startovací rampou, která ční tři metry nad zemí.

Dvořák se z ní spouštěl při včerejším dopoledním tréninku. Až k přechodu na rovinku si vedl znamenitě, podřepem snížil těžiště i odpor vzduchu. Pak ho nerovnost hodila dopředu. Po břiše klouzal dobrých 30 metrů a v docela slušné rychlosti bokem narazil do mantinelu. Prásk!

Tahle reportáž skutečně bolela

Tahle reportáž skutečně bolela

„Nenapadlo mě vstát, myslel jsem, že vlahým tempem dojedu ke hrazení, kde vyskočím a pojedu dál,“ líčil. „Bolí to dost. Ale naštěstí nic nekřuplo. Už jsem v korytě viděl pár úrazů, po skoku si přisednete nohu, utrhnete si kolenní vazy, zlomíte si ruku. Ale stavitelé jsou naštěstí rozumní, tratě bývají bezpečné.“ I mě a pár dalších novinářů nechali pořadatelé sjet kousek vyšehradské dráhy - její dolní polovinu. Z bezpečnostních důvodů nás nepustili na nejstrmější pasáž, což bylo asi rozumné, ale trochu mě mrzelo, že jsem si na ní neotestoval osobní statečnost.

Pravda, žena mě z domova vyprovázela vřelou větou: „Tebe mrzí, žes už dlouho nebyl na žádné operaci, co?“ Jenže považte, jak mocná by to byla vzpruha pro mužskou ješitnost, kdybych mohl prohlásit: Sjel jsem to odshora až dolů.

No nic, třeba příště.

I tak to byl báječný pocit. Po strmější části krátký výjezd, ostrá zatáčka, nádherný boj s odstředivou silou, pár skoků. Člověk se rychle osmělí, začne se odrážet, přikrčí se, aby to pořádně svištělo. Led křupe, jde od něj příjemný chlad. Když sebou náhodou praštím, náraz ztlumí výstroj. Paráda.

Nahoru. Dolů. Nahoru. Dolů...

Trochu jsem se divil, když mi Michal Dvořák vyprávěl: „Po závodech se vždycky čtrnáct dní nemůžu hnout.“
 
Pročpak? Z těch pádů? Jinak se přece jenom vozíte dolů...

Až včera jsem pochopil. Při trénincích si v korytě musíte vyšlápnout nahoru to, co chcete sjet. Bruslení z kopce je zvláštní. A bruslení do kopce ještě zvláštnější. A namáhavější. To se vám v přírodě nepoštěstí. Za chvíli z vás pot kape jako z rampouchu při oblevě.

Dvořák už to zná. V Praze podstupuje svůj třetí závod. Před šesti lety startoval v Moskvě, před čtyřmi v Praze, kde se jelo od Hradu dolů Nerudovou ulicí. Zkrátka to není žádný zelenáč, a tak se na „vyšehradskou popravu“ připravoval.

V pátek 6. února si trať Red Bull Crashed Ice vyzkoušeli novináři, dnes si ji sjedou skuteční soutěžící

V pátek 6. února si trať Red Bull Crashed Ice vyzkoušeli novináři, dnes si ji sjedou skuteční soutěžící

„Chodím hrát hokej a lyžuju, ale bohužel jsem v poslední době neměl moc času,“ láteřil.
Minulý víkend stihl aspoň trénink na sáňkařské dráze ve Smržovce. A ve čtvrtek skočil k chiropraktikovi, aby mu napravil záda a porovnal kosti.

„Pro mě je hlavní přežít,“ prohlašoval. Ona se totiž výrazně liší sólo jízda a hromadný sešup ve čtyřech. Pokud právě nevedete, nemůžete si vybírat nejvýhodnější stopu, hlavně v zatáčkách musíte čekat nějaký ten strkanec.

„Pravidla kontakt zakazují, ale kolikrát někdo zezadu přilítne, zrychlí vás a vystřelí k vnějšímu mantinelu,“ popisuje Dvořák. „Taky se tahá za dres, ale to už je vážně nefér.

Každopádně mají pro tuhle disciplínu ideální parametry malí silní pořezové, ty jen tak nevykolejíte.“ Přilba a Marešův účes Kolem dráhy se včera sebevědomě procházel zpěvák Sagvan Tofi, na bruslích do ní vyjel moderátor Leoš Mareš, jen přilbu si na svůj charakteristický účes odmítal nasadit. V exhibici se má představit i herec Martin Dejdar, hokejisté Dominik Hašek, Martin Straka a Petr Nedvěd...

Crashed Ice je show. Nemusíte si troufnout do koryta, abyste si ji užili. Zvlášť večer za umělého osvětlení je to impozantní a napínavá podívaná. Vždyť i Horymírův vyšehradský útěk na Šemíkovi v Jiráskově legendě uchvátil obecenstvo... „Na hradě vykřikli úžasem i hrůzou. Kdekdo se hnal na valy podívat se, kam sletěl zoufalý jezdec...“

Kdo máte odvahu, přihlaste se příště do závodu.

„Doporučil bych to úplně každému, kdo rád lyžuje a bruslí,“ říká Dvořák. „Když budete mít šanci, zkuste to!“

Dvořák doporučuje:

1. Sledujte, kdy se Crashed Ice pojede někde poblíž. Přihlaste se do regionální kvalifikace, v níž si vás otestují na překážkové dráze.

2. V korytě snižte těžiště, ve strmých pasážích se skrčte do sjezdařského postoje.

3. Pozor na záklon, držte rovnováhu, skoky sešlapávejte jako ve sjezdu. Jakmile ztratíte kontakt s ledem, ztrácíte rychlost.

4. Pozorně si vybírejte stopu, někdy je lepší skoky objet. Při každém skoku hrozí pád a každý pád ničí šance na vítězství.

5. V rovnějších částech je lepší delší rychlobruslařský skluz než rychlý a krátký záběr.

6. Nejlepší taktika je ujet a vyhrát.

Gladiátoři na ledě

Korytem sjíždějí specialisté, ale i hokejisté či lyžaři. Crashed Ice přitahuje celebrity, zúčastnit se však mohou i nadšení amatéři. Je to další druh adrenalinové zábavy. První ročník gladiátorských klání na ledě se uskutečnil v roce 2001 ve Stockholmu, před čtyřmi lety se poprvé jelo v Praze. V této sezoně jsou kromě Prahy v programu i Quebec, Helsinky, Lausanne, Davos či Pittsburgh. Vyšehradská dráha měří 365,4 metru, její průměrná šířka je 5 metrů, je na ní 12 překážek. Na výrobu trati se spotřebovalo přes 20 tisíc litrů vody, mrazilo se pět dní. Počáteční sklon startovací rampy je 30 stupňů.

Autoři: ,


Nejčtenější

Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...



Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

Mám za sebou asi dvacet zlomenin, říká biker Maroši

Zlomenin a úrazů měl Michal Maroši nepočítaně. K jeho řemeslu patří.

Léčí si vážnou zlomeninu, letos oslavil čtyřicítku, děti mu rostou jak z vody a veškerou energii teď věnuje přípravám...

Světový rekordman i zázračný mladík: nejlepší skokani Highjumpu 2018

Highjump 2018

I letos přijede světová elita. V zatopeném lomu v Hřiměždicích u Příbrami poměří přední cliffdiveři planety síly při...

Cyklistické heslo veslaře Synka: Nesmí mě předjet nikdo vyšší a těžší

Ondřej Synek na trati boleslavského závodu seriálu Kolo pro život.

Rozhlédne se po kraji, pozdraví diváky, prohodí slovo se soupeři a ještě zajíždí velmi dobré výsledky. Trojnásobný...

RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!
RODIČE ZNAJÍ: Takhle reálně vypadá rodinná dovolená!

Z reklamního letáku cestovní společnosti se směje manželský pár sedící na úhledném plážovém lehátku. Před ním si společně hrají děti. A teď zpátky do reality, takhle rodinná dovolená většinou nevypadá.

Najdete na iDNES.cz