Custom motorky nejsou módní doplněk, je to názor, říká jejich stavitel

aktualizováno 
Vezme se řadová sériová motorka a udělá se z ní originální stroj. Výrazný, jedinečný a k nepřehlédnutí. Říká se mu custom motorka. „Dnes vše funguje tak, že si rychle kupujeme, a jak to onosíme, koupíme si něco nového. Custom motorka povýší staré a použité do extra třídy,“ říká Viktor Říha, který motorky přestavuje.

Klienta nejprve vyzpovídám, říká stavitel custom motorek Viktor Říha. | foto: Adam Maršál

Odkud se bere touha vzít už jednou hotovou motorku a udělat z ní nějakou jinou?
Studoval jsem architekturu, živím se jako grafik a ilustrátor a dělám kreativce v reklamce. Prostě rád tvořím věci s jasným zadáním a účelem, rád spojuji estetiku a funkci. Motorky jsou další taková věc, podobně jako oblečení a doplňky na ně. Naštěstí nejsem svůj jediný klient, mám dost kamarádů, kteří je chtějí a nevrací mi je.

Fotogalerie

Kolikrát se stalo, že jste někomu postavil motorku a pak jste se jí nechtěl vzdát?
To se mi zatím nestalo, stavíme je na míru a asi byli zatím klienti dost jiní než já. V tom je právě kouzlo custom kultury. Je to podobné jako s architekturou, kde by architekt měl dokonale poznat rodinu, aby pochopil jejich vztahy a návyky a na základě toho jí mohl postavit ideální rodinný dům. I motorky vycházejí z individuálních představ, snů a přání lidí, pro něž vznikají. Říkám, že stavitel musí postavit stroj přímo „pod p*del“, tedy zohlednit, jestli je majitel dlouhán nebo prcek, jestli bude jezdit na dlouhé výlety nebo jenom ve městě, na silnici nebo i v terénu. Ale taky pochopit jeho mentalitu.

Přestavba stojí až půl milionu

Jak to vypadá, když někdo přijde a chce motorku od Viktora Říhy?
Na začátku položím oněch pár otázek, uděláme si rešerši, probereme další věci jako oblíbené barvy a spousty dalších parametrů a jdeme na to. Teda, velmi důležitý je samozřejmě rozpočet. Důležité je říct, že nikdy nedělám zakázky typu „přesně vím, co chci, tady je fotka, chci to jen udělat“. Je to moje vášeň a realizuji se tím a můj cenný čas nemůžu plýtvat tím, co mě nebaví.

Vzpomínáte na začátky?
Je mi dvaačtyřicet, vyrůstal jsem za komanče, v takzvaném pinckovém a pak jawovém období. K motorkám jsem vážněji přičichl až mnohem později a díky kreativitě jsem asi přirozeně hned tíhl k přestavbám. Podobně jako většina kluků s touhou udělat si motorku sám pro sebe.

Jaká byla ta úplně první přestavěná motorka?
Vše začalo motorkou, kterou jsem pojmenoval Vik’s XS a kterou jsme postavili se super mechanikem Kubou Vetešníkem, s kterým spolupracuji dodnes. Pak už se to začalo příjemně nabalovat. Další motorky, k tomu nějaké oblečení a byla z toho značka Vik`s. Pak jsme se spojili postupně s Markem Blahou, Giuliem de Blasiem a „Jedim“ Vondráčkem a máme teď značku Custom Culture Co. Nejsem mechanik, ale designér a celý proces manažuji. Motorku si předem vizualizuji a dost obdivuji kluky, co to mají naopak, že staví živelně, skoro jako sochaři.

Viktor Říha

Grafik, ilustrátor z Prahy, osmým rokem pracuje jako art director v reklamní agentuře Saatchi & Saatchi. Do toho staví motorky a šije k nim i stylové doplňky. Jeho největší custom projekt je však romantická skoro ruina za Prahou. Má dvě děti. 

Jak si jako designér rozumíte s ozubenými kolečky a olejem?
Jak říkám, to nechávám na Jakubovi. Je až z Hrádku nad Nisou, takže mu nefuním furt za zády, ale samozřejmě za ním pravidelně jezdím, někdy na otočku, někdy děláme víkendové workshopy, v kontaktu jsme skoro denně. Řekl bych ideální vztah, máme dost volnosti. (smích)

Co vás inspiruje?
Na Instagramu sleduji desítky garáží včetně těch nejlepších stavitelů z celého světa, dnes je cesta k inspiraci fakt snadná. Jsou spousty stylů a přístupů a ještě se v čase mění. Moje krevní skupina je takzvaný „brat“ style, tak trochu něco mezi café racerem a chopperem. To znamená garáže jako Brat Style, ti dali stylu jméno, Heiwa, Luck MC… .

Dá se přestavbami uživit?
Asi záleží na životním standardu, zda člověk živí rodinu… Kdybych byl sám, asi bych to zkusil. Ale naštěstí nejsem. Na jedné motorce strávíte stovky hodin. Rozhodně to není projekt na dva týdny. Většinou ji nestavíte sám, jsou tu hodně speciální subdodávky a vstupní komponenty a materiály nejsou zrovna levné. Takže ani výsledek není úplně levný. Aby se člověk uživil, musel by jich buď dělat víc najednou nebo je prodávat dost draze.

To u nás nejde?
Tak to u nás samozřejmě není. Ale pár lidí se tím živí ve spojení se servisem a mnohdy i prodejem nějaké značky, dílů, oděvů. Venku fungují dílny, které vytvoří přestavbový kit na nějaký model, třeba populární BMW Rnine T, a jedou pak custom seriovku ve stylu neo-racer. Tím sníží náklady, zautomatizují práci a mění třeba jen barvu laku a sedla. Ale to už podle mě není ten pravý „custom”.

Kvůli mému stroji změnili pravidla mistrovství světa, říká stavitel motorek

Roman Buš

Stroj z jeho dílny byl tak atypický, že si kvůli němu konkurence vynutila před mistrovstvím světa ve stavění motorek v Americe úpravu pravidel. Nepomohlo jí to. Extrémní design motorky Event Horizon vynesl Romanu Bušovi zlatou plaketu i tak. A nebyl to jeho jediný úlovek. Čech, který motorkám obětuje skoro vše, sklízí jeden úspěch za druhým.

S jakou částkou může počítat čtenář, který si právě říká, že přesně nějakou takovou motorku by taky chtěl?
Zaprvé záleží na tom, z jakého základu se bude vycházet. Ještě nedávno se daly pořídit super motorky ze 70. a 80. let za 30 až 40 tisíc, dnes je to dvojnásobek až trojnásobek. Teď mám připravený projekt na Norton Commando 850 z roku 1975, kde motorka sama o sobě stála 250 tisíc. Podle toho, co se s ní bude dělat, jak drahé budou díly, elektronika a hlavně hodiny práce, výroba vlastních dílů, a tak podobně, může cena vyšplhat od nějakých 250 tisíc k půl milionu. Samozřejmě existují i stavby přes milion, ale to je mimo mou realitu.

Patříte do skupiny lidí, kteří pořádají pražskou akci All Ride Show, kam své motorky přivezou ukázat i autoři ze zahraničí. Dá se česká scéna srovnat s tou venku?
Už dneska je u nás několik top garáží a stavitelů. Máme třeba Tomáše Turnera, Romana Buše, Pavla Malaníka a pár dalších ze „starý gardy“. A z nové generace byli letos pozvaní na významnou londýnskou akci The Bike Shed kluci z R.O.D. nebo slovenského Free Spirit. Mimochodem, téměř všichni letos dorazí na All Ride, doufám. Venku mají asi k věci lepší marketingový přístup a umí své práce lépe prodat. Jinak ručičky šikovný máme.

Okouknout klenoty z pěti centimetrů

Kde se vzal nápad pořádat výstavu All Ride Show?
Dozrával v hlavách víc lidí najednou, jen bylo potřeba je nějak dát dohromady. S mými parťáky, o nichž už jsem mluvil, jsme hledali garáž a klubík. Dostali jsme se do skupiny lidí kolem projektu Továrna a navrhli jsme, že ji otevřeme výstavou custom mašin. To bylo v létě 2016. Přizvali jsme kluky z Klasick Wheels a hlavně Honzu „Somika“ Somerauera, který zná všechny a všichni jeho a motorkám fakt rozumí. 

Dva měsíce nato jsme v ruině bez dveří a vrat a s elektrikou z agregátu pořádali výstavu padesáti motorek. Dodnes nechápeme, že se to vlastně stalo, protože jsme získali fakt pecky. I zahraniční. Jen tak.

Co na letošním, třetím ročníku uvidíme?
Letos budeme vystavovat kolem šedesáti motorek, plus dalších asi deset customů bude různě po Továrně mimo hlavní výstavu. Asi třetinu z nich máme ze zahraničí, zbytek je fakt to nejlepší od nás. A to žádný stroj z minulých let neopakujeme. Podařilo se nám pozvat i opravdový pecky. V Rakousku Vagabund a Titan, v Německu Hookie Co, Urban Motorcycles nebo pár týmů ze seriálu Sultans of Sprint s jejich dragstery. 

Loni se byl na All Ride Show podívat jeden poměrně důležitý chlapík z BMW Motorrad z Mnichova, a protože se mu výstava líbila, přiváží nám na letošní ročník pět špičkových BMW přestaveb z Evropy a USA. Prostě budou tady garáže, které s obdivem sleduji na Instagramu.

All Ride Show

Přes šedesát originálních custom motorek bude k vidění na výstavě, která proběhne o víkendu 26. až 28. října v Praze v industriální budově Továrna na Maninách. Jedním z pořadatelů je i Viktor Říha. Vstupné bude dobrovolné.

Když se připravuje výstava umění, řeší se, kdo obrazy pojistí. Jak je to s motorkami?
I All Ride Show musí být pojištěná. Zatím se nám sice nestalo, že bychom nějakou motorku škrábli, nebo že by nám dokonce nějaká spadla. OK, jediný motorce upadl motor, byl přilepený žvýkačkou, ale za to jsme nemohli. (smích) Na naší akci je hezké, že lidem nic nebrání, aby se na motorky podívali třeba z pěti centimetrů. Nejsou to artefakty z muzea nebo galerie, jezdí se na nich.

Není to jen pro fajnšmekry?
Líbí se i těm, kdo motorkám vůbec nerozumí. A ti, co rozumí, se kolem nich plazí, krčí, ohýbají, hledají vychytávky a fotí si je. Stejně důležité je i to, že spolu s motorkami se tady na jednom místě potkají i jejich tvůrci, a to bez ohledu na to, jestli mají rádi choppery, dragstery nebo café racery. Budou tady kluci, kteří motorky staví desítky let, i ti, co přivezou svou úplnou prvotinu, což může klidně být perfektně udělaná motorka. 

Všechny spojuje fascinace tím, že vezmeš něco běžného a uděláš z toho něco speciálního. Dneska jsme obklopeni tím, že si něco rychle kupujeme a jak to onosíme, koupíme si něco nového. Custom motorka je víc než módní doplněk, je to názor, aspoň myslím.

Autoři:

Nejčtenější

VIDEO: Takový je osud plastu ze žlutých popelnic. Půlka končí na skládce

Díky třídicí lince a jejím pracovnicím dokážeme plasty recyklovat. I když ne...

Když vyhodíme plastový výrobek do třídicího kontejneru, máme dobrý pocit. Reportér iDNES.tv Matěj Smlsal vyrazil do...

Prodávám v sexshopu a baví mě to, říká MOgirl Lucka

MOgirl Lucka miluje tetování a sama ráda kreslí.

Původem je holka z vesnice, po zastavení v Praze však skončila v Liberci. A zamilovala si ho. Plánuje vysokoškolské...

Hon na tygra: jak britský technik ulovil Hitlerův smrtící tank

Tiger měl renomé nezničitelného tanku.

Mezi spojeneckými vojáky vzbuzoval paniku. Oprávněně. Nacistický tank Tiger, šedesátitunové monstrum, se zdál...

Chlapi nejsou snadná kořist, říká domina a striptérka Majkelína

Majkelina

Je striptérkou, jako rázná domina má sadomasochistický projekt, se svou přítelkyní vystupuje jako bondage modelka. Pro...

Koně ve městě: když se světové metropole topily v hnoji

Zašlý půvab starých časů. Jenže koně ve městě znamenali problém.

Byl to problém, který narůstal. Čím více lidí žilo ve městě, tím více koní bylo zapotřebí k jejich přepravě. Nevábný...

Další z rubriky

OBRAZEM: Nahota, krása, neřest, nevinnost. Česko hostilo burlesku

Dýchá z ní svět zašlé dekadence, ale i komiky, politické angažovanosti a...

Dýchá z ní svět zašlé dekadence, ale i komiky, politické angažovanosti a radikality. A stále víc se zabydluje i v...

Česká lékařka v Iráku léčila i královskou rodinu

Ambiciózní a vzdělaná. Již v sedmnácti letech mluvila Vlasta Kálalová anglicky,...

Její jméno znali za první republiky všichni lékaři i prezident Masaryk. V Bagdádu založila českou nemocnici pro studium...

Koně ve městě: když se světové metropole topily v hnoji

Zašlý půvab starých časů. Jenže koně ve městě znamenali problém.

Byl to problém, který narůstal. Čím více lidí žilo ve městě, tím více koní bylo zapotřebí k jejich přepravě. Nevábný...

Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?
Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?

Děti ve třetím roce života své okolí baví rozpustilostí. Rády tančí, zpívají i vyprávějí. Jejich motorický vývoj jde stále kupředu a je na rodičích, aby se na něm aktivně podíleli.

Najdete na iDNES.cz