Unikum: Darwinova cena pro nezemřelého
Vyhlašují se od roku 1994 a jsou postaveny na Darwinově teorii přirozeného výběru: kuriózní úmrtí způsobuje hloupost, která tak svého nositele vyřazuje z lidského genofondu.
Je to tak, ozbrojený arizonský kovboj si ji zasloužil, aniž by odešel ze světa živých. Povedlo se mu to při běžné návštěvě obchodního domu. Tamní zákony totiž nevyžadují povolení k nošení zbraní, dokonce ani nenařizují, že musí být bezpečně v pouzdru. Hrdina tohoto příběhu ji měl, jak uvádí server Darwinových cen, ve stylu „commandos“ výhružně za pasem.
I proto mohlo dojít k faux pas. Když mu v oddělení masa a uzenin kanón začal propadat kalhotami dolů a muž se ho snažil lapit, omylem zmáčkl spoušť. Výsledek? Naznačme ho cudně: dotyčný střelec zůstal naživu, ovšem neschopný reprodukce. „Hodný chlap se zbraní bránil náš lidský druh,“ skládá darwinovský server hold muži, který se zbavil schopnosti poslat svůj genetický fond dál.
„Stoupenci střelných zbraní mohou onen incident přiřadit na seznam svých argumentů proti kontrole zbraní. Zbraň opravdu k něčemu je,“ píše výbor Darwinových cen. A škodolibě dodává: „Příště přejeme víc štěstí.“ Ne, Darwinovy ceny opravdu nejsou korektní projekt.
Tři jednohubky
V birminghamském kině čekala na nejmenovaného muže smrtící kombinace. Spadl mu na zem mobilní telefon, když po něm na podlaze šátral, uvázla mu hlava v elektrické opěrce na nohy, aby nakonec dostal infarkt a zemřel.
Tragický řetězec vedl rovněž ke smrti jednasedmdesátileté ženy z Německa: když kouřila před nemocnicí, vzňal se její kyslíkový ventilátor, aby se následně ocitlo v plamenech i umělé „čalounění“ jejího invalidního vozíku. Zemřela na popáleniny třetího stupně.
Padesátiletý muž v Rumunsku se rozhodl projít dveřmi z tohoto světa vší silou. Když na poli nalezl vojenskou raketu, odnesl si ji zvědavě domů, kde se do ní pustil kladivem.
Kreativita se nevyplácí
Měla to být přátelská pomoc. A novozélandský profesionální svářeč Howard Miller se jí chtěl zhostit po svém. Když svému příteli přišel pomoci přivařit výfuk na jeho sedan, přinesl si vlastní, tak říkajíc experimentální výbavu – nádobu, v níž byl smíchán acetylen a kyslík, které jsou jinak při sváření odděleně. Jinými slovy, šikula si donesl vražednou výbušninu.
Přítel ho na záludnost jeho vynálezu upozornil, když však seznal, že s Howardem varování nijak neotřáslo, ze své garáže utekl. Následně to otřáslo garáží. A protože v příbytku bylo i dvacet litrů ředidla a benzinu, otřáslo jí to tak, že výbuch vymlátil okna sousedním domům.
„Je zbytečné dodávat, že přítel zemřelého Howarda Millera potřebuje nový sedan,“ shrnuje s lítostí server Darwinových cen.
Hamas na sebevražedné inspekci
Veterán Hamásu odešel ze světa vlastní rukou, i když nechtěně.
Držitelé Darwinových cen se obvykle rekrutují z řad anonymních mužů a žen, kteří vyniknou až svou smrtí. Výjimky však existují, letos totiž letí ocenění za předním členem organizace Hamás. Dvaašedesátiletý Abú Hamam, známý jako Imad al-Alami, totiž zemřel při kontrole své zbraně, během níž mu vystřelila do obličeje. „Předpokládalo by se, že dlouholetý člen Hamásu bude vědět, jak zacházet se zbraní,“ diví se server Darwinových cen.
Jedna historická: pro zvědavé mamutí samce
To je on, mamut srstnatý. Speciálně jeho samci podle švédského vědce vymírali i vlastní hloupostí.
Darwinovskému výboru neschází velkorysost a historický nadhled. Uznání se tak dostane i výtečníkům, kteří skutek spáchali před dávnou dobou, jejichž hloupost se však ozřejmila až dnes. Jedno z ocenění tak získává mamut srstnatý, Mammuthus primigenius.
Věda se totiž pozastavila nad faktem, že sedmdesát procent koster onoho obra, které se našly zmrazené v ledu, patřilo samcům. To samci, ne samice z jistých příčin opouštěli stádo, aby se vydávali na zvědavé výlety, které končily tím, že uvázli v terénu, z něhož se již nedostali.
Švédský odborník na mamuty Love Dalén má vysvětlení: „U mnoha živočišných druhů mají samci tendenci páchat hlouposti, které končí tak, že zemřou stupidním způsobem.“ To samozřejmě organizátorům Darwinových cen nemohlo uniknout, zní to přesně jako popis jejich ocenění.
Misionářská poloha u Sentinelců
Američan John Allen Chau (vpravo) se v říjnu vyfotil se zakladatelem fotbalové akademie v Ubuntu Casey Princem.
S ateistickou škodolibostí darwinovský výbor zaznamenal a ocenil smrt Američana, který přišel nabídnout věčný život svéráznému sentinelskému kmenu a přišel o svůj pozemský. Jeho smrt není překvapením, Sentinelci jsou svou nulovou tolerancí k návštěvníkům známí dlouho.
„Kdo byl John Allen Chau? Mučedník, jak o něm mluví jeho přátelé na Instagramu? Misionář, za něhož ho označují jeho rodiče? Nebo jen sobecký lovec selfie? Či snad genocidní maniak, který kmenu přinášel ohrožující nemoc, o čem by svědčil jím vybraný citát z knihy Zjevení?“ ptá se výbor.
Odevzdaně však dodává, že pravdu se zřejmě nikdy nedozvíme, „protože se zdá, že kmen po dlouhou dobu neaktualizuje své účty na sociálních médiích“.
Karmický valentinský dárek
Procházka mladého berlínského páru byla narušena neshodou. A protože devatenáctiletý mladík neunesl, že jeho argumenty ve při nestačí, shodil svou dívku do zmrzlé řeky. A aby se ujistil, že z koupele nevyjde živá, vrhl se za ní, aby ji v řece utopil.
Faktické schopnosti si však nedaly vrahovou vůlí nic namluvit: zatímco slečna uměla plavat, on ne. Dívka se naštěstí dostala bezpečně na břeh a apokalyptický zážitek jí kromě psychického otřesu vynesl pouze podchlazení. Mladík zemřel 14. února, na svátek zamilovaných.
Výbor Darwinových cen přitom dodává, že cena se obvykle neuděluje, pokud je při incidentu zraněn nevinný. V tomto případě udělal komitét výjimku, protože slečna se plně zotavila – a bude se jí žít lépe bez onoho šílence a darwinovského hlupáka, jak výbor dodává.
Český příspěvek: vražedný geocaching
Hasič pátrali po utonulém hledači geocachingu v podzemní části Motolského potoka pod Smíchovem. (11.6.2018)
U většiny ocenění nám cynický výklad a popis usnadňuje geografická vzdálenost, domácí příspěvek k Darwinovým cenám však onen „airbag“ nemá. Ano, letos se ocenění dostalo i nešťastným hledačům kešek, kteří se i přes varovná meteorologická upozornění vydali do podzemního Motolského potoka v Praze. Jejich výprava za sebou nechala mladého muže a ženu.
Nedobrovolný a smrtící pasažér
„Bude za ni slušnej balík,“ pomyslel si, alespoň podle domněnky výboru Darwinových cen v lednu 2018 Zaim Kosnan, když na silnici uviděl obří krajtu. Zastavil motorku a vydal se hada ulovit.
První kolo vyhrál Zaim, popisuje výbor, hned však dodává, že zatímco v úvodním souboji byl evidentně šikovnější muž, transport krajty domů podcenil. Držet jednou rukou řídítka a druhou vysoko nad hlavou tři a půl metru dlouhého hada nesplňovalo ani nejzákladnější bezpečnostní hlediska pro převoz nebezpečných plazů.
Druhé kolo proto na sebe nenechalo dlouho čekat. Nedobrovolný pasažér se vzbouřil. Jak vše dopadlo, seznali řidiči následného rána. Krajtu, která byla kolem nebožákova těla stále ještě obmotaná, zabili, Zaimovi však již nepomohli.
Silniční nehoda nadvakrát
Dvě kola měla rovněž událost, za níž se dostali na darwinovskou soupisku dva muži z Polska. Nepotřebovali však soupeře, vystačili si sami. Nejprve do sebe narazili ve svých autech. Následně se do sebe rozhořčeně pustili, aby se v pranici přimotali do silničního provozu, kde oba srazilo nákladní auto.
